Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
Probíhá první letošní rojení kůrovce, lesníci se tak snaží likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až 4 generace, letos ho zpomalil chladný květen, kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Na dohled Českého ráje a uprostřed kalamity. Ještě nedávno to bylo jen pár napadených stromů, teď chybí les několika vlastníkům a začíná starost s jeho obnovou.
Jan PŘÍHODA, předseda, Czech Forest
To místo je typickým příkladem toho, kde pokud nezachytíme kůrovcovou kalamitu na počátku, tak k jak rychlýmu a intenzivnímu rozvoji dochází a pravděpodobnost, že v takhle suchý zemi ty sazenice se ujmou, je opravdu minimální.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
S Janem Příhodou ze skupiny Czech Forest letíme nad lesy kolem Jičína. Za městem jsou vidět rozsáhlé plochy už po těžbě. Rezavá barva prozrazuje další napadené stromy směrem k Sobotce, nedaleko hradu Kost je pak místo, kde v neděli kus porostu shořelo.
Jan PŘÍHODA, předseda, Czech Forest
Tohle je tak zhruba množství, který zlikviduje jeden strom.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Loňský rok přitom ukázal, že z jednoho kůrovcového stromu může být sto dalších. Právě teď je ta klíčová chvíle, kdy vlastníci lesů mají vyhledávat napadené stromy a likvidovat je. Hlavně těm malým a tam, kde se kalamita teprve rozvíjí, s tím pomáhá projekt nazvaný jednoduše, Nekrm brouka. Desatero rad, jak postupovat, shrnuje jeho web. Stejně jak projevy škůdce, takzvané drtinky na kůře, vletové otvory a zelené jehličí opadané pod stromem, záležet teď bude na počasí.
Jan PŘÍHODA, předseda, Czech Forest
Pokud bude chladnější, může to být až 8 týdnů, pokud bude teplejší, může to být i pět týdnů, ale řekněme si, že ta průměrná hodnota, zhruba 6 týdnů, kdy musíme ty stromy najít, vytěžit a zasanovat.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Loni se v Česku vytěžilo bezprecedentních skoro 26 milionů kubíků dřeva, naprostá většina kvůli kalamitě, oproti normálu se teď v lesích pracuje na 160 %.
Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství
Čísla hovoří, že minimálně 20 milionů bude napadeno v letošním roce. To znamená, ty extrémní těžby, nahodilé těžby budou probíhat i v letošním roce.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze
Kůrovec úspěšně pokračuje ve svém tažení Českou republikou a musím říct, že v některých oblastech už vlastně nejsou v podstatě živé lesy.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Rozhodující boj se o ně povede letos na Vysočině, škody ale hrozí kdekoliv. Milan Brunclík, Česká televize.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Dobrovolníci z celého světa přijíždějí do Jeseníků obnovovat lesy po kůrovcové kalamitě. Právě tuto úspěšnou iniciativu SOS Jeseníky rozběhli mladí čeští dobrovolníci ze spolku Pago Pago a za své počínání si vysloužili cenu Gracias Tibi. Zakladatel spolku je Josef Čermák, náš poslední host, dobrý večer.
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Dobrý večer.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Jak Vás vlastně napadlo věnovat se právě obnově lesů po kůrovcové kalamitě? Proč právě toto téma Vás tak tíží?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Spolek Pago Pago je enviromentální ekologická společnost se dlouhodobě zabývá řešením enviromentálních adaptačních opatření v krajině a jelikož tou krajinou jsou i lesy, tak se zabýváme pěstební činností rovněž v lesích.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A o obnovu lesů se starají dobrovolníci z celého světa, sami se vám hlásí nebo je těžké je shánět? Co je vlastně motivuje k tomu, že se zapojí?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Samozřejmě ta změna smýšlení mladých lidí už je tady dlouhodobě patrná, těch dobrovolníků přibývá, motivuje je vztah k životnímu prostředí a hlavně jejich vlastní budoucnost.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A kolik jich je těch dobrovolníků a odkud vlastně přijíždějí nejčastěji? Sám jste zmiňoval, že to číslo se stále navyšuje, ale abychom měli přehled.
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
No, vemme si v loňském roce, kdy spolek Pago Pago, jelikož ten systém tendrů v České republice stále platí a hospodaří nám zde soukromé společnosti, takže každý, kdo chce v lesích na území České republiky, státních lesích, sázet, tak musí mít v současné době smlouvu s vítězem tendru, což jsou soukromé společnosti, takže v loňském roce nám přijížděli dobrovolníci skutečně z celého světa, počítejme průměrně deset, patnáct dobrovolníků zde bylo každý měsíc, ale v letošním roce jsme nedotali jako spolek smlouvu na pěstební činnost v lesích, tudíž v letošním roce to mezinárodní dobrovolnické centrum nefunguje a nesázíme.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A co s tím budete dělat?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Snažíme se hledat nového partnera, kterým například budou arcibiskupské lesy, nebo biskupské lesy a uvidíme, no. Určitě Lesy České republiky v současné době nám spolupráci nabídnout nemohou, protože to nezávisí na nich, ale na soukromých firmách, které zde hospodaří.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Zajímá mě samozřejmě Váš osobní příběh, Vy už jste říkal nebo je to známé z toho co děláte, čemu se věnujete, že máte velký kladný vztah k přírodě a záleží Vám na tom, aby se zde zachovala a aby fungovala. Jak jste se k tomu dostal, jak jste vyrůstal, co Vás vlastně formovalo pro Vaši životní cestu?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Tak samozřejmě rodina, dětství na venkově, na statku, který fungoval i za bývalého režimu, praděda byl ovocnář, děda hospodařil na 12 hektarech výměry, na tom statku žily dvě rodiny a poté, co vstoupili do družstva, tak babička pokračovala v činnosti hospodáře jakoby v družstvu, takže je to nějaký generační přenos zkušeností a nedokáži si představit žít jinak.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A kromě této iniciativy, jak jinak se snažíte ovlivňovat lidi ve Vašem okolí aby smýšleli stejně?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Tak samozřejmě je to osobní přístup, laskavost, skromnost, ale hlavně spolek má nosný projekt Miliony stromů pro Česko zdarma, takže snažíme se oslovovat širokou veřejnost, spolky, obce, přimět je k zakládání ovocných školek i jakoby školek lesních dřevin krajových odrůd v lokalitě obce tak, aby v době, kdy nám dochází ke klimatickému kolapsu, každá obec, každé polesí, každá farma měli dostatečnou zásobu generativně množených odolných dlouhověkých sazenic, které mohou kdykoliv použít ke stabilizaci systému v dané lokalitě, což si myslím, že je naprostý základ k řešení, nějakým způsobem stabilizace toho režimu biodiversity.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Tak abychom si to ještě převedli, abychom tomu všichni rozuměli, jaké stromky nejčastěji vysazujete?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Tak samozřejmě v lesích se sázejí lesní dřeviny, které jsou povolené lesním zákonem na orné půdě sázíme ovocné dřeviny, nebo dřeviny které například v agrolesnickém systému splňují tu mimoprodukční činnost a podporují vlastně mimoprodukční činnost farem, takže můžou to být například ořešáky nebo třešně, které se pěstují na dřevo, vyvětvují se. Ale samozřejmě primárním cílem je stabilizace krajiny, jak vidíte například teď na snímku, jsou to staré plužiny, jsou to takzvané neboli meze, které právě v naší krajině chybí a byly velice častým prvkem, který stabilizoval ornou půdu proti erozi, větrné, sluneční i vodní.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Jak vůbec přemýšlíte o kůrovcových lesích? Co to ve Vás vyvolává za pocity v momentě, kdy vidíte vlastně popadané stromy, napadené kůrovcem a že je to jedna z nejhorších kalamit za poslední roky, to už se skloňuje velmi dlouho.
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Tak v prvé řadě tou příčinou je dlouhodobý jev a tím je současné ekonomické paradigma, snaha o maximalizaci zisku, pokud se podíváme na lesní hospodářský systém, který u nás fungoval do roku 92, zjistíme, že byl maximálně funkční a ten zisk byl až druhotný, tudíž kůrovcová kalamita ve mě samozřejmě vzbuzuje úzkost a není to jen kůrovcová kalamita, v současné době máme i kalamitu na jasanech, prošli jsme kalamitou na jilmech, máme kalamitu na dubech, pokud se podíváme na ovocnářství, ovocné dřeviny jsou napadeny mnoha chorobami, máme málo zdravých stromů a příčinou, příčin je mnoho, ale samozřejmě je to jakási neskromnost a nedostatek laskavosti mezi lidmi a touha po maximalizaci zisku. Dokud tohoto se nezbavíme tohoto nešvaru, tak tu kalamitu nikdy nevyřešíme.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A co říkáte na názor, který často zaznívá, že nejlepší by bylo lesy prostě nechat, ať si pomůžou samy, prostě do přírody nezasahovat?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
To je samozřejmě nemožné, protože podíváme-li se na vývoj té klimatické změny, tak nám mizí voda, aby semeno mohlo v lesním porostu vyklíčit, potřebuje dostatečnou vlhkost, potřebuje hlavně funkční ekosystém a dostatečně množství korhíz, které podporují život těch mladých stromků a semen v počátečních stádiích a primárně tedy potřebujeme udržet v té krajině vodu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Což uvidíme, jestli se podaří. To byl Josef Čermák, děkujeme, na shledanou.
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Na shledanou.
Probíhá první letošní rojení kůrovce, lesníci se tak snaží likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až 4 generace, letos ho zpomalil chladný květen, kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Na dohled Českého ráje a uprostřed kalamity. Ještě nedávno to bylo jen pár napadených stromů, teď chybí les několika vlastníkům a začíná starost s jeho obnovou.
Jan PŘÍHODA, předseda, Czech Forest
To místo je typickým příkladem toho, kde pokud nezachytíme kůrovcovou kalamitu na počátku, tak k jak rychlýmu a intenzivnímu rozvoji dochází a pravděpodobnost, že v takhle suchý zemi ty sazenice se ujmou, je opravdu minimální.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
S Janem Příhodou ze skupiny Czech Forest letíme nad lesy kolem Jičína. Za městem jsou vidět rozsáhlé plochy už po těžbě. Rezavá barva prozrazuje další napadené stromy směrem k Sobotce, nedaleko hradu Kost je pak místo, kde v neděli kus porostu shořelo.
Jan PŘÍHODA, předseda, Czech Forest
Tohle je tak zhruba množství, který zlikviduje jeden strom.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Loňský rok přitom ukázal, že z jednoho kůrovcového stromu může být sto dalších. Právě teď je ta klíčová chvíle, kdy vlastníci lesů mají vyhledávat napadené stromy a likvidovat je. Hlavně těm malým a tam, kde se kalamita teprve rozvíjí, s tím pomáhá projekt nazvaný jednoduše, Nekrm brouka. Desatero rad, jak postupovat, shrnuje jeho web. Stejně jak projevy škůdce, takzvané drtinky na kůře, vletové otvory a zelené jehličí opadané pod stromem, záležet teď bude na počasí.
Jan PŘÍHODA, předseda, Czech Forest
Pokud bude chladnější, může to být až 8 týdnů, pokud bude teplejší, může to být i pět týdnů, ale řekněme si, že ta průměrná hodnota, zhruba 6 týdnů, kdy musíme ty stromy najít, vytěžit a zasanovat.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Loni se v Česku vytěžilo bezprecedentních skoro 26 milionů kubíků dřeva, naprostá většina kvůli kalamitě, oproti normálu se teď v lesích pracuje na 160 %.
Patrik MLYNÁŘ, náměstek ministra zemědělství
Čísla hovoří, že minimálně 20 milionů bude napadeno v letošním roce. To znamená, ty extrémní těžby, nahodilé těžby budou probíhat i v letošním roce.
Marek TURČÁNI, děkan, Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze
Kůrovec úspěšně pokračuje ve svém tažení Českou republikou a musím říct, že v některých oblastech už vlastně nejsou v podstatě živé lesy.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Rozhodující boj se o ně povede letos na Vysočině, škody ale hrozí kdekoliv. Milan Brunclík, Česká televize.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Dobrovolníci z celého světa přijíždějí do Jeseníků obnovovat lesy po kůrovcové kalamitě. Právě tuto úspěšnou iniciativu SOS Jeseníky rozběhli mladí čeští dobrovolníci ze spolku Pago Pago a za své počínání si vysloužili cenu Gracias Tibi. Zakladatel spolku je Josef Čermák, náš poslední host, dobrý večer.
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Dobrý večer.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Jak Vás vlastně napadlo věnovat se právě obnově lesů po kůrovcové kalamitě? Proč právě toto téma Vás tak tíží?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Spolek Pago Pago je enviromentální ekologická společnost se dlouhodobě zabývá řešením enviromentálních adaptačních opatření v krajině a jelikož tou krajinou jsou i lesy, tak se zabýváme pěstební činností rovněž v lesích.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A o obnovu lesů se starají dobrovolníci z celého světa, sami se vám hlásí nebo je těžké je shánět? Co je vlastně motivuje k tomu, že se zapojí?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Samozřejmě ta změna smýšlení mladých lidí už je tady dlouhodobě patrná, těch dobrovolníků přibývá, motivuje je vztah k životnímu prostředí a hlavně jejich vlastní budoucnost.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A kolik jich je těch dobrovolníků a odkud vlastně přijíždějí nejčastěji? Sám jste zmiňoval, že to číslo se stále navyšuje, ale abychom měli přehled.
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
No, vemme si v loňském roce, kdy spolek Pago Pago, jelikož ten systém tendrů v České republice stále platí a hospodaří nám zde soukromé společnosti, takže každý, kdo chce v lesích na území České republiky, státních lesích, sázet, tak musí mít v současné době smlouvu s vítězem tendru, což jsou soukromé společnosti, takže v loňském roce nám přijížděli dobrovolníci skutečně z celého světa, počítejme průměrně deset, patnáct dobrovolníků zde bylo každý měsíc, ale v letošním roce jsme nedotali jako spolek smlouvu na pěstební činnost v lesích, tudíž v letošním roce to mezinárodní dobrovolnické centrum nefunguje a nesázíme.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A co s tím budete dělat?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Snažíme se hledat nového partnera, kterým například budou arcibiskupské lesy, nebo biskupské lesy a uvidíme, no. Určitě Lesy České republiky v současné době nám spolupráci nabídnout nemohou, protože to nezávisí na nich, ale na soukromých firmách, které zde hospodaří.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Zajímá mě samozřejmě Váš osobní příběh, Vy už jste říkal nebo je to známé z toho co děláte, čemu se věnujete, že máte velký kladný vztah k přírodě a záleží Vám na tom, aby se zde zachovala a aby fungovala. Jak jste se k tomu dostal, jak jste vyrůstal, co Vás vlastně formovalo pro Vaši životní cestu?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Tak samozřejmě rodina, dětství na venkově, na statku, který fungoval i za bývalého režimu, praděda byl ovocnář, děda hospodařil na 12 hektarech výměry, na tom statku žily dvě rodiny a poté, co vstoupili do družstva, tak babička pokračovala v činnosti hospodáře jakoby v družstvu, takže je to nějaký generační přenos zkušeností a nedokáži si představit žít jinak.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A kromě této iniciativy, jak jinak se snažíte ovlivňovat lidi ve Vašem okolí aby smýšleli stejně?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Tak samozřejmě je to osobní přístup, laskavost, skromnost, ale hlavně spolek má nosný projekt Miliony stromů pro Česko zdarma, takže snažíme se oslovovat širokou veřejnost, spolky, obce, přimět je k zakládání ovocných školek i jakoby školek lesních dřevin krajových odrůd v lokalitě obce tak, aby v době, kdy nám dochází ke klimatickému kolapsu, každá obec, každé polesí, každá farma měli dostatečnou zásobu generativně množených odolných dlouhověkých sazenic, které mohou kdykoliv použít ke stabilizaci systému v dané lokalitě, což si myslím, že je naprostý základ k řešení, nějakým způsobem stabilizace toho režimu biodiversity.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Tak abychom si to ještě převedli, abychom tomu všichni rozuměli, jaké stromky nejčastěji vysazujete?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Tak samozřejmě v lesích se sázejí lesní dřeviny, které jsou povolené lesním zákonem na orné půdě sázíme ovocné dřeviny, nebo dřeviny které například v agrolesnickém systému splňují tu mimoprodukční činnost a podporují vlastně mimoprodukční činnost farem, takže můžou to být například ořešáky nebo třešně, které se pěstují na dřevo, vyvětvují se. Ale samozřejmě primárním cílem je stabilizace krajiny, jak vidíte například teď na snímku, jsou to staré plužiny, jsou to takzvané neboli meze, které právě v naší krajině chybí a byly velice častým prvkem, který stabilizoval ornou půdu proti erozi, větrné, sluneční i vodní.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Jak vůbec přemýšlíte o kůrovcových lesích? Co to ve Vás vyvolává za pocity v momentě, kdy vidíte vlastně popadané stromy, napadené kůrovcem a že je to jedna z nejhorších kalamit za poslední roky, to už se skloňuje velmi dlouho.
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Tak v prvé řadě tou příčinou je dlouhodobý jev a tím je současné ekonomické paradigma, snaha o maximalizaci zisku, pokud se podíváme na lesní hospodářský systém, který u nás fungoval do roku 92, zjistíme, že byl maximálně funkční a ten zisk byl až druhotný, tudíž kůrovcová kalamita ve mě samozřejmě vzbuzuje úzkost a není to jen kůrovcová kalamita, v současné době máme i kalamitu na jasanech, prošli jsme kalamitou na jilmech, máme kalamitu na dubech, pokud se podíváme na ovocnářství, ovocné dřeviny jsou napadeny mnoha chorobami, máme málo zdravých stromů a příčinou, příčin je mnoho, ale samozřejmě je to jakási neskromnost a nedostatek laskavosti mezi lidmi a touha po maximalizaci zisku. Dokud tohoto se nezbavíme tohoto nešvaru, tak tu kalamitu nikdy nevyřešíme.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
A co říkáte na názor, který často zaznívá, že nejlepší by bylo lesy prostě nechat, ať si pomůžou samy, prostě do přírody nezasahovat?
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
To je samozřejmě nemožné, protože podíváme-li se na vývoj té klimatické změny, tak nám mizí voda, aby semeno mohlo v lesním porostu vyklíčit, potřebuje dostatečnou vlhkost, potřebuje hlavně funkční ekosystém a dostatečně množství korhíz, které podporují život těch mladých stromků a semen v počátečních stádiích a primárně tedy potřebujeme udržet v té krajině vodu.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Což uvidíme, jestli se podaří. To byl Josef Čermák, děkujeme, na shledanou.
Josef ČERMÁK, spoluzakladatel spolku Pago Pago, laureát ceny Gratias Tibi
Na shledanou.
