Národní park Šumava se po dlouhé době snad dočká zákona. V každém případě si ho zaslouží, na tom se shoduje laická i odborná veřejnost. V tuto chvíli jsou ve hře dva návrhy zákona, jak vládní návrh, tak návrh vzešlý z pera Plzeňského kraje. Ani jeden zákon není dokonalý, nikdy se nezavděčí všem, ale pokud v současném znění neprojde ani jeden z obou návrhů, proč je nezpracovat v jeden přijatelný zákon, který projde v co nejkratší době?

Případné sporné body se pak mohou upravit novelizací zákona, který opravdu Šumava potřebuje. I nevládní ekologické organizace kladně přivítaly možný zákon o NPŠ a možnost připomínkovat ho, i když se jim současné znění ani jednoho návrhu nelíbí, přesto jsou ochotni k diskusi.

Abychom zachovali krajinu a unikátní přírodní hodnoty NPŠ i pro další generace, ne pouze pro tu příští, je povinností politiků nastavit jasná pravidla, jak v NPŠ hospodařit, resp. jak o něj pečovat a rozvíjet v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje bez ohledu na aktuální politickou situaci. Zákon musí najít prostor pro ochranu přírodních hodnot a současně kvalitní život místních obyvatel, který jde ruku v ruce s turistickým ruchem.

Zákon musí najít cestu, jak efektivně řešit a korigovat vzniklé kalamitní situace, jak rozvíjet infrastrukturu v souladu s principy ochrany přírody. Neměly by se opakovat schizofrenní situace, kdy Správa NPŠ dostane od České inspekce životního prostředí pokutu za to, že nezpracovala v II. zóně ochrany přírody kůrovcem napadené stromy a o několik let později naopak dostane pokutu za to, že kůrovcem napadené stromy zpracovala. Není důkaz nutnosti jednoznačného zákona o NPŠ?

Šumava potřebuje svůj zákon rozvoje pracovních příležitostí pro místní obyvatele, převážně spojené s turistickým ruchem, lesnictvím a dřevařskou výrobou, aby se na Šumavě neopakovalo její vysidlování. Šumava má ambice stát se středoevropskou perlou, pokud všichni zúčastnění vezmou rozum do hrsti a budou schopni konstruktivních dohod.

Je zde hned několik sporných bodů, co na Šumavě povolit, a co ne. Jedním z nejaktuálnějších problémů je možná lanovka Nová Pec – Klápa Hraničník, jako klíčové výchozí místo pro lyžaře, kteří chtějí využít rakouských sjezdovek na Hochfichtu. Proč je to takový problém? Pokud by se udělala uzavřená kabinová lanovka v citlivě vybrané trase, jako je to běžné v národních parcích v alpských zemích bez odjezdové dráhy, která je opravdu sporná, bude rušit a zatěžovat prostředí jen minimálně. Daleko větší zátěží pro Šumavu jsou vášniví lyžaři, kteří jedou na Hraničník a k sjezdovkám na Hochfichtu velkou oklikou osobními auty. Navíc se podpoří cestovní ruch v Nové Peci a mohou tam vzniknout i nová pracovní místa a ubytovací kapacity. Což také velmi pomůže místní ekonomice.

Proč tedy bránit rozvoji turistického ruchu a ekonomické stabilitě na Šumavě a celém regionu v souladu s principy ochrany přírody? Proč nenajít přijatelné kompromisy všech zúčastněných stran? Určitě existují, je jen zapotřebí oprostit se od demagogie a osobních antipatií.