Přírodovědci, lesničtí odborníci a lidé žijící na Šumavě rokovali o ekosystému lesa na celostátní konferenci Šumava 2011-Bod zlomu. Rozpad stromového patra smrkových lesů zapříčinila špatná rozhodnutí ministerstva životního prostředí a správy parku v letech 2007 až 2010, zní závěr konference.

Konference, jejíž účastníci se ve středu a ve čtvrtek také seznámili i v terénu s aktuálním stavem krajiny a lesních ekosystémů Šumavy, prezentovala formou přednášek a dalších příspěvků komplexní odborně podložené názory v krajinných a ekosystémových souvislostech.

"Závěry konference vnímám jako velmi důležité a budu z nich vycházet při vypracování plánu postupu proti kůrovcové kalamitě na rok 2012," řekl Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

Prvořadým cílem je podle závěrů konference zastavení usychání a rozpadu živého lesa formou zásahů určených správou parku a zároveň nastavení takové péče o území, která povede ke stabilizaci narušených ekosystémů Šumavy.

"Jako odborníci také odsuzujeme postoje a aktivity různých hnutí a skupin, některých politiků i části populisticky jednajících vědeckých pracovníků, kteří v posledních letech, ale hlavně v roce 2011, narušovali a neadekvátně kritizovali dobrou, cílevědomou a realitě odpovídající práci současného vedení parku," seznámil novináře se závěry Petr Zahradník, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Podle účastníků konference letos v západní části Šumavy, hlavně v oblasti Prášil, Modravy a Srní, kůrovcová kalamita postoupila daleko za hranice bezzásahových zón. "Proto v době tvorby Zákona o NP Šumava doporučujeme, aby zákon respektoval skutečné poměry Šumavy a aby nezavdal možnost budoucích rozpadů lesa, určující složky životního prostředí Šumavy i jejího širšího okolí," uvedl Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Před následky nerespektování reálného stavu varoval Jozef Vojtek, lesnický odborník ze Slovenska a první vládní úředník, který prosazoval fytosanační návrhy ve Tatranském národním parku. "U nás kůrovec zničil 70 000 hektarů smrkového lesa. Kdyby teď spadlo tolik srážek, jako na Moravě v roce 1997, stálo by to životy tisíců lidí a další desetitisíce by přišly o domovy," upozornil Vojtek.