Eva PERKAUSOVÁ, moderátorka
Za velký úspěch označují vědci experimentální postřik proti jmelí, který testovali mimo jiné na javorové aleji v Přerově. Zatímco jmelí postupně usychá, na stromech raší pupeny a vypadají naprosto zdravě.
Tomáš PETRŽELA, redaktor
Účinky postřiku jsou nejlépe vidět pod těmi nejvíc napadenými stromy. Místy je tu více seschlého jmelí než trávy. A takhle to na stejném místě vypadalo na konci února. Rozdíl je viditelný na první pohled. Jak můžete vidět, některé stromy jsou skutečně obsypané jmelím a bez pomoci by brzy zahynuly. Odborníci jmelí postříkali speciálním roztokem. Paradoxně je to postřik, který nutí jmelí růst. Podmínkou je, aby byl strom ve vegetačním klidu.
Jiří ROZSYPÁLEK, Mendelova univerzita v Brně
To jmelí ve velkém začne ztrácet vodu a od toho stromu, který se době jakoby ve spánku, tak nemá příjem té vody.
Tomáš PETRŽELA, redaktor
Dnes po více než šesti týdnech už je jasné, že byl experiment úspěšný. Samotným stromůmpřitom postřik nijak neublížil, a jak sami vidíte, pupeny už krásně raší.
Lenka CHALUPOVÁ, mluvčí Přerova
Javory, které byly napadeny parazitujícím jmelím, se po zásahu postupně zotavují. Kdyby jmelí nebylo odstraněno, tak by větve postupně zasychaly.
místní obyvatelka
Mně osobně to nevadí, že se to stříká. Jako, myslím si, že je to pořád lepší, než když je to obalené jmelím.
místní obyvatelka
Já osobně, když vidím jmelí dolů, tak jsem ráda, protože ty stromy ničí.
Tomáš PETRŽELA, redaktor
Experty teď čeká důležitý úkol. Zjistit, proč na asi 20 % stromů postřik nezabral.
Jiří ROZSYPÁLEK, Mendelova univerzita v Brně
Budeme hodnotit faktory, které zapříčinily to, že na našich výzkumných plochách byly stoprocentní a v tom Přerově přeci jenom o těch 20 % to bylo horší.
Tomáš PETRŽELA, redaktor
Vědce ale trápí ještě 1 zatím nezodpovězená otázka. Proč se jmelí, které je v našich zeměpisných šířkách odedávna, začalo najednou tak prudce přemnožovat. Tomáš Petržela, televize Prima.
Za velký úspěch označují vědci experimentální postřik proti jmelí, který testovali mimo jiné na javorové aleji v Přerově. Zatímco jmelí postupně usychá, na stromech raší pupeny a vypadají naprosto zdravě.
Tomáš PETRŽELA, redaktor
Účinky postřiku jsou nejlépe vidět pod těmi nejvíc napadenými stromy. Místy je tu více seschlého jmelí než trávy. A takhle to na stejném místě vypadalo na konci února. Rozdíl je viditelný na první pohled. Jak můžete vidět, některé stromy jsou skutečně obsypané jmelím a bez pomoci by brzy zahynuly. Odborníci jmelí postříkali speciálním roztokem. Paradoxně je to postřik, který nutí jmelí růst. Podmínkou je, aby byl strom ve vegetačním klidu.
Jiří ROZSYPÁLEK, Mendelova univerzita v Brně
To jmelí ve velkém začne ztrácet vodu a od toho stromu, který se době jakoby ve spánku, tak nemá příjem té vody.
Tomáš PETRŽELA, redaktor
Dnes po více než šesti týdnech už je jasné, že byl experiment úspěšný. Samotným stromůmpřitom postřik nijak neublížil, a jak sami vidíte, pupeny už krásně raší.
Lenka CHALUPOVÁ, mluvčí Přerova
Javory, které byly napadeny parazitujícím jmelím, se po zásahu postupně zotavují. Kdyby jmelí nebylo odstraněno, tak by větve postupně zasychaly.
místní obyvatelka
Mně osobně to nevadí, že se to stříká. Jako, myslím si, že je to pořád lepší, než když je to obalené jmelím.
místní obyvatelka
Já osobně, když vidím jmelí dolů, tak jsem ráda, protože ty stromy ničí.
Tomáš PETRŽELA, redaktor
Experty teď čeká důležitý úkol. Zjistit, proč na asi 20 % stromů postřik nezabral.
Jiří ROZSYPÁLEK, Mendelova univerzita v Brně
Budeme hodnotit faktory, které zapříčinily to, že na našich výzkumných plochách byly stoprocentní a v tom Přerově přeci jenom o těch 20 % to bylo horší.
Tomáš PETRŽELA, redaktor
Vědce ale trápí ještě 1 zatím nezodpovězená otázka. Proč se jmelí, které je v našich zeměpisných šířkách odedávna, začalo najednou tak prudce přemnožovat. Tomáš Petržela, televize Prima.
