Zdánlivě nejobyčejnější věci bývají nejzajímavější. Až otevřete lahev archivního vína, VYŠROUBUJTE KOREK z vývrtky a pečlivě si ho prohlédněte.
Vyprahlou portugalskou pahorkatinou zvanou montado se od obzoru k obzoru táhnou háje zvláštních stromů. V Česku je nespatříte. Korkové duby (latinsky Quercus suber) rostou jen v západním Středomoří.
V okolí starého města Évora těm stromům někdo sloupal kůru. Její víc než 10 centimetrů silné pláty srovnané opodál připomínají střešní tašky, které si pokrývači připravili k položení. Až sloupaná kůra důkladně proschne, poputuje do některé z desítek manufaktur, kde ji čeká očistná a změkčující koupel v páře. Vyrážecí stroje pak kůru změní v miliony špuntů.
Kolik jich je celkem? V Portugalsku, kde se korkové duby pěstují nejvíc na světě, se ročně sklidí asi 150 000 tun kůry. Pokud se na světě každý rok stočí asi 15 miliard lahví vína a 80 % z nich má korkové špunty, můžete si to zkusit spočítat sami. Raději se ale napijte.
Špunt za dvacku
„Víno je od začátku do konce přírodní produkt a korek je součástí jeho příběhu," říká Jan Žďárský ze společnosti Vinařský ráj, která k nám z Portugalska zátky dováží. „Na rozdíl od umělých nebo skleněných zátek je korek částečně prodyšný. Umožňuje pomalý přístup vzduchu k vínu, a tím dokončuje proces zrání. I proto dnes korkové špunty prodělávají renesanci. Vinaři se k nim vracejí, a to přestože špičkový korek může stát i přes 20 Kč."
U dražších a kvalitnějších vín je to víc než snesitelná částka. Jde i o image. Víno neprodává jen samotná chuť a vůně, ale i pocit, který ve spotřebiteli vzbuzuje. Korek znamená tradiční zaprášený sklep, ve kterém třeba i desítky let odpočívají tekuté poklady z vinohradů.
Uzavřít je do lahve umělou hmotou? Jako kdybyste Monu Lisu nastříkali na betonovou zeď barevným sprejem. Už by to prostě nebyl da Vinci.
Žďárského slova potvrzuje i enolog Kamil Prokeš z Ústavu vinohradnictví a vinařství v Lednici: „U vín určených k rychlé spotřebě je lepší volit šroubový či skleněný uzávěr, který udrží svěží aromatiku vína. Pokud má ale archivní víno ležet ve sklepě, musí dýchat a rozvíjet se. Výzkumy prokázaly, že korková zátka je pro vzduch asi třicetkrát propustnější než zátky z jiných materiálů. A to je přesně to, co potřebujeme." Tajemství korkového špuntu spočívá v unikátní struktuře. Kdybyste se na něj podívali mikroskopem, spatřili byste obdobu včelího plástu. Na každý čtvereční centimetr připadá asi 40 milionů buněk oddělených vzduchovými mezerami, které vyplňuje vzduch. Dokonalá přírodní izolace!
Korek absorbuje nárazy, brání vyschnutí a dlouho odolá ohni, což je mimochodem důvod, proč ho příroda vytvořila. V horkém podnebí kůra dubů nejen zadržuje vodu, ale chrání stromy i před požáry, ke kterým ve vyprahlé krajině často dochází.
Číslované stromy
Sběrači korkové kůry, zvaní tiradors, patří k nejlépe placeným zemědělským dělníkům na světě. Dělníkům?
Jsou to spíš umělci. V době sklizně obcházejí stromy a klepou na ně tupou stranou sekery. Tloušťku a kvalitu kůry poznají podle zvuku. Loupou ji opatrně, aby nepřerušili vodivá pletiva uložená pod ní. Jinak by strom zahynul. Když se to udělá zručně, nijak to neškodí.
Křiklavě žlutá barva nahého kmene na vzduchu během pár dnů zrudne do podoby zaschlé krve a později zhnědne. Tiradors na každý strom napíšou bílou číslici podle roku sklizně.
Vrátí se zase až za devět let, během kterých strom vytvoří novou vrstvu kůry.
Některé věci prostě neuspěcháte.
