Téměř polovina odlesňování v tropech padá na vrub komerčního zemědělství. Takový závěr přináší srovnávací studie Consumer Goods and Deforestation: An Analysis of the Extent and Nature of Illegality in Forest Conversion for Agriculture, kterou světu předkládá washingtonská neziskovka Forest Trends. Zpráva navíc výslovně zmiňuje, že hlavním hybatelem je zahraniční poptávka po surovinách a produktech, které jsou pěstovány na nelegálně odlesněných plochách.

Nelegální kácení má pochopitelně devastující dopady, a to jak na samotnou tropickou biodiverzitu, tak na místní obyvatelstvo, které žije v úzkém sepjetí s přírodou. Přetvoření tropických lesů na zemědělské plochy - pastviny, plantáže a pole  - se navíc spolupodílí na navýšení atmosférických emisí oxidu uhličitého o přibližně 1,47 gigatuny. To je pro srovnání asi čtvrtina ročních emisí všech členských zemí Evropské unie. Za nejvíce alarmující považuje Michael Jenkins, vedoucí manažer Forest Trends, především fakt, že hlavní příčinou těchto jevů je především komerční poptávka ze zámoří.

„Už dávno všichni víme, že produkce zemědělských komodit je principielně tím hlavním hybatelem, stojícím za odlesňováním, ale tato zpráva jako vůbec první poukázala na to, jak jsou ve své podstatě ilegální aktivity v tropech napojeny na stovky běžně využívaných domácích produktů, konzumovaných po celém světě," dodává Jenkins. „Na jedné straně je tu potřeba zvýšené zemědělské produkce, tak aby došlo k zajištění potravní bezpečnosti, ale současně s tím narůstají i požadavky globální střední třídy po zboží, jehož výroba je zajištěna jen díky nelegálním praktikám." Jednotlivé komodity vyvážené z bývalých tropických lesů končí především v zemích Evropské unie, Číny, Ruska, Indie a USA, se podílí na zahraničním obchodu sumou 61 miliard dolarů.

Zpráva nešetří příklady. Celkem 80 % odlesňování na území Indonésie probíhá na nelegální bázi. Tam, kde byl dříve prales, vyrůstají plantáže olejových palem. Export oleje do zahraničí představuje 75 % produkce. A podobné je to i v Brazílii, kde 90 % odlesnění mezi lety 2000-2012 mělo rovněž ilegální charakter. Na jedné straně tak můžeme přihlížet tomu, jak Indonésie a Brazílie dosahují vrcholků globální produkce surovin pro výrobu kosmetiky a poživatin (palmového oleje), zemědělských krmiv (sója) nebo kartonových obalů (dřevní biomasa), ale za cenu devastace vlastního přírodního bohatství. Problém deforestace je přitom společný zemím Asie, Latinské Ameriky i Afriky.

Miliony hektarů tropických lesů mizí na Papui Nové Guineji, především kvůli masivní korupci v administrativní sféře, která vydává proti úplatě nepravé licence je kácení. Zpráva upozorňuje, že až 90 % těchto licencí, kterými se těžaři zaštiťují, jsou falešné, nebo získané v rozporu se zákonem. Zajímavým příkladem je i Tanzanie, která zásobuje energeticky slibnou biomasou, jathropou (dávivcem), velké výrobce biopaliv v Evropě. Místa pro nové a nové plantáže se nacházejí tam, kde ještě donedávna rostl prales. A téměř shodná situace panuje v Bolívii, kde je 75 % sojových bobů pěstováno na půdě, která je nedávno nelegálně vyklučeným pralesem.

Forest Trends uvádí, že prakticky 40 % palmového oleje, 33 % dřeva, 20 % veškeré sóji či 14 % konzumovaného hovězího vzniká na „nepovolených” plantážích či pastvinách. Vývoz zemědělských komodit, jež mají svůj původ na území nelegálně odlesněných pralesů, tvoří prakticky 25 % světového obratu. Na závěr obsáhlé pesimistické zprávy pak autoři dodávají: „Země, které stojí na spotřebitelské straně, mají přímou odpovědnost za to, aby byl tento obchod zastaven.”