logo Silvarium tisk

Hnutí Duha chce rozšířit chráněné území na 53 procent šumavského národního parku, místo zamýšlených 27 procent. Zatímco někteří politikové ve sněmovně brojili

"Příroda je tam zachovalá natolik, že ochranu divočiny si tam zaslouží výrazně větší území. Spousta míst, která jsou velmi cenná, budou pokořena kacením nebo jinými škodlivými zásahy," řekl Martin Voráč z hnutí Duha, podle kterého Šumavský národní park potřebuje rozšířit chráněná území, než bude pozdě.

Celý článek je zde.

Komentáře  

+13 # najše 2019-03-20 08:00
většinoví biovědci se zaříkávají biodiverzitou, která kvalitu ekosystému nevyjadřuje, což je dobře vidět na jakémkoliv odumřelém organismu včetně nás lidí, kteří pokud se nezpopelníme, vykazujeme nárůst biodiverzity jako na Šumavě.
Smysl života dobře popsaný ve stejnojmenném filmu např. skupinou MontyPython :lol: lépe vystihuje fyziologie přinášející popis chování živého organismu. Les je tvořen živými organismy, kteří jsou nositeli jeho principiální hodnoty, kterými naopak nejsou různé nekroekosystémy, jakkoliv v nich roste biodiverzita.

Z osobní zkušenosti vím, že lidé od lesa z Hnutí Duha (né všichni) stejně jako dotčení "vědci" ví o fungování lesa úplné prdlajs. Ještě horší je to, že to vědět ani nechtějí, protože mají moc, slávu i peníze, což jsou spolem často velcí nepřátelé pravdy. Nebo se pletu??
-12 # Vladimír Pelíšek 2019-03-20 09:47
A jaká je tedy podle Vás "principiální" hodnota smrkového pole někde na Vysočině, kterému k tomu, aby přestalo být lesem, stačí několik nadprůměrně teplých let se srážkovým deficitem plus dva tři stromy se včas neodhalenými kůrovcovými závrty?

Jaký je rozdíl mezi tímto polem, o které přijdu, protože včas neodhalím několik rostlin napadených broukem, a polem třeba rajčat, o které přijdu úplně stejně, protože včas neotrhám pár listů či neodstraním pár rostlin s výskytem plísně bramborové?

Ve výšce plodin? Ve využití plodin? Nebo snad dělám chybu, že i to rajčatoviště nenazývám "lesem"?

To, že veřejnost naslouchá Hnutí DUHA, je zásluhou německého smrkolesnictví, které fatálně selhalo, a pokud si na chvíli sundáte klapky z uší, uslyšíte charakteristický zvuk - to mu právě zvoní umíráček.
+4 # najše 2019-03-20 13:49
Pane Pelíšku, já se vlákat do handrkování nechci, tak co bych Vám měl odpovídat? Sázejte dál jedle, já to dělám taky, je správné a v pohodě. Tady jsem něco napsal o dění na Šumavě, což sice ze situací kůrovce na Vysočině také souvisí, ale vyjadřovat se k tomu nechci.
+8 # Starý 2019-03-20 14:09
Ano-ano a jedli spasí dotace z Mžp, "dešťovka"
Jen jsem ji zkoušel, dobrý tunel, chytat vodu do plastových nádob....je to skvělé....
Když prší, tak i mrzne a to se nedá, nádoby prasknou!
Když nemrzne, tak už také neprší, a nic.
Čím tedy zalít jedle ale i jiné stromy.
Dále tedy dotujme nesmysly a normální osvědčené věci nechme být.
Vše vyřeší kůrovec.
+10 # Starý 2019-03-20 15:57
Ještě k jedli.
Sázel jsem ji hodně před dvaceti lety.
Dokud byla cca 7-10 let malá, tak dobrý, pak začali houbaři rozbíjet ploty, vyhlížet vánoční stromky a dnes jsem rád za smrk v oplocence.
I zbylé ubývají a mně zbývají jen cca 4-6m oddenky na zemi.
-2 # Vladimír Pelíšek 2019-03-20 16:40
Dokud budete té jedle mít 2% v okolním 98% moři především smrkových a jiných plantáží eufemisticky nazývaných "lesem", tak Vám ji vyvraždí i zlý pohled hladového houbaře.
Ke mně přijeli do oplocenky, kde jsem měl cca 300 jedlí, jednou zloději i s Avií, odvezli jich asi 30.
Odvrátit se od jedle mě to ale na rozdíl od Vás nenaučilo, a dokonce mi řada těch jedlí ještě znovu dorostla, protože to byla opravdová hovada a často zřezávali pouze vršky.
+16 # cvonza 2019-03-19 07:43
Na Šumavě slunce , , pokud stál les nemohlo a dnes kdy les neni je o +20-30 stup více . Takže divočina nepomohla , ,ale naopak odparem z důvodu teplot +20-30 stup došlo k dokončení likvidace lesa. COŽ tento článek potvrzuje.
+15 # BIRKE 2019-03-13 20:18
Pan Martin Voráč by se měl držet svého původního řemesla , řemesla které procizovali jeho předkové kdysi . Vorali půdu obdělávali zem . Kůrovec se zastaví u bramborového lánu , jelikož mu brambora zatim nechutná .
S kůrovcem je to jako s mandelinkou , broukem který likviduje nať . Nic jiného než pokácení oloupání proti kůrovci neučinkuje , obzvláště v dnešní suché době .

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě