Lesy ČR 1,2 miliardy, VZP 3,7 miliardy, vnitro 3,75 miliardy, finance 5 miliard. Státní podniky a úřady utrácejí za informační sítě horentní sumy. Zbytečně. Vysávat stát přes IT se stalo módou posledních let.

PRAHA Ministr zemědělství Marian Jurečka se už šest týdnů rozmýšlí nad zrušením nevýhodných zakázek, které v uplynulých letech zadával státní podnik Lesy ČR.

Jde především o dodávku počítačového systému, zakázku, která patří k nejdražším ve státní správě.

„Věc bude na pořadu dne poté, co bude jmenován nový generální ředitel. Zatím nelze nic předjímat,” reagoval Jurečka na dotaz, zda už obří tendr kontroloval. Nového ředitele hodlá jmenovat do konce měsíce.

Jak zjistila MF DNES, před stejným problémem jako Jurečka stojí šéfové dalších resortů. To, že IT služby nemají hodnotu miliard, není těžké zjistit. Koneckonců na to státní úřady opakovaně upozorňují Nejvyšší kontrolní úřad i policie.

Jak utratit příliš mnoho

Zakázka Lesů ČR může posloužit jako modelový příklad. Na relativně přehledném počítačovém systému lze dokreslit, jak se dají v oboru informatiky zbytečně utratit státní peníze.

Lesní podnik zaplatil firmám Dynn a Time Import od roku 2009 minimálně 1,2 miliardy korun.

MF DNES oslovila znalce ze soukromých firem. Ti označili zakázku za až desetinásobně předraženou. Z jejich analýzy veřejně dostupných listin vyplývá, že se obdobné systémy pro správu dokumentů dají pořídit už za 50 milionů bez DPH.

V Lesích ČR všechno začalo před pěti lety, kdy se objednal systém za 607 milionů. „Státní podniky často vybírají maximalistickou variantu daných systémů, nemají jasno ani v tom, jestli potřebují opravdu všechny funkce a podfunkce. Tak by v soukromé sféře žádná společnost při výběru IT systému nepostupovala,” glosoval poptávanou cenu expert, který si však nepřál být jmenován, aby jeho firma neztratila možnost pracovat pro veřejný sektor.

Důvodem přehnaných nároků bývá i běžná praxe, že si státní podnik či úřad nechá navrhnout počítačový systém od stejných firem, které ho pak i dodají. Tak se stalo i v případě Lesů ČR.

Tuto zakázku ještě prodražilo, že si podnik objednal stejnou službu dvakrát. Dvě třetiny z šesti set milionů získala firma Dynn, která měla systém „provozovat”, zbylou třetinu inkasovala společnost Time Import, která systém „integrovala”, tedy propojovala jeho jednotlivé prvky. Obdobně postupuje při zakázkách také ministerstvo obrany.

Stejné a ještě větší cifry platí i jiné úřady.

Všeobecná zdravotní pojišťovna zaplatila za posledních sedm let 3,7 miliardy korun, ministerstvo obrany za pět let tři miliardy, ministerstvo financí za počítačové služby pro státní pokladnu pět miliard, ministerstvo vnitra zadalo za systém datových schránek jen loni zakázky za 3,75 miliardy korun.

Hodnota nejznámějšího IT obchodu náměstka Vladimíra Šišky z ministerstva práce, který skončil jeho obviněním, dosáhla stejně jako v Lesích ČR 1,2 miliardy.

Další a další požadavky

Lesy ČR se od ostatních státních institucí neliší ani v tom, že zakázky v jejich průběhu rozšiřují a nové požadavky bez veřejné soutěže svěřují dosavadním dodavatelům.

Time Importu například musely zaplatit zvlášť 60 milionů korun za licence na programy Oracle, které dokumentační systém využíval. Další desítky milionů se utratily za chráněné úložiště dat, za nový software pro úložiště, za připojení datových schránek i za off-line připojení jednoho klienta.

Zlepšovala se také ochrana dokumentů. Firma Dynn si za ni řekla navíc o osm milionů, Time Import 23 milionů. Vícepráce pro obě firmy překročily částku 300 milionů. Stejně postupovala například ministerstva financí a práce a sociálních věcí, kde jednotlivé zakázky na vícepráce rovněž překračovaly desítky milionů korun. Projekt státní pokladny tak během tří let podražil celkem o 2,5 miliardy.

„Nechápu, co vlastně bylo obsahem původní zakázky v Lesích ČR, když vícepráce za desítky milionů byly prakticky na každou funkci dokumentačního systému,” podivuje se další z expertů.

Předražení je jisté

Přesto je zřejmé, že se jednotlivé položky v systému pro Lesy ČR předražovaly. Například za vytvoření internetových stránek loveckého hotelu Kladská si firma Dynn účtovala 1,5 milionu korun, stránky střelnice u Konopiště stály přes dva miliony. „Nastavení obou portálů je otázka šedesáti člověkodnů. Při ceně 15 tisíc korun na člověkoden (práce jednoho člověka za den -pozn. red.) je tedy cena maximálně milion korun,” tvrdí expert. Za protiargument nepovažuje ani připomínku, podle níž jsou některé portály ve veřejné správě ještě dražší.

K tomu všemu získaly Dynn a Time Import předloni od Lesů další zakázku na údržbu a servis systému, a to na čtyři roky. Její cena: 250 milionů korun.

A kolik by to stálo v soukromé firmě? Průměrný IT zaměstnanec stojí zhruba 100 tisíc korun měsíčně. Údržbu dokumentačního systému zvládnou čtyři lidé, kteří by tedy stáli za čtyři roky 20 milionů. Lesy ČR by sice musely od dodavatelů objednávat další software a další podporu, cena se však stále pohybuje v řádu desítek milionů.

Předražení servisních služeb je popsáno také u VZP, která za čtyři roky platí šest set milionů korun, ministerstvo pro místní rozvoj stojí monitorovací systém eurodotací dvojnásobek, provoz datových schránek na vnitru stojí pětinásobek.

Případ se vyšetřuje...

Případ IT služeb pro Lesy ČR prozatím nekomentuje ani ministr zemědělství Jurečka, ani samotná firma. „Téma, na které se dotazujete, je předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení, proto nebudeme věc jakkoli komentovat,” uvedl mluvčí Lesů Zbyněk Boublík.

Loni v prosinci byl zatčen bývalý šéf IT oddělení v lesním podniku Jan Přibyl, mezitím však byl propuštěn. „Vazební důvody pominuly,” sdělila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová s tím, že byli vyslechnuti všichni svědci, které by obviněný mohl teoreticky ovlivnit. Podle Bradáčové není možné říci, kdy vyšetřování skončí.