Trestuhodné! Šumava vysychá!
KAREL ŠIDLO NA MINISTRA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ RICHARDA BRABCE (ANO) VE VĚCI BILANCE VODY NA ŠUMAVĚ
Letošní rok byl pro obyvatele Šumavy a Pošumaví jasným příkladem o nutnosti zajistit racionální hospodaření s vodou. Šumava začala být od roku 1963 chráněna pro své přírodní a krajinné hodnoty formou chráněné krajinné oblasti a její ústřední část od roku 1991 jako národní park. V současné době uskutečňovaný způsob ochrany přírody je v rozporu s celosvětovou vědeckou biotopovou asistenční ochranou. Uplatňováno je ideologicky extrémní pojetí bez zásahových přírodních procesů, k nimž patří i sucho, povodně, epidemie škůdců, vichřice a požáry, a to k výrobě virtuální divočiny ve zkulturněných biotopech suchou revolucí. Realizovaným omezením zásahů proti epidemii kůrovce došlo k rozsáhlému odumření hřebenových smrčin u státní hranice v délce 40 kilometrů. Ideologům bezzásahovosti vůbec nevadí, že Šumava byla také vyhlášena jako chráněná oblast přirozené akumulace vod. Výsledkem jejich činnosti je, že její vodohospodářská funkce byla katastrofálně degradována vysušováním Šumavy a zejména jejích rašelinišť, která jsou nejcennějším přírodním potenciálem. Spolehlivými a nezpochybnitelnými indikátory reálné vodní bilance jsou vlhkomilné rostliny a vodní živočichové včetně mihulí a stav vody v jezerech a vodních tocích. Dosud odumřely lesy na ploše 20 tisíc hektarů a škody na lesích činí více než 100 miliard korun.
Mrtvý les nemůže být lepší než zelený les
Nyní mi dovolte položit otázky. První: jak novela zákona 114/1992 Sb. vytvoří podmínky pro řádnou funkci akumulace vod na Šumavě, druhá: může rozšiřování bezzásahovosti zabránit vysušování Šumavy, a třetí: proč ministerstvo životního prostředí neakceptuje dlouhodobé vědecké i praktické poznatky, že mrtvý les nemůže být lepší než zelený les pro šumavskou přírodu.
Richard Brabec
Je to téma, o kterém už tady diskuse byla i v rámci interpelací a nesporně bude i v rámci toho, až se dostaneme k přerušenému projednávání novely zákona 114. Já na začátku řeknu to, co jsem již řekl, a to, co platí. Máte pravdu, Šumava opravdu vysychá. Šumava vysychá dramaticky. A tam, kde se lišíme v tom názoru - a já se k tomu za chvíli krátce vrátím - je, čím je to způsobeno. Určitě kůrovcová kalamita, respektive orkán Kyrill a následující kůrovcová kalamita a samozřejmě i rozsah bezzásahových území není, co by pozitivně ovlivnilo vysychání Šumavy, respektive co by tomu zabránilo. Ale jsem přesvědčen o tom, že to není ani faktor, který byl rozhodující pro vysychání Šumavy.
Suchý les neovlivňuje odtok srážek
Už jsem tady o tom hovořil, důkazů je několik. Z celé řady dostupných odborných studií, např. z povodí Modravského potoka, vyplývá, že rozpad stromového patra horských smrčin, to je takzvaný suchý les, prakticky neovlivňuje odtok srážkových vod v rámci povodí, což prokazují data Českého hydrometeorologického ústavu, která jsou k dispozici od roku 1931. Před ponecháním řady území samovolnému vývoji byla totiž na mnoha místech prováděna revitalizace v minulosti narušeného vodního režimu už dříve a v současné době jsme v situaci, kdy víc jak tři tisíce hektarů rašelinišť bylo odvodňováno. Nově toto odvodnění samozřejmě bylo přerušeno, respektive přibližně na 600 hektarech v minulosti odvodněných rašelinišť, a podle aktuálních měření poklesla hladina vody v těch revitalizovaných rašeliništích v průběhu letošního suchého léta v průměru o 15 centimetrů, zatímco u těch ostatních až o metr. Takže je zřejmé, že významnou měrou se na tom podílelo odvodňování, což byl cílený krok. A je naším záměrem a Šumavský národní park to má za jeden ze svých prioritních úkolů, aby pokud možno co nejrychleji, ale ono to bude trvat řadu let, vlastně přerušil a zabránil odvodňování rašelinišť právě přerušením těch odvodňovacích rýh a dalších opatření, která tenkrát byla dělána. Dneska se chováme zcela jinak, logicky.
Ta »stočtrnáctka« nevytváří žádné překážky pro možnost akumulace vod v regionu a naopak, také jsem o tom hovořil, že v rámci plánu péče a také v rámci teď momentálně projektu EIA bude posuzována možnost obnovení těch klauz, splavovacích nádržek minimálně ve dvou nebo ve třech případech. A já bych byl osobně rád a uděláme všechno pro to, aby těch nádrží, které bychom mohli obnovit, a nebylo to v příkrém rozporu třeba v prvních zónách s předmětem ochrany, bylo co nejvíc. Abych odpověděl na vaši otázku - ta novela nevytváří žádné překážky pro možnost akumulace vod a jsou tam další dokumenty, které k tomu budou přispívat.
Byť les vypadá suchý, mrtvý není
K otázce, proč neakceptujeme dlouhodobé vědecké i praktické poznatky, že mrtvý les nemůže být lepší než zelený les: to je ta základní filozofická debata, troufám si říct i vědecká debata, která se dneska vede mezi mnoha vědci, a názory jsou opravdu různé. Já však z vlastní zkušenosti a vy určitě také ze Šumavy víte, že ten les, byť vypadá suchý v tom horním stromovém patře, tak on mrtvý není. Ono se už dole něco děje a teď jsou různé oblasti, kde se něco děje rychleji, kde to přirozené zmlazení a obnova probíhá rychleji. A jsou tam oblasti, kde to probíhá pomaleji. Souhlasím s tím, že i ty řekněme suché epizody, jejichž počet se pravděpodobně v budoucnosti bude zvyšovat, přirozeně budou obnovu zpomalovat.
Já nejsem ideologickým zastáncem bezzásahovosti, několikrát jsem to řekl. Také jsem řekl, že bychom měli dát přírodě čas. A to je to patnáctileté moratorium - jsem za to kritizován z mnoha stran - aby ukázala na bezzásahových územích, co dokáže, a po patnácti letech se k té věci vrátit. Takže nejsem příznivcem teď zásadního rozšiřování bezzásahovosti, rozhodně ne v dohledné době na těch 50 procent, jak chce určitá část veřejnosti. Jsem ale přesvědčen, že vysychání Šumavy daleko více souvisí s nedostatkem sněhu, s teplými zimami a s nedostatkem vody, která doplňuje během jarního tání podzemní vody.
Vědci dokazují, že zachování koloběhu vody je nutné Karel Šidlo
Vidím, pane ministře, že se tady asi neshodneme. Já jsem měl na mysli tou třetí otázkou např. akceptaci zkušeností a skutečně vědeckých zkušeností, které dal dohromady pan prof. Jan Čermák z Mengeleho university v Brně. Jsou to různá biofyzikální a biochemická měření nejen v České republice, ale i ve světě. Myslím si, že ta dokazují jednoznačně, že je skutečně potřeba, aby byl zachován koloběh vody.
A druhá věc, proč o tom hovořím, je moje osobní zkušenost. Bydlím v Pošumaví a můžu vám říct, že tři měsíce bez vody je tragédií pro území na úpatí Šumavy, nikoli pro samu Šumavu. A jestliže nebude zelený les, nevěřím, že někdy vzniknou nové srážky na našem území.
Richard Brabec
Jenom pro rychlou reakci - mnoho jiných vědeckých prací zase dokazuje, že nejlepší pro koloběh vody, pro zasakování vody, je paradoxně právě ne to vysoké stromové patro, ale travnaté patro s keři a s menšími stromky. Vím, jsou to teorie, jak - také jsem to slyšel teď při přednáškách na Šumavě - ty vysoké stromy vlastně rozčesávají mlhu a zachytávají mlhu a zachytávají srážky. Já mám plný barák hydrologů i ve Výzkumném ústavu vodohospodářském, tak se s nimi o tom bavím. Věřte, teď není čas na disputaci odbornou, ale věřte, že se budeme snažit udělat nebo se snažíme udělat všechno pro to, aby koloběh vody se tam skutečně zachoval. Budeme se snažit minimalizovat ztráty, ke kterým už došlo, rozhodně je nezvětšovat a naopak udělat všechno pro to, aby došlo ke zlepšení.
Komentáře