Miroslav – Již řadu let jsou Miroslavské kopce pro ornitologa Julia Klejduse cenným místem pro pozorování a fotografování ptáků. Do míst míří i laici, k procházkám lákají ojedinělé výhledy do krajiny. Akátové a borové lesíky střídají pro jižní Moravu typické vinohrady.

Národní přírodní rezervaci Miroslavské kopce tvoří šest samostatných kopců a věnuje se jim další díl seriálu Znojemského deníku Rovnost Přírodou Znojemska.

Větrník, Přední a Zadní Markův kopec, Ve vinohradu, U letiště, Zmrzlé. Takové názvy nesou Miroslavské kopce.

Název Markova kopce je obklopený tajemstvím. Podle pamětníků není úplně jasné, proč se jmenuje Marek a proč je naněmkříž.

„V minulosti se pětadvacátého dubna na svatého Marka konaly prosebné průvody do polí a ke křížům za dostatek vláhy a velkou úrodu. Možná, že průvody mířily i ke kříži na kopec, kterému se začalo říkat Markův,” řekla před časem učitelka a znalkyně miroslavské historie Lia Ryšavá.

Území je chráněné hlavně kvůli travním stepním porostům na slepencovém podloží. Pozorní turisté zde mohou najít řadu chráněných rostlin a živočichů. „Jedná se o botanicky chráněný celek. V letech 2004 a 2005 jsem na objednávku agentury zabývající se ochranou přírody prováděl inventarizaci tamní fauny. Měl jsem k dispozici podklady pocházející z šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let. Zjistil jsem, že na poměrně malém území tam žije devadesát druhů ptáků,” vzpomínal na zajímavou práci ornitolog Klejdus s tím, že v kopcích žije například strnad luční nebo pěnice vlašská.

„Před časem jsem dokonce zachytil i dudka, který hnízdí v králičích norách. Ubývá skřivanů polních, naproti tomu se zde daří skřivanu lesnímu. Musím říct, že ptáci z polních biotopů pomalu mizí a tento trend vnímám jako velmi nepříznivý,” dodal ornitolog. Akátové remízky, křoviska i porosty plané třešně poskytují skvělé podmínky pro hnízdění ptactva. Svůj domov zde našla i křepelka.

Miroslavské kopce jsou botanicky významnou lokalitou, roste zde koniklec i kavyl. Velkým překvapením pro odborníky bylo i objevení fialově kvetoucího suchokvětu ročního.

Kromě rozsáhlých stepí jsou součástí národní přírodní památky také velké a úrodné vinohrady, které zakládali předkové miroslavských vinařů zřejmě již ve středověku. Vedení Miroslavi zřídilo v roce 2006 v místě naučnou stezku s informačními tabulemi, která vede i kolem Miroslavského rybníka.

Pro většinu místních lidí jsou kopce častým cílem vycházek. S fotoaparátem na krku je navštěvuje i Václav Volf.

„Lze zde najít řadu zajímavých druhů z rostlinné i živočišné říše. Kopce nabízí i jedinečný výhled do krajiny a jsou oblíbeným turistickým cílem. Jezdí k nám milovníci přírody například i z Brna,” uvažoval Volf.

Pohled z vrcholu Markova kopce ujistí návštěvníky o tom, že Miroslavské kopce jsou jakýmsi krajinným rozhraním. Směrem k jihu se táhne rovina, na které se střídají pole a vesnice, na obzoru je dobře viditelná Pálava. Na opačné straně je krajina zvlněná, s kopci a vinohrady.

zajímavé a nejnavštěvovanější vrchy

Markův kopec Na jeho vrcholu se nachází kříž i vodojem, který zásobuje celou Miroslav. Přední Markův kopec je jedním z nejzajímavějších vrchů národní přírodní památky Miroslavské kopce. Současný dřevěný kříž vztyčili Miroslavští v roce 1994 díky pomoci původních německých obyvatel Miroslavi. Po botanické stránce je nejhodnotnější Zadní Markův kopec. Větrník Název získal podle větrného mlýna. Stál tam na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jeho majitel Rudolf Nase ho dal okolo roku 1900 opravit. V roce 1911 ale odjel do Ameriky. Dlouhá léta pak sloužil mlýn už jen jako obydlí. Kruhový základ mlýna je v místě patrný dodnes.