Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník v Jeseníkách se letos opět o něco víc přiblížila stavu, který tam byl před vysazením a pozdějším nekontrolovaným růstem kleče. Dělníci odtěžili v létě na 300 tun kleče, zda se ale dokáže vrátit původní arkto-alpinská vegetace dle expertů ukáží až příští roky.
Lesy České republiky odtěžily v létě kleče, které odborníci označili za nepůvodní druh, ze zhruba dvouhektarové oblasti biologicky cenného území.
„Cílem je pokročit v přirozené obnově původní horské vegetace," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Projekt za tři miliony získal z Operačního programu Životní prostředí dotaci ve výši 2,6 milionu korun.
Lesy ČR vycházejí při redukci kleče ze studie Mendelovy univerzity v Brně. Odborný tým mimo jiné rozdělil porosty kleče podle míry rizika spojeného s jednorázovým vytěžením kleče do čtyř kategorií. Lesníci v létě káceli na plochách zařazených do kategorie A představující malé riziko sesuvů.
„Z vrcholu Šeráku byla odstraněna kleč na ploše 1,15 hektaru. Na plachtách byla dopravena k přístupové cestě a následně ji odvezl traktor na vyvážecím vozíku. Na Keprníku jsme odtěžili asi hektar. Kvůli nepřístupnosti pro techniku transportoval odtěženou kleč z Keprníku vrtulník," uvedla Hana Komárková z Lesů ČR. Jak kácení prospělo původním druhům, se ukáže za pět let
Celkem museli nyní lesníci odvézt z jednoho z nejcennějších míst v Jeseníkách 1 500 metrů krychlových dřevní hmoty vážící necelých 300 tun. Zda se ale v místě obnoví původní vegetace arkto-alpinských trávníků, ukáže až čas, přičemž jde o horizont několika let.
„Za dalších pět let upravené plochy opět prozkoumáme a získaná data využijeme při přípravě dalších projektů," uvedl výrobně-technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.
Lesníci budou rovněž pravidelně monitorovat zhruba šedesát ploch. Jde o plochy dotčené kácením, jejich porovnání se stavem nezalesněných ploch a s plochami souvisle zarostlými klečí. Kleč měla chránit svahy, dle odborníků ale ničí původní druhy
Kleč původem z Alp vysadili v nejvyšších partiích Jeseníků tamní původní němečtí obyvatelé a lesníci. Důvodem byla ochrana svahů, na kterých hospodařili, před sesuvy a lavinami. Ohroženy byly také lesy. Kleč se v podmínkách Jeseníků dařilo a rychle se rozrůstala. Zajímá vás dění v krajích?
Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.
Jenže před lety odborníci označili nepůvodní kleč v Jeseníkách jako škůdce a ničitele vzácné horské vegetace. S kácením se začalo v roce 2004 a po delší přestávce pokračovalo v roce 2008 a stále pokračuje.
V Jeseníkách dnes borovice kleč roste přibližně na 140 hektarech a pokrývá necelých třináct procent území nad horní hranicí lesa. Ochranáři při její likvidaci v nejcennějších částech Jeseníků postupují společně s ochranáři.
Kromě oblasti Šeráku a Keprníku se „čištění" týká například plochy o rozloze zhruba jednoho hektaru v oblasti Petrových kamenů. Celkové odstranění kleče alespoň z vrcholových partií hor ale podle odborníků potrvá ještě nejméně deset let.
