U obce Podveky na Kutnohorsku je několik tisíc let starý a  vzácný prales, na který přišli ekologové náhodou, když tady chtěla firma Silnice Čáslav udělat lom kamene. Teď je lokalita chráněná, těžaři museli odejít a starosta sem chce lákat turisty na novou rozhlednu i turistické stezky. Prales je navíc genetická banka původních jedlí.

Perla Posázaví, tak se nazývá vzácný jedlový les, který objevili ekologové před sedmi lety u obce Podveky. Je zachovalejší než jedlové lesy Šumavy a jeho stáří se odhaduje na tisíce let.

Nechybělo málo a les i kopec Stařechov, na kterém roste, zmizely kvůli lomu na kámen. A má zde být i uran. Starostové obcí ale z regionu zájemce o těžbu vyhnali a les prohlásili za chráněný. A na Stařechově plánují postavit rozhlednu.

"Na rozhlednu stále sháníme finance. Také se snažíme o rekultivaci lesních pozemků v okolí Ratají nad Sázavou a vyznačení nových turistických tras k poutnímu místu Kamenný stůl," vypočítal Vladimír Šebor z místního občanského sdružení Záchrana Ratajska a Podevecka – Stařechov.

Stáří pralesa je několik tisíc let

K objevení unikátního lesního porostu došlo náhodou v době, kdy chtěl holding Silnice Čáslav na Stařechově vybudovat velkolom kamene. Místní lidé založili občanské sdružení a začali proti lomu bojovat. Spojili se s organizací Arnika, která se zabývá životním prostředím, ta do lokality poslala své experty. To, co na Stařechově nalezli, nikdo nečekal.

"O takhle vzácném místě nikdo nevěděl. Je to v podstatě původní jedlový prales. Je zachovalejší a cennější než ostatní jedlové lesy v republice. Jedle tu rostou bez zásahu člověka tisíce let," řekla Jana Vitichová ze společnosti Arnika.

Les u Ratají srovnává s Boubínským pralesem na Šumavě. Tam jsou ale vidět stopy lidské činnosti, například pěšiny. Do pralesa na Kutnohorsku ale prý nikdo nechodí, je špatně přístupný.

Genetická banka

Jedlový prales je ale významný i z genetického hlediska. "Můžeme zde získat genotyp původních jedlí, které tu rostly před tisíci lety. V této přírodní genetické bance nebyly jedle nikdy vysazovány uměle člověkem," podotkla ekoložka z Arniky.

Zajímavý je i celý biotop, tedy nejen jedle, ale také ostatní rostliny a živočichové, které tam žijí, a podle ekologů je prales také významným rezervoárem vody.

"Uměle vysazený smrkový les tolik vody nezadrží. Tento původní prales ale díky tomu, že funguje stovky let přirozeně, zadržuje při deštích velké množství vody, a zabraňuje tak povodním," vysvětlila Vitichová. Pokud by došlo k těžbě, místní toky by se mohly snáz rozvodnit, ohroženy by byly i zásoby podzemních vod.

Šlo i o uran?

Holding Silnice Čáslav zamýšlel vytěžit na Stařechově osm milionů metrů krychlových kamene, tedy miliony tun. To by dle občanského sdružení zcela zničilo zdejší krajinu a na desítky let znehodnotilo životní prostředí několika místním obcím.

O Stařechov se ale zajímali těžaři i před 45 lety. Pod kopcem je totiž ještě ložisko uranu. Koncem 60. let minulého století bylo podle pamětníků okolí kopce uzavřeno a byly tady prováděny vrty a průzkum uranových ložisek.

Záznamy s výsledky měření tak jistě v archivech existují. "Podle mne nešlo jen o těžbu kamene. Pokud by vybudování lomu prošlo, je možné, že by v místě zkoumali i množství uranové rudy. Nedivil bych se, kdyby pak těžaři hledali cesty, jak uran vytěžit nebo třeba jak to celé prodat za miliardy nějaké nadnárodní společnosti," popsal své podezření Vladimír Šebor ze sdružení Záchrana Ratajska a Podevecka – Stařechov.

Občanské sdružení nespí

I když se dnes díky odporu obyvatel o projektu těžby nemluví nahlas, občanské sdružení dění okolo kopce stále sleduje. "Nikdo z nás neví, co se může připravovat v projekčních kancelářích nebo za zdmi úřadů. Sledujeme zahajovací správní řízení na všech úřadech a chceme být dopředu připraveni na moment, kdy by kdokoliv o otevření lomu znovu oficiálně požádal," uzavřel Vladimír Šebor.