Zámek Křtiny nedaleko Brna hostil ve dnech 25. a 26. listopadu odbornou veřejnost zajímající se o geografické informační systémy v lesnictví a zemědělství. Konal se zde první ročník konference Praktické využití GIS v lesnictví a zemědělství pořádané společností GEODIS BRNO společně s Mendelovou univerzitou v Brně a Nadací Partnerství. Cílem konference, které se zúčastnilo více než 80 účastníků, byla výměna informací, nápadů a používaných postupů z různých profesních skupin. Hlavním námětem bylo praktické využití různorodých informačních systémů včetně polohových družicových systémů, dálkového průzkumu Země a technologií precizního zemědělství.

Geografické informační systémy jsou v dnešní době téměř nepostradatelné, usnadňují a zefektivňují procesy řízení a kontroly. Byla tak založena tradice zaměřená na využívání geoprostorových technologií ve specifických sektorech lesnictví a zemědělství.

Ve státní i soukromé sféře

Konference byla rozdělena do čtyř přednáškových bloků. V úvodním vystoupení zmínil Ing. František Pásek, vedoucí Oddělení hospodářské úpravy lesů MZe, systém identifikace zemědělské půdy LPIS a možnosti využití GIS v lesním a vodním hospodářství. Rezortní geoinformační systémy MZe ČR je nutné vnímat také jako službu veřejnosti, pomocí nich lze dosáhnout interaktivního zapojení veřejnosti do agend příslušných rezortních orgánů a přispět k lepšímu poznání a rozvoji spravovaných regionů.

Za GEODIS BRNO vystoupila Drahomíra Zedníčková, která přiblížila činnost společnosti a ve stručnosti představila přístroje a technologie využívané pro skenování a monitorování terénu, jako jsou např. digitální kamera VEXCEL UltraCamXp, nebo letecký laserový skener Leica ALS 50-II. Ukázala kompletní letecký park využívaný při leteckém snímkování, kterým společnost GEODIS BRNO disponuje. Zmínila se o šikmém snímkování PixoView®, neboli snímkování budov ze všech stran. Tato moderní technologie nabízí snímky ve vysokém rozlišení alespoň ze čtyř světových stran, což s sebou přináší efektivní a přitom cenově dostupnou dokumentaci parků, budov, komunikací nebo celých měst. Díky PixoView® lze získat detailní obrazy bočních stěn budov s rozlišením 0,1 až 0,2 m, v krajním případě s maximálním rozlišením až 0,05 m.

Mezi další zajímavosti, které představila, patří bezesporu letecký a pozemní laserový skener fungující na principu vyslání laserového paprsku měřícího vzdálenost od skeneru k povrchu snímaného objektu. Zároveň zaznamenává směr paprsku pomocí diferenciálního GPS a inerciální navigace. Ve svém projevu zmínila i možnosti termovizního snímkování pomocí termovizní kamery GbTherm. Díky tomuto způsobu záznamu, kdy se snímá vyzařované teplo, lze jednoduše určit polohu teplovodů, nebo únik tepelných ztrát na teplovodech či tepelných úniků budov. V neposlední řadě hovořila o historickém vývoji ortofotomap a o jejich tvorbě a o důležitém významu těchto map, které mohou být použity jako podklady pro další využití ve státní i soukromé sféře. Důležitým faktorem ortofotomap je nejen jejich barevný model RGB, či infrared (pomocí něhož lze zjistit i zdravotní stav vegetace), ale především rozlišení. Z dřívější velikosti pixelu padesát centimetrů bylo po přesnímkování celého území ČR dosaženo pouze dvaceticentimetrové velikosti jednoho pixelu, takže výsledná ortofotomapa je daleko ostřejší a přesnější.

Využití systémů CTF a LPIS

Za společnost Leading Farmers CZ, a. s., vystoupil Ing. Pavel Milata. Zabýval se optimalizací pojezdů po zemědělské půdě a problémem jejího utužení díky velkému tlaku moderních těžkých strojů. Zvyšování počtu operací na pozemku přispívá k většímu utužení půdy, s čímž souvisí horší průsak dešťové vody do spodních vrstev a možnost půdní eroze. Představil novodobý systém CTF (Control Trafic Farming), neboli systém řízené dopravy po poli za pomoci GPS využívaný hlavně v Austrálii. Systém CTF vychází ze strategie vytvoření stálých kolejových řádků, díky čemuž by se utužení půdy po přejezdech na poli všemi směry eliminovalo. Projevilo by se to pouze na zavedených kolejových řádcích, což by způsobilo utužení půdy jen v kolejích, a tím by se zmenšil valivý odpor pneumatik. Důležitým předpokladem pro využívání systému CTF by bylo sjednocení rozchodu kol u všech strojů v daném podniku a výběr nářadí odpovídající potřebné pracovní šířce, nebo jejím násobkům. Pavel Milata zdůraznil, že díky utužení kolejových řádků, a tím způsobenému menšímu valivému odporu pneumatik lze uspořit až 40 % nafty. Na otázku, co s hlubokými vyježděnými kolejovými řádky, odpověděl jednoduše: vyjeté koleje lze zpět zahrnout a srovnat s okolním terénem a opět je využívat jako pevně zvolené kolejové řádky pro všechny typy operací prováděných na poli.

S tématem český LPIS vystoupil Ing. Mojmír Macek, generální ředitel společnosti Sitewell, která vyvinula nové technologie řešení českého LPIS a modernizovala jej do takové podoby, v jaké ho známe nyní. LPIS je postaven na centrální databázi se základní evidenční jednotkou farmářského bloku představující souvislou plochu zemědělské půdy užívanou jedním farmářem s jednou kulturní plodinou. Jde o celoplošný systém, kde aktualizace databáze probíhá on-line, tedy v reálném čase, tudíž v jeden okamžik může k území existovat jedna verze dat. Všechny aktualizace lze provádět z 63 regionálních pracovišť ministerstva zemědělství, které také ručí za správnost dat. LPIS byl navržen tak, aby mohli i samotní farmáři v krátkém čase nahlížet a přistupovat k údajům o jimi užívaných blocích. Uvedl také možnosti LPIS, jakými jsou tvorby map geneticky modifikovaných plodin nebo ochranná pásma včelího moru. Podotkl, že celý LPIS je nyní jednoduší, omezily se chyby a zlepšila se kvalita dat.

Od GIS po zvonkohru

Na konferenci vystoupili i studenti Mendelovy univerzity v Brně, převážně z Lesnické a dřevařské fakulty a zástupci soukromých firem i státních institucí. Velmi zajímavé odborné příspěvky se například týkaly problematiky polomů při větrných kalamitách a jejího řešení s využitím GIS, kterou se zabývali Ing. Tomáš Mikita, Ph. D., a Mgr. Lukáš Krejčí z Mendelovy univerzity, nebo prezentace Modelování výskytu bobra evropského v prostředí GIS, kterého se zhostil František John z Olomouckého kraje.

Pro účastníky konference byly připraveny nejen odborné informace a novinky ze světa geografických informačních systémů, ale také názory a možnosti řešení problémů, jež se mohou v GIS vyskytnout. Během přestávky mezi jednotlivými přednáškami si účastníci vyměňovali své zkušenosti a znalosti, nebo si prohlíželi postery zaměřené na GIS. První den konference skončil v pozdních odpoledních hodinách a po té se všichni účastníci přesunuli do Mariánského chrámu sousedícího se zámkem, kde byl připraven houslový a klavírní koncert. Na závěr se ještě rozechvěly zvony zámku Křtiny a zazněla překrásná zvonkohra.