Desítky žádostí už zpracovaly církve, které žádají po státu zpět majetek. Hlavní lavinu nároků si však chystají až po verdiktu soudu, který restituce definitivně posvětí. Zatím se válčí o to, v jakém stavu se mají nemovitosti a pozemky vracet.

PRAHA / ČESKÉ BUDĚJOVICE Je to dosud zřejmě nejviditelnější střet, kterému úřady při vyřizování agendy v rámci církevních restitucí čelí.

Duchovní hodnostáři si stěžují, že v lesích, které se jim od státu mají vrátit, se zpravidla nápadně víc těží.

A proto se přou se státní firmou Lesy ČR, jak se do doby vydání k zalesněným pozemkům chovat.

„Dostali jsme od nich žádost, abychom i nadále povolili lesnické hospodaření a údržbu, a to včetně těžby,” říká generální vikář Biskupství českobudějovického Adolf Pintíř.

Jenže s tím se církevníci nemíní smířit. „To jsme odmítli podepsat. Jednoduše kvůli obavě, že bychom jim vystavili bianko šek na kácení,” vysvětluje Pintíř.

Podezření, že církve převezmou lesní pozemky v zuboženém stavu, s rozsáhlými oblastmi vykácených stromů, nezmiňuje sám. Vminulosti na takovou hrozbu opakovaně upozorňovaly i další diecéze. Řešením by tak měla být připravovaná obecná dohoda mezi Lesy ČR a vedením biskupské konference.

Už jen hrubý odhad říká, že v rámci restitucí se do rukou církví vrátí na 140 tisíc hektarů lesních pozemků. „Jsme blízko dohodě, která tento problém vyřeší,” potvrdil ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha, podle něhož předchozí případy nadměrného kácení byly pochybením jednotlivců.

„Je tu oboustranná snaha, aby se předání obešlo bez potíží a stížností,” dodal. Obě strany podle něj dohodly „komplex detailních dokumentů, jak by se mělo v lesích před jejich předáním hospodařit”.

Podobně připravovanou dohodu popisují i Lesy ČR. „Ladíme detaily, jak bude na těchto pozemcích hospodaření zajištěno,” uvedl mluvčí společnosti Zbyněk Boublík.

Zákon předpokládá, že církve dostanou majetek, tedy včetně lesů, ve stavu, v jakém se nacházel při schválení normy. Jenže právě v případě lesů, jejichž správci se musejí řídit lesnickými plány, to je složité.

Les se musí pravidelně udržovat a provádět minimálně i asanační těžby. Otázkou ovšem zůstává, co je nutná údržba a co těžba za účelem zisku.

A přetahovaná se do budoucna dá čekat i při vydávání nemovitostí. Jenže u těch je to ještě otázka řady měsíců.

Státní pozemkový úřad ke květnu evidoval žádosti církví o navrácení 14 502 pozemků a 38 staveb. Na to, aby se vyjádřil k oprávněnosti nároků, má však šest měsíců.

„První případy vydávání majetku tak lze v ideálním případě očekávat zhruba za rok,” tvrdí mluvčí úřadu Monika Machtová.

Na jaké všechny majetky církve a náboženské společnosti v rámci vyrovnání ukážou, je zatím stále pod rouškou tajemna. ČSSD sice chce prosadit, aby výčet byl veřejný, dosud se k tomu nikdo z úřadů však nemá.

Podle informací LN jsou nejdále – z významných budov – žádosti o chrám na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou (brněnské biskupství potvrdilo, že žádost o navrácení nynější památky UNESCO chce odeslat v květnu) a žádost o část památného kláštera v Sázavě.

O tu usilují benediktini a podle LN už památkáři žádost přímo obdrželi. Církev zde má nárok jen na část komplexu, kterou vykoupili mezi světovými válkami – státu by zůstaly další budovy.

***

Rozluka za desítky miliard korun

Úřady evidují první žádosti církví na vrácení majetku v rámci vypořádání se státem. Čas na doložení nároků je do konce roku. K samotnému vydávání dojde v nejrychlejších případech na jaře 2014.

14 502 pozemků žádají církve a náboženské společnosti k vydání.

38 staveb si také nárokují u Státního pozemkového úřadu.

59 miliard vyplatí stát v průběhu 30 let za nemovitosti, které se nevydávají.

323 případů, kdy církve žádají zpět majetek, evidují státní orgány.

100 000 položek má ve finální fázi čítat soupis majetku, kterého se budou církve dožadovat.

45 případů vydání lesů a s tím souvisejícího movitého majetku hlásí i státní Lesy ČR.

75 miliard má činit konečný účet za majetek, který církve od státu dostanou zpět.

Duchovní hodnostáři si stěžují, že v lesích, které se jim mají vrátit, se nápadně víc těží