Skupina poslanců a senátorů v čele s Tomášem Jirsou (ODS) a Janem Velebou (SPO) svolali na sobotu pochod k Pramenu Vltavy. Chtějí protestovat proti tomu, že se na tomto památném místě aktivně nezasahuje proti kůrovci a že kvůli odumírajícím smrkům vysychá vltavský pramen.
Skupina poslanců a senátorů v čele s Tomášem Jirsou (ODS) a Janem Velebou (SPO) svolali na sobotu pochod k Pramenu Vltavy. Chtějí protestovat proti tomu, že se na tomto památném místě aktivně nezasahuje proti kůrovci a že kvůli odumírajícím smrkům vysychá vltavský pramen. Aktuální studie ovšem dokládá, že uschlé stromy a kůrovec nemá na vodní režim v krajině žádný vliv.
"Patří k základním biologickým znalostem, že zelený les zadržuje vodu mnohonásobně více než les suchý. U Pramene Vltavy se o tom může každý přesvědčit," tvrdí senátor Tomáš Jirsa, dlouholetý zastánce aktivního boje proti lýkožroutu smrkovému - tedy především kácení napadených porostů.
"Zachraňme šumavské lesy a šumavské zdroje vody", zní název sobotní akce, která začíná ráno před radnicí v Kvildě, odkud se průvod vydá k pramenu matky českých řek Vltavě. Právě aby se zájemci na vlastní oči přesvědčili o aktuálním stavu porostů a vysychající Šumavě.
"Dnes je na Šumavě takto sežráno či odkáceno asi 15 tisíc hektarů lesa, a to jsou plochy, které dříve vodu zadržovaly a dnes tuto funkci neplní," sdělil Jirsa. Dodal, že vyschnutí pramene Vltavy považuje za symbolickou národní tragédii, protože ještě před deseti lety byl pramen obklopen hlubokými lesy, stromy starými až 300 let.
"Všichni si vzpomeneme, jak tehdejší ředitel parku Krejčí a ministr Bursík byli nadšeni z toho, že toto území přenechají divočině, tedy bude sežráno kůrovcem. Jestliže v širokém okruhu od pramene Vltavy není zelený les, ale suchý polom, není divu, že pramen Vltavy vyschl. Členové Hnutí Duha, kteří jsou za tuto tragédii spoluzodpovědní, mají národu co vysvětlovat," uvedl senátor Jirsa.
Studie: kůrovec za sucho nemůže
Právě Hnutí Duha ale zveřejnila studii, z níž vyplývá, že přechodné rozšíření kůrovce ani uschnutí lesa v bezzásahových oblastech neovlivnilo k horšímu vodní bilanci šumavských povodí. Akumulace vody i její odtok v napadeném a zdravém lese jsou prakticky stejné. Zprávu na vědecké konferenci v bavorském Ludwigsthalu představil Jakub Hruška z České geologické služby a Centra pro výzkum globální změny Akademie věd se svými spolupracovníky.
"Vodní režim lesů nejvíce narušují cesty a také těžba a vytváření holin. Nové výsledky výzkumu ukázaly, že ponechání lesů přírodním procesům ani po napadení kůrovcem odtokové poměry vůbec nezměnilo. K udržení vody v šumavských lesích by nejvíce přispělo zrušení nepotřebných cest v území ponechaném přírodě. Ani návštěvníci tam nechtějí chodit ve vzácné šumavské přírodě po asfaltkách, ale po lesních pěšinách," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Studie zkoumala, zda plochy lesů s uschlými dospělými dřevinami a mladými narůstajícími stromky ovlivní vodní bilanci krajiny, a to v okolí Modravského potoka, které bylo kůrovcem zasaženo nejvíc. Třetinu jeho území tvoří lesy ponechané přírodě s uschlými stromy, třetinu vykácené holiny a třetinu lesy nenapadené kůrovcem. Srovnání průměrných ročních, maximálních i minimálních odtoků za posledních 60 let ukázalo, že usychání stromů sledované parametry nijak neovlivnilo. Nejnižší denní průtoky na Modravském potoce byly naměřeny v první polovině šedesátých a začátkem sedmdesátých minulého století.
"Situace na Šumavě není nijak odlišná od zbytku České republiky. Pokud hodně prší, jsou povodně, pokud málo, je sucho. A jak ukazuje analýza dlouhodobých dat z povodí Modravského potoka ponechání části lesů samovolnému vývoji, ale ani pečlivé lesnické hospodaření na to nemají žádný vliv," konstatoval Jakub Hruška z České geologické služby.
Ucpaná vltavská trubka
Dřívější výzkum na Šumavě se zabýval také vlivem změn lesů na vysychání půdy. Martin Hais a Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Jihočeské university měřili podle Hnutí Duha teploty půdy v kůrovcem napadených lesích ponechaných přírodě, na holinách i v nenarušených lesích v okolí Březníku. Teploty půdy v nenarušených lesích a lesích s uschlými dospělými stromy kolísaly během dne v rozmezí 5-10 stupňů Celsia. Oproti tomu na holinách kolísaly během dne o 30 stupňů i více.
"Přes den stoupala teplota na holinách až k 40 stupňům, zatímco půda v lesích s uschlými stromy se zahřívala jen na 20 stupňů a v nenarušených lesích na pouhých 15 stupňů. Velké rozdíly teplot na holinách jsou přitom ničivé pro půdní život," uvedl mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.
V srpnu skutečně dočasně zmizela voda z pramene Vltavy, ale podle Piňose to nebylo kvůli uschlému lesu, ale proto, že trubka přivádějící vodu z prameniště se ucpala.
