Národní zemědělské muzeum Ostrava uvedlo výstavu Rekultivace, druhý život krajiny. Mapuje obnovu pohornické krajiny na Ostravsku a Karvinsku. Potrvá do poloviny června. ČTK to dnes řekla mluvčí muzea Tereza Plavecká.
„Návštěvníci výstavy se seznámí s proměnami krajiny, které způsobila v průběhu staletí těžba uhlí na Ostravsku a Karvinsku. Prozkoumají, jak vypadají takzvané haldy a poklesové kotliny, a zjistí, jak náročný proces rekultivace může být,“ řekla Plavecká. Výstava představuje i to, jaké rostliny a živočichové se vyskytují v rekultivované krajině. „Představujeme také vybrané rekultivační projekty,“ řekla.
Převážně agrární krajina Ostravska a Karvinska s poli, lesy a rybníky se od poloviny 19. století proměňovala vlivem intenzivní těžby uhlí a výroby oceli. Tyto činnosti krajinu poškodily. Zanikly celé obce, původní osídlení Karviné, velké výměry zemědělských ploch byly znehodnoceny nebo musely ustoupit průmyslové výstavbě. Degradace krajiny v polovině 20. století byla tak rozsáhlá, že oblast ostravsko-karvinského revíru se stala téměř neobyvatelná.
„Nás v muzeu zajímá nejen proces destrukce, ale především to, jak se s tímto problémem vypořádává jak společnost, tak sama příroda,“ řekl ředitel Národního zemědělského muzea v Ostravě Ivan Berger. V současnosti mají rekultivace za cíl obnovit zdevastované území v souladu s přírodními a společenskými potřebami. V krajině se objevila nová pole, louky, lesy a vodní plochy nebo nové rekreační zařízení.
Výstava návštěvníkům představí také ekologické paradoxy hornické a pohornické krajiny. „Na nově vzniklých haldách a odkalištích lze pozorovat unikátní jev, který se v moderní krajině vyskytuje velmi zřídka. Jedná se o takzvanou primární ekologickou sukcesi, což je vznik a postupný vývoj společenstev rostlin a živočichů na konkrétním místě od samotného počátku,“ dodal Aleš Dolný z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, která se na přípravě výstavy podílela.
Ostrava 4. února (ČTK)
