Obec Vysoké Studnice na Jihlavsku už kvůli kůrovcové kalamitě přišla o smrkové lesy. Tvořily většinu rozlohy z celkových skoro 50 hektarů obecních lesů. Dřív přinášela těžba dřeva do obecního rozpočtu asi milion korun ročně, v dalších letech ale obec počítá se ztrátami kvůli zalesňování. ČTK to řekl starosta Jaroslav Vrána.
V lesích na Vysočině stoupá kvůli kůrovcové kalamitě těžba zřejmě nejrychleji v Česku. Podle ankety ČTK vlastnictví lesů ztěžuje hospodaření i řadě malých obcí. O prodeji lesa oslovení starostové neuvažují, vzhledem k nízkým nabídkám na trhu to podle nich ani nemá cenu. Navíc věří, že se jednou les zase bude místním lidem vyplácet.
"Už smrkové lesy nemáme, jsou sežrané kůrovcem," řekl Vrána. Zůstaly jen listnáče a stromky vysázené během posledních let. V obecních lesích převažovaly dospělé stromy, kůrovec podle starosty ale zničil i výsadbu smrků provedenou před 15 až 20 lety. Obec dřív počítala s tím, že má v lesích zásobu dřeva za 16 až 17 milionů korun. Jeho výkupní ceny kvůli kůrovcové kalamitě ale rychle klesly. "Takže jsme bez finanční rezervy a čekají nás jenom výdaje," uvedl starosta.
Ve Vysokých Studnicích bydlí přes 400 lidí, obec ročně hospodaří asi s šesti miliony korun. Minulý rok ji zalesňování stálo půl milionu. "Letos předpokládám náklady na zalesňování a další práce v lese tak okolo 1,5 milionu," uvedl Vrána. Náklady zatím pokrýval zvýšený prodej dřeva. Příští rok už se bude v obecních lesích dotěžovat jen poškozené dřevo, které se prodává se ztrátou. Zatímco výkupní cena metru krychlového vlákninového dřeva je asi 200 korun, náklady na jeho vytěžení jsou 600 korun, uvedl starosta. Obec přitom kvůli zalesňování očekává výdaje zase okolo 1,5 milionu korun.
"Pochybuji, že to bude hotové za pět let, protože na to nebudou finance," řekl starosta k obnově lesa. O prodeji obec neuvažuje. "Pokud ten les vyroste, budou z toho v budoucnu zase peníze pro obec," míní.
Obci Olší na Jihlavsku, kde žije nastálo 70 lidí, patří 25 hektarů lesů. I v nich ničí smrky kůrovec. "Myslím, že dvě třetiny už jsou napadené," uvedl starosta Jan Dvořák. Dřevo, které se neprodá jako kulatina, prodává obec lidem jako palivo. Ani starosta Olší nepočítá s tím, že by se měly obecní lesy prodávat. Předpokládá, že když na to přijde, vysázejí lidé nový les i zadarmo. Časem by se jim to podle Dvořáka mělo vrátit minimálně v tom, že budou mít dřevo na topení.
Číchovu na Třebíčsku s 230 obyvateli patří skoro 50 hektarů lesa, smrky už kůrovec zničil. Podle starosty Františka Veleby bude obec muset obnovit les na 30 hektarech pozemků. Předpokládá, že to bude stát kolem tří milionů, což se rovná celkovému ročnímu rozpočtu obce. Náklady na novou výsadbu stoupnou, jestli bude pokračovat sucho. Na les tak podle Veleby nejspíš padne část investic na akce, které chtěla obec v tomto volebním období. Ucházet se například chtěla o dotace na domovní čističky odpadní vody, protože Číchovu chybí kanalizace.
V lesích Vysočiny se podle statistiků těžba dřeva loni meziročně zdvojnásobila. Vytěženo bylo 3,765 milionu metrů krychlových dřeva, nejvíc mezi kraji.
