V lednu začala na Vysočině dlouho připravovaná realizace opatření na podporu biodiverzity v celkem pěti zvláště chráněných územích v rámci I. etapy projektu s názvem „Biodiverzita”. Podle harmonogramu budou práce probíhat až do května příštího roku.

Projekt bude realizován na území přírodních rezervací V Lisovech, Rašeliniště Kaliště, Šimanovské rašeliniště a Údolí Brtnice a na území přírodní památky Jezdovické rašeliniště. Informovala o tom Jana Janová z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočna.

V těchto územích se nacházejí populace vzácných a ohrožených druhů rostlin i živočichů, jejichž výskyt je vázán na specifické typy bezlesých biotopů. Tyto lokality vyžadují pravidelné obhospodařování, které nebylo v minulých desetiletích vždy prováděno. Delší dobu nekosené plochy postupně degradují. Místně došlo v minulosti k nežádoucím melioracím a narušení vodního režimu.

Přírodní rezervace Údolí Brtnice tvoří zachovalý říční tok s břehovými porosty, niva tvořená převážně aluviálními loukami a na ně navazující výslunné skalnaté svahy, které v minulosti sloužily jako pastviny a do současné doby se zde vyskytují fragmenty cenných a druhově pestrých společenstev suchých trávníků. Projekt se soustřeďuje především na záchranu nejcennějších ploch xerotermních biotopů, které dlouhodobě degradují v důsledku absence vhodné péče. Jsou plánovány asanační zásahy (redukce křovin a náletových dřevin a následné kosení výmladků, potlačování expanzivních nebo invazních bylin) a zavedení pravidelné péče spočívající v kosení a přepásání.

Přírodní rezervace V Lisovech, Rašeliniště Kaliště a Šimanovské rašeliniště a přírodní památka Jezdovické rašeliniště představují zbytky dříve na Vysočině běžných a plošně rozsáhlejších rašelinišť a podmáčených luk. Tyto lokality byly v minulosti využívány jako dvousečné louky, příp. jako zdroj stelivového sena. K usnadnění sklizně bývaly lokality maloplošně odvodňovány drobnými povrchovými stružkami.

V 2. polovině 20. století však došlo k postupnému upuštění od tohoto tradičního způsobu hospodaření, což bylo urychleno i tzv. kolektivizací. Napřímení a prohloubení řady vodních toků, rozsáhlé meliorační úpravy a následný převod na ornou půdu tyto i mnoho podobných lokalit ovlivnily a nastartovaly jejich degradaci a zarůstání a zároveň pro nejednu takovou lokalitu znamenaly úplný zánik.

Pro obnovení původních cenných společenstev je nezbytné provedení asanačních opatření, která spočívají zejména ve vykácení nežádoucích náletových dřevin, pokosení travobylinných lad a jeho následném opakování (i na plochách vzniklých po vykácení dřevin) a dále také v dílčích opatřeních pro rozrůznění stanovištních podmínek a optimalizaci vodního režimu. Cílem projektu je obnova původního bezlesí a návrat k původnímu způsobu obhospodařování těchto území, které podmiňuje výskyt vzácných a chráněných druhů rostlin i živočichů.

Jihlava: Občané chránili lípu před pokácením vlastními těly

Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na zhotovitele stavebních opatření ve výši 5 069 166 Kč se podařilo v průběhu veřejné zakázky snížit na 4 038 500 Kč a v případě nestavebních opatření byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky snížena ze 4 978 218 Kč na 3 566 006 Kč. Na spolufinancování se bude podílet z 85% Evropský fond pro regionální rozvoj, z národních zdrojů půjde 5% a podíl krajského rozpočtu činí 10% způsobilých výdajů projektu.