Ivana BÁRTOVÁ, moderátorka
Lesníci, kteří řeší kůrovcovou kalamitu mají potíže se znovuzalesňováním vzniklých pasek. Pro obnovu lesa totiž preferují odolnější listnaté stromy, hlavně duby a buky. Snaží se je sice pěstovat sami, sazenice ale nedostačují a musí se dokupovat.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Za poslední 3 roky napadl kůrovec ve školním lesním podniku Křtiny zhruba 2/3 lesa. Po nutné těžbě zničeného dřeva tady vzniklo už 200 ha kalamitních holin. Částečně je nechávají lesníci přirozeně obnovovat, ne všude to ale jde.
Lumír DOBROVOLNÝ, lesník, Školní lesní podnik Křtiny
Do těch míst, kde se les nezmladil přirozeně, tak používáme umělou obnovu, čili výsadbu sazenicemi.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Jaké používáte nejčastěji v tomto případě?
Lumír DOBROVOLNÝ, lesník, Školní lesní podnik Křtiny
Tak nejčastěji volíme listnáče, listnaté dřeviny, zejména duby, které snáší to větší oslunění.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Sazenice si tady pěstují sami. Vlastní produkce jim ale pokryje jen polovinu toho, co potřebují. Musejí se proto čím dál častěji obracet i na externí dodavatele, a za sazenice platit. Jeden z nich funguje tady, v Cetkovicích na Blanensku, této lesní školce letos vypěstují na 20 000 000 stromů, převážně právě těch listnatých. Ještě před kůrovcovou kalamitou tady ale rostly hlavně mladé smrky.
Petr MARTINEC, obchodní ředitel, Lescus
V roce 2015 jsme expedovali někde kolem 50 % objemu ve smrku. Dneska je to necelá třetina.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Zbytek tvoří právě duby nebo buky. Třeba tyto jsou vypěstované z loňského a předloňského osiva, kterého bylo nadbytek, přesto už má téměř každá rostlina svého majitele.
Petr MARTINEC, obchodní ředitel, Lescus
Tady máme takzvané krytokořené sazenice buku, které byly vypěstované v menších sedbovačích a potom přeškolkované, přepíchnuté, přesazené do těchto větších sadbovačů.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Cena jedné takovéto sazenic se pohybuje od osmi do 15 Kč, záleží na velikosti. K výsadbě budou připravené letos na podzim. Barbora Blažková, Česká televize.
Lesníci, kteří řeší kůrovcovou kalamitu mají potíže se znovuzalesňováním vzniklých pasek. Pro obnovu lesa totiž preferují odolnější listnaté stromy, hlavně duby a buky. Snaží se je sice pěstovat sami, sazenice ale nedostačují a musí se dokupovat.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Za poslední 3 roky napadl kůrovec ve školním lesním podniku Křtiny zhruba 2/3 lesa. Po nutné těžbě zničeného dřeva tady vzniklo už 200 ha kalamitních holin. Částečně je nechávají lesníci přirozeně obnovovat, ne všude to ale jde.
Lumír DOBROVOLNÝ, lesník, Školní lesní podnik Křtiny
Do těch míst, kde se les nezmladil přirozeně, tak používáme umělou obnovu, čili výsadbu sazenicemi.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Jaké používáte nejčastěji v tomto případě?
Lumír DOBROVOLNÝ, lesník, Školní lesní podnik Křtiny
Tak nejčastěji volíme listnáče, listnaté dřeviny, zejména duby, které snáší to větší oslunění.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Sazenice si tady pěstují sami. Vlastní produkce jim ale pokryje jen polovinu toho, co potřebují. Musejí se proto čím dál častěji obracet i na externí dodavatele, a za sazenice platit. Jeden z nich funguje tady, v Cetkovicích na Blanensku, této lesní školce letos vypěstují na 20 000 000 stromů, převážně právě těch listnatých. Ještě před kůrovcovou kalamitou tady ale rostly hlavně mladé smrky.
Petr MARTINEC, obchodní ředitel, Lescus
V roce 2015 jsme expedovali někde kolem 50 % objemu ve smrku. Dneska je to necelá třetina.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Zbytek tvoří právě duby nebo buky. Třeba tyto jsou vypěstované z loňského a předloňského osiva, kterého bylo nadbytek, přesto už má téměř každá rostlina svého majitele.
Petr MARTINEC, obchodní ředitel, Lescus
Tady máme takzvané krytokořené sazenice buku, které byly vypěstované v menších sedbovačích a potom přeškolkované, přepíchnuté, přesazené do těchto větších sadbovačů.
Barbora BLAŽKOVÁ, redaktorka
Cena jedné takovéto sazenic se pohybuje od osmi do 15 Kč, záleží na velikosti. K výsadbě budou připravené letos na podzim. Barbora Blažková, Česká televize.
