Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zločin proti lidskosti. Tak někteří ekologové označují vypalování lesů kvůli pěstování palmy olejné a produkci palmového oleje. Děje se to v Malajsii, Singapuru a v Severní Indonésii, kde se letos lesní požáry vymkly kontrole. Palmový olej je součástí většiny běžných potravin. Má přitom negativní vliv na zdraví. O boji Evropské unie proti vypalování deštných pralesů promluví sociální demokrat, europoslanec a biolog Pavel Poc. U mikrofonu vás vítá Martina Kovaříková.
Bohumil SLÁMA, spotřebitel
--------------------
Tady vidíme, kakaová hmota, zahuštěné slazené plnotučné mléko, kakaová pasta, pražená mletá káva 50 %, rostlinné tuky, palmový, palmojádrový ...
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bohumil Sláma ze Žďáru nad Sázavou bere do ruky svou dříve oblíbenou čokoládovou tyčinku. Před rokem se rozhodl žít zdravě a od té doby v obchodě pečlivě čte složení potravin a dává pozor na to, co kupuje. Společně jsme se vydali do supermarketu a zjišťujeme, v čem všem se nachází palmový olej. Teď si například prohlížíme složení dětských cereálií.
Bohumil SLÁMA, spotřebitel
--------------------
Kakaový prášek 3,6 %, palmový olej, kakaové máslo, sušené plnotučné mléko, jedlá sůl a tak dále, a tak dále.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když vidíme na složení, že je tam palmový tuk, a pak se koukneme na nasycené mastné kyseliny a bude jich tam pouze zlomek, tak pochopíme, že toho tuku tam není tolik.
Bohumil SLÁMA, spotřebitel
--------------------
Přesně tak. Ale tady jako píšou, že tam je ještě kakaové máslo, což je vlastně jakoby další tuk. Je tam sušené plnotučné mléko, což je další tuk. Na 100 gramů výrobku tady připadá tuky 5,1 gramů, což není moc, ale z toho nasycené mastné kyseliny 2,3, to znamená skoro 1/2. Je to dost.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na palmový tuk jsou bohaté především čokolády, sušenky a brambůrky. Najdeme ho ale i v pomazánkách a některých jogurtech. Teď třeba v ruce držíme dětskou jogurtovou pochoutku.
Bohumil SLÁMA, spotřebitel
--------------------
Kakaová hmota, kakaové máslo, sušené mléko, směs rostlinných tuků - palmový a bambucký olej, ano, a další, další oleje.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se podívám tady na hermelínovou pomazánku balenou. Řepkový olej, pitná voda, vaječný žloutek. Tak tam vypadá, že tam jiný tuk není. Jo, je tam. Rostlinný margarín, rostlinné oleje, kokosový, řepkový, palmový.
Bohumil SLÁMA, spotřebitel
--------------------
No.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
V různém poměru.
Bohumil SLÁMA, spotřebitel
--------------------
V různém poměru. Tady právě jsme u jádra problému, že ve většině případů tam jako opravdu ty, ty dražší tuky, nebo dražší oleje, jsou zastoupený míň. A ten palmovej, tím, že je levnej, tak prostě je, je opravdu poměrně dost, dost ve velkém.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Stejně tak jsme na surovinu narazili v margarínech, které jsou z rostlinných tuků a z pohledu mastných kyselin by měly být zdravější než obyčejné máslo. Podle nutriční specialistky z jihlavské nemocnice Jitky Turňové bychom právě rostlinné tuky měli ve stravě upřednostňovat. Neplatí to ale pro všechny.
Jitka TURŇOVÁ, nutriční specialistka
--------------------
My z té celkové dávky tuku, kterou vlastně máme za den přijmout, 1/3 by měla být tuků živočišných, potažmo těch nasycených mastných kyselin, a 2/3 tuků, které přijmeme z celé, celodenní dávky tuku, by měla být rostlinných.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potažmo tedy nenasycených mastných kyselin.
Jitka TURŇOVÁ, nutriční specialistka
--------------------
Ale je tady právě ta výjimka, že palmový, kokosový a palmojádrový tuk do této kategorie rostlinných tuků nepatří, právě z pohledu velkého množství nasycených mastných kyselin, který je spojován vlastně s kardiovaskulárními onemocněními. Ať už je to zvýšený cholesterol, ateroskleróza.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Palmovému oleji se při běžném stravování ale jen těžko vyhneme. Své o tom ví výživová poradkyně z Brna Sandra Schmidová.
Sandra SCHMIDOVÁ, výživová poradkyně
--------------------
Snažíme se najít nějakou vhodnější třeba svačinku rychlou, na nějaké cesty, což samozřejmě třeba hlavně u mužů, někdo hodně třeba cestuje, jako jim to poměrně hodně pomáhá, ale právě třeba i tam ten palmový tuk prostě bývá, jo. Takže i když já se snažím třeba ten jídelníček poměrně, řeknu třeba odlehčit, vyvážit, tak vlastně narážím na to, že i tam já můžu vlastně lidem ten palmový tuk, nechci říct samozřejmě vědomky, ale často spíš nevědomky, protože opravdu každá ta potravina, někdy třeba i mění to složení, a najednou si třeba tam po měsíci, po 2 všimnete, že tam na tom obalu opravdu ten palmový tuk napsaný je.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Potravinářské společnosti palmový tuk či olej používají především z technologických důvodů, mimo jiné například pomáhá prodlužovat trvanlivost potravin.
Andrea BROŽOVÁ, mluvčí společnosti Nestlé
--------------------
Tato ingredience je vlastně bez chuti a vůně a má některé specifické technologické vlastnosti, například vysokou termostabilitu, takže například v čokoládách, ve výrobě čokolád se používá, v čokoládách s ingrediencemi nebo v čokoládách plněných.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká mluvčí společnosti Nestlé Andrea Brožová. Nestlé se v poslední době snaží použití palmového oleje omezovat, a to především z ekologických důvodů. Kromě toho, že tato surovina není zdravá pro lidi, její pěstování podle ekologů škodí i naší planetě. Například v Indonésii se každoročně vypalují hektary pralesů, které následně nahradí plantáže palmy olejné. Letošní řízené vypalování se ale zemědělcům vymklo z kontroly, podle bioložky Kateřiny Holubové z organizace Greenpeace za to může především letošní sucho.
Kateřina HOLUBOVÁ, organizace Greenpeace
--------------------
Jak ty pralesy, tak i ta půda jsou proschlé. A pak je velmi jednoduché, aby kvůli jednotlivým malým požárům, které zakládají třeba drobní zemědělci, kteří odjakživa takto připravovali zemědělskou půdu pro své potřeby, nebo i vlastně kvůli korporacím nadnárodním, které se tímto snaží nějakým způsobem rozšiřovat svoje plantáže, tak pak takovéto ohně se vymknou kontrole a velmi rychle se šíří.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
V indonéském pralese přitom žijí vzácné živočišné druhy, které se jinde na zemi nevyskytují. Část z nich možná ještě ani nebyla objevena. Greenpeace se proto proti vypalování deštných pralesů snaží bojovat.
Kateřina HOLUBOVÁ, organizace Greenpeace
--------------------
Takovéto velkoškálové požáry vlastně spalují všechno, co nedokáže rychle utéct nebo uletět, takže to ohrožuje pralesní slony sumaterské a bornejské, orangutany samozřejmě, říká se, že letos při těch požárech, se odhaduje, že může vlastně vymřít až 1/3 veškeré populace orangutanů.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Požáry do ovzduší navíc vypouští velké množství oxidu uhličitého, který je považován za jednu z hlavních příčin globálního oteplování. Vypalování pralesů a těžbu palmového oleje se proto podle europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského snaží omezit i Evropská unie.
Tomáš ZDECHOVSKÝ, europoslanec /KDU-ČSL/
--------------------
Komise v tomto ohledu se snaží individuálně jednat se státy, který těží způsobem vypalování palmový olej, a snaží se, aby omezily tuto těžbu tohoto oleje. Snaží se to i pomocí různých finančních nástrojů, protože řada těch zemí bere od Evropský unie určitý příjem nebo určitou pomoc a snažíme se právě tyto témata otevírat.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Definitivní řešení problémů používání palmového oleje v potravinářství a konečné zamezení vypalování deštných pralesů je ale prozatím v nedohlednu. Některé firmy se přesto kvůli ekologickým problémům rozhodly nahradit palmový olej jiným. Stejně tak přibývá spotřebitelů, kteří raději při nákupech volí zdravější a ekologičtější produkty.
Právě posloucháte pořad Zaostřeno, ve kterém se věnujeme palmovému oleji a jeho vlivu na naše zdraví a přírodu. Mým dnešním hostem je europoslanec, sociální demokrat a člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Pavel Poc. Můžete nám říct, zda váš výbor sleduje aktuální situaci spojenou s palmovým olejem a požáry na Borneu?
Pavel POC, europoslanec, člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /ČSSD/
--------------------
No, tak samozřejmě, a ne jenom, řekněme, teď kvůli tomu aktuálnímu neštěstí nebo té ekocidě, která tam probíhá, ale už delší dobu, protože samozřejmě deforestace je jeden z projevů, řekněme, naší evropské spotřeby a není to spojeno pochopitelně jenom s palmovým olejem a s palmou olejnou, je to spojeno i se sójou, která je také velmi importovanou plodinou, a kde způsobuje deforestace právě třeba zase na druhé straně světa ve Jižní Americe, takže, takže ano, zajímáme se o to a některá opatření, která jsme mohli udělat, tak už byla uvedena v život, na některá se ještě čeká.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. A jaká opatření to jsou, jestli nám můžete říct?
Pavel POC, europoslanec, člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /ČSSD/
--------------------
No, tak povedlo se někdy v roce 2011, jsme vyjednávali o poskytování informací pro spotřebitele a právě proto, že už tehdy bylo jasné, že ten problém odlesňování, a zejména v Indonésii spojený právě s palmou olejnou, bude narůstat, skutečně narůstá, tak se podařilo prosadit Výboru pro životní prostředí tehdy do onoho předpisu označování palmového oleje. Do té doby byly označovány jenom souhrnně rostlinné oleje. Takže výrobci se teda za to trošičku schovávali a uváděli skutečně jenom, právě že je ve výrobku obsažen rostlinný olej. Od 1. ledna 2014 už je povinně uváděn právě ten palmový olej a je vidět, že to opatření trochu zabralo, protože spotřebitelé se o to opravdu velmi intenzivně zajímají a, a snad ta spotřebitelská odpověď na ten problém by mohla ho trochu pomoci řešit. A když už jsme u těch evropských předpisů, tak také samozřejmě se Evropa problémem odlesňování zabývá z hlediska nelegální těžby dřeva a pochopitelně také podpory nebo v tomto případě spíše nepodpory biopaliv, koneckonců směrnice obnovitelné energie a směrnice o kvalitě paliv, ty jsou už z roku 2008, vůbec nedovolují, aby jakoukoliv podporu dostávala třeba biopaliva, jejichž produkce je založená na odlesňování. Taková paliva vůbec nesmí dostat žádnou podporu a nesmí si započítávat proti cílům například v oblasti obnovitelných zdrojů. Takže to jsou ty části legislativy, které už, řekněme, jsou na místě.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, a hrozí výrobcům, kteří mají na výrobcích stále uvedený pouze rostlinný tuk a nemají rozepsáno, zda se jedná o řepkový nebo palmový nebo jiný, hrozí jim za to nějaké sankce?
Pavel POC, europoslanec, člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /ČSSD/
--------------------
Abych to upřesnil, tak ono je povinné označování palmového oleje. Ty ostatní, pokud vím, tak mohou být označovány souhrnně zatím. To znamená, ten, kdo by použil ve svém výrobku palmový olej a nenapsal by to, neoznačil by to, tak od 1. ledna 2014 už má skutečně problém a měly by mu hrozit sankce. Ovšem to je jedna z velkých, řekněme, bolestí evropského zákonodárství, a to je to, že my, když projednáme, vytvoříme nějaký předpis, tak byť by byl sebelepší, jeho uvádění v život a jeho vymáhání a případné sankce už potom jsou na členských státech. Tam my už nedosáhneme. To znamená, to je už zodpovědnost členských států, které musí respektovat tu legislativu, kterou implementovaly, a chovat se podle toho. Ale pokud by to bylo všechno správně, jak má být, tak opravdu máte pravdu, že ten, ten výrobce, který by dneska neuváděl na obalu, pakliže jeho výrobek obsahuje palmový olej, on by to neuvedl, tak se dopouští, řekněme, nějakého správního deliktu a měl by za to být nějakým způsobem potrestán.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. Hm. Takže jestli to správně chápu, jenom se ještě ujistím, pokud vidíme na obalu nápis, že je tam rostlinný tuk, tak už se nemusíme bát, že tam je ten palmový, protože ten by tam tedy musel být napsaný a uvedený.
Pavel POC, europoslanec, člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /ČSSD/
--------------------
Ano. Takhle, takhle ta legislativa v tuhle tu chvíli zní.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátíme k tomu odlesňování, můžete říct, jak nás tady v Evropě může ovlivnit vypalování pralesů v Indonésii? Někomu se to může zdát daleko.
Pavel POC, europoslanec, člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /ČSSD/
--------------------
Tak, já si nemyslím, že je to daleko. Když si vezmeme to, co se dneska děje na, v Indonésii, že jo, na, na Sumatře, na Borneu, rozsah těch požárů, tak oni už zuří nějaké 4 měsíce, shořelo tam do dnešního dne, jestli to dobře, jestli si to dobře pamatuji, nějakých 1 000 000 hektarů deštného pralesa, to je neuvěřitelná rozloha, a ty požáry produkují denně, aspoň tak, jak jsem viděl údaje, které vypracovaly nějaké neziskové organizace, tak ty požáry produkují denně tolik CO2, jako třeba celá americká ekonomika. A za 3 týdny tam vznikne, nebo je uvolněno do atmosféry tolik kysličníku uhličitého, jako vyprodukuje německá ekonomika za rok. Takže samozřejmě, že nás to ovlivňuje. A ovlivňuje nás to dvěma způsoby. Jednak pochopitelně je to příspěvek ke globálnímu oteplení, jestli dneska se tady bavíme o konferenci v Paříži a chceme přijímat nějaké závazky a chceme být realisté, no, tak si musíme uvědomit, že tohle to je prostě problém. A druhé, druhý problém samozřejmě je v tom, že, že nás to ochuzuje z hlediska biodiverzity. My přeci nevíme vůbec, co v těch lesích, kde je za..., zajímavé a cenné genetické zdroje. Teď mám na mysli třeba léčivé rostliny nebo cokoliv dalšího, nebo nakonec i ta ikonická zvířata, jako, jako orangutani, tygři a podobně. A to všechno je ohroženo. Takže, takže říkat, že je to někde na druhé straně světa, a že nás to nemusí zajímat, to by bylo opravdu velmi, velmi krátkozraké.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, může Evropská unie ještě nějakým dalším způsobem zabránit rozšiřování palmového oleje? Například nějakým nařízením, které by omezilo množství palmového tuku či oleje v potravinách?
Pavel POC, europoslanec, člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /ČSSD/
--------------------
Tak, abychom, abychom byli úplně přesní, z té unijní úrovně já si nejsem jistý, že by bylo možné, aby na základě tak, jak běží ta legislativní praxe, my nemáme mnoho jako Evropský parlament mnoho šancí ve iniciativě legislativní, ale mají členské státy a má Evropská komise. A pochopitelně, že my se zaměřujeme na jádro toho problému, a to je, to je odlesňování. Bylo by asi zvláštní, kdybychom se zaměřili na jednu plodinu, jenom třeba na tu palmu olejnou, když třeba ta sója způsobuje ještě snad větší škody z hlediska odlesňování. Takže my jsme donutili Evropskou komisi, aby v roce 2013 zpracovala takovou poměrně podrobnou analýzu, která zpracována byla a která hovoří o tom, jaké jsou vlivy evropské spotřeby na odlesňování, ne deforestaci. Oni jsou, jsou obrovské. Ten evropský import v podstatě způsobuje, jestli si dobře pamatuju ta čísla, nějakých 7,4 milionu hektarů jako, jo. To jsou prostě strašné, strašná čísla. A nejvíc, nejvíc skutečně je to ta, ta sója a hned po ní, hned po ní je to, je to palmový olej. A v té studii, v tom materiálu, je doporučena celá řada opatření, která, budete chtít určitě příklad, tak ho řeknu rovnou, která směřují třeba k obchodním smlouvám se zeměmi Mercosuru nebo s těmi zeměmi cílových oblastí, kde prostě k tomuhle tomu dochází. A tím způsobem se pokusit nějakým, nějak ovlivnit průmysl v těch zemích, aby prostě k tomu nedocházelo. Problém ale zůstává v jedné věci. Můžete v každé oblasti navrhnout, kolik chcete zákonů, sebelepších, sebelepších zákazů, ale vy nikdy neuděláte nic se zločinností. A to, co dneska se děje v Indonésii, to je prostě nelegální, to je zločin. Tam někdo, a ukazují na sebe všichni prstem, ale je potřeba se podívat, jak já říkám vždycky Cui bono, v čí prospěch, a jestli tam hoří pralesy, které jsou, řekněme, vhodné strukturálně k založení těch plantáží palmy olejné, no, tak tam je jasné, v čí je to prospěch, a pak také asi není těžké hledat toho viníka. Ale vy nikdy neovlivníte legislativní tvorbou ty, kdo chtějí páchat trestnou činnost. Jo, kriminálník prostě bude kriminálníkem a kriminálník je to proto, že porušuje zákony. To znamená, vy můžete vymyslet sebelepší zákon, sebelepší předpis, ale pokud se objeví někdo, kdo prostě je schopen a ochoten bejt v zájmu zisku, páchat trestnou činnost, tak ji páchat bude. To je vždycky, zase je to zpátky o tom, o tom vymáhání. A to prostě musí se odehrát v těch zemích, kde tyhle věci probíhají. A my můžeme dělat pouze to, že budeme politicky a obchodně na ty země tlačit a budeme je, řeknu, nutit nějakým legálním způsobem k tomu, aby zakročily.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm. A jak, jak na ně můžete zatlačit, aby ta, třeba například ta Indonésie, s tím začala něco dělat, právě z toho ekologického hlediska? Protože Indonésie není členem Evropské unie, tak co můžete dělat?
Pavel POC, europoslanec, člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /ČSSD/
--------------------
Velmi lapidárně řečeno, pokud tam bude například nějaká obchodní smlouva, nějaká obchodní dohoda, můžeme říct, milí pánové, my s vámi tu dohodu uzavřeme, o zóně, já nevím, teď si vymyslím něco, volného obchodu nebo o nějakých celních záležitostech, jedině za předpokladu, že vy zavedete to, to, to, to a to opatření, které bude bránit odlesňování. To není nic neobvyklého, to se, to se děje běžně. Teď když se podíváte třeba na nedávno dohodnutou smlouvu transpacifickou mezi Spojenými státy a zeměmi toho, toho pacifického zlomu, tak oni velmi drsně zatlačili třeba, třeba Vietnam, kdy říkali, podívejte, my chceme, abyste vy uplatňovali nějaké věci v pracovním právu. Jo, říkám to jenom jako příklad. To znamená, tímhle tím způsobem, pomocí těch obchodních smluv, tam se dá vytvořit poměrně silný tlak.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Víte, jak na to ty indonéské firmy reagují?
Pavel POC, europoslanec, člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /ČSSD/
--------------------
Ne. Nemám, nemám v tuhle tu chvíli informace o tom, to jsou věci, které se projednávají na trošičku jiné úrovni. Ale vy jste se ptala na ty mechanismy, a to jsem vám řekl.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hm, hm. V poslední době se hodně roztrhl pytel s různými certifikáty, které potvrzují, že ten palmový olej byl vytěžen šetrným způsobem, ale někteří podnikatelé mi říkali, že stejně, i když ten certifikát mají, tak si nejsou jistí. Mají tyto certifikáty smysl? Dají se nějak kontrolovat?
Pavel POC, europoslanec, člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin /ČSSD/
--------------------
Tak teď řeknu, teď řeknu svůj osobní názor, protože jaksi politický, to by bylo velmi neopatrné, protože jsem místopředsedou Výboru právě pro životní prostředí, takže toto bude můj osobní názor. Podle mého názoru nemají ty certifikáty, tak jak jsou teď postaveny, vůbec žádný význam. Protože oni pouze říkají, že na těch plantážích se hospodaří nějakým způsobem, říkají, že se tam nějakým způsobem zachází s dělníky, že tam probíhají nějaké agrotechnické procesy a hovoří o udržitelnosti. Ale vůbec nehovoří už o tom, jakým způsobem se ta palma na ty pozemky dostala a co se s nimi bude dít po pěstování. Já jsem viděl celou řadu, celou řadu studií, které hovořily o tom, jak vypadají ty pozemky poté, když se tam dokončí pěstování té, té olejné palmy. Ono to má několik desítek let trvanlivost, no, a poté je tam, je tam v podstatě poušť, protože ta půda je tak neuvěřitelně vyčerpaná, že tam, že tam v zásadě nic moc jiného neroste. Ty porosty podle některých neziskových organizací prostě dokážou vysušit řeku. Ta, ta palma má tak obrovskou spotřebu energie, v době, kdy produkuje ten olej, kdy produkuje ta semena, má tak obrovskou spotřebu energie, živin, vody, všeho, že prostě tu krajinu zcela devastuje. Takže ty certifikáty, o kterých já vím a které jsem viděl, tak hovoří pouze o tom, jak tam probíhá to zemědělství. Ale vůbec nehovoří o tom, jak se tam tenhle typ zemědělství dostal a co s tou krajinou bude, až tam ten typ zemědělství skončí. Takže z toho hlediska já jim nepřikládám vůbec žádnou váhu a shoduji se v tom názoru s některými, jak jste říkala, podnikateli.
Martina KOVAŘÍKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká europoslanec, sociální demokrat člen Evropského výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Pavel Poc. A to už je vše z dnešního Zaostřena. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Plus vám přeje Martina Kovaříková.
