Lesníci v Olomouckém kraji svádějí nekončící bitvy ve válce se škůdci a nepřízní počasí. V místech, kde suchem oslabené smrky poškodil přemnožený kůrovec a dílo zkázy dokončila větrná pohroma, vznikají holiny velké i více než deset hektarů.
"I když je pro hospodáře prioritou rychle zalesňovat holá místa a pomáhat přírodě s přirozenou obnovou lesa, zatím prohrávají.
Na zvrat to nevypadá ani letos, kdy na jaře kvůli suchu museli výsadbu zastavit.
Zalesňování pestřejší skladbou dřevin navíc ztěžuje zdrcující fakt, že nechřadnou jen smrky, ale i borovice, jasany a další listnáče.
Cesta lesem z Radíkova směrem na Pohořany nabízí smutné pohledy.
„Nedostatek srážek se nám projevuje dlouhodobě. Všechny smrky dokola mají jeden velký problém. Vidíte, tu jejich našedlou barvu?" ukazoval vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Jiří Groda.
Otevřela se holina, jednom z mnoha "bojišť", kde firma v těchto dnech odklízí následky apetitu lýkožrouta smrkového, ale hlavně větrné kalamity z poloviny března.
Šternberské správě, kam oblast za Radíkovem spadá, vítr poničil 150 tisíc kubíků dříví.
„V posledních dvou letech nárůst holin značný. Bavíme se o 100 hektarech, tedy zhruba desetině z celkových 1300 hektarů. A tím to nekončí. Kůrovec bude žrát dále a holiny budou narůstat o další desítky hektarů," popisoval revírník Martin Novák.
Stromům, nejen smrkům, dlouhodobě chybí vláha, ztrácí vitalitu a nedokáží se ubránit škůdcům, protože nevytváření pryskyřici.
Klima jako ve Středomoří
Olomoucký kraj patří mezi vůbec nejvíce postižené oblasti, zejména Nízký Jeseník. Právě zde se v roce 2015 začalo mluvit o kůrovcové kalamitě.
Tehdy bylo v červenci a srpnu rekordních 30 tropických dnů a za celý rok spadlo 357 milimetrů srážek. Extrém v počasí způsobil, že bukům a břízám na některých lokalitách v létě spadlo listí.
„Takové klima ale spadá do Středomoří. To bychom dali museli pěstovat palmy," poukazoval Groda a zdůraznil, že letos lesníkům déšť opět zrovna nepomáhá – v dubnu spadlo například na Vítkovsku 7 milimetrů srážek.
Lesy ČR na jaře plánovaly na celém území republiky uměle vysadit dřeviny na 5 tisíci hektarech, ale zvládly jen 2300.
Opět je na vině sucho – když revírník po čtvrtečním dešti v pátek ráno sáhl na jednom z „bojišť" do hrabanky, vrchní vrstva byla opět suchá, jako by z nebe nespadla ani kapka.
Zalesňování museli lesníci na jaře zastavit, protože stromky začaly dříve rašit a už se nedaly použít pro obnovu.
Vysazené dřeviny se vlivem nedostatku vláhy neuchytí, jak by měly. Lesníci proto dávají do země obalované sazenice, což brání přisychání.
„Ztráty budou. Sucho ovlivňuje i sběr semenného materiálu. Pokud strom nemá dost vody, nevytvoří semena a my je neumíme posbírat, abychom je vrátili zpět do lesa," popisoval začarovaný kruh vedoucí lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.
Se smrkem je konec, pokud nepomůže počasí
Sucho není po celém Česku stejné, ale právě v oblasti Šternberska je stále deficit a tamní lesní správa kvůli nedostatku vody stihla na jaře zalesnit jen 50 procent plánované výměry.
„Letos jsme na 707 hektarech státních lesů v Olomouckém kraji plánovali výsadbu 4,4 milionu sazenic. Ve vyschlé půdě se ale neujmou. Proto jsme zatím zalesnili jen 169 hektarů, což je 24 procent z celkového plánovaného objemu. Obnovu chceme dokončit na podzim. Bude však záležet na počasí," shrnul krajský ředitel Lesů ČR Šumperk Pavel Koždoň.
Pokud lesníkům nepomůže počasí, je se smrkem konec. Navíc letos zatím kůrovci přeje. Uprostřed června očekávají novou generaci.
„Teplo vývoj urychlí a můžeme se dočkat třetí. Každá generace roste geometrickou řadou," obává se Groda.
Lesníci si proto snaží v boji s dřevokazným hmyzem pomoci speciálními lapáky. Pokácené stromy chemicky ošetří a nalíčí na kůrovce, který když na kmen nalétne a pustí se do lýka, zahyne.
Jenže neumírají jen smrky. Lesníci v posledních letech pozorují, že chřadnou i ostatní dřeviny, zejména borovice a jasan, kterého sužuje houba chalara.
„Rozsah dřevin, které začínají mít problémy, je daleko vyšší. Problémy pozorujeme i u buku," popisoval Groda.
Nový smíšený les bude odolnější
Na pasece u Radíkova zvolili lesníci při obnově lesa i menší zastoupení douglasky, která nemá kalamitního škůdce, ale není zde původní a lesníci jsou při výsadbě tohoto druhu zase limitováni ochranou přírody.
„Sázíme ji v jednotkách procent, tady asi 0,2 hektaru. Za ní je dub, 0,3 hektaru předloni zalesněného dubu, a dále je 0,3 další dub a na druhé straně se letos sázelo asi 0,40 hektarů lípy. Vytváříme skupinovité směsi, do kterých nalétne smrk, jedle, bříza, jeřáb. Do budoucna z toho bude pestrý smíšený les, který bude odolnější, stabilnější než nepůvodní smrkové monokultury," popisoval revírník Martin Novák paseku, kde za patnáct dvacet let bude zdravý les.
Smrk v nadmořské výšce do 400 metrů, kam spadá i oblast Radíkova, poroste jen do 10 procent, do 650 metrů nad mořem bude jeho zastoupení do 50 procent.
Jen v horských oblastech budou kopce pokrývat lesy, ve kterých bude dělat smrk kolem 70 procent z celkové druhové skladby.
