KATEŘINA HAVRÁNKOVÁ
Zastánci alejí se rozhodli, že poukážou na ohrožený prvek v krajině - aleje. V knize popisují jejich historii i to, čím jsou ohrožené
ŘÍČANY Krásami alejí i tím, jak s nimi lidé nakládají, se zabývá nová kniha Aleje - krása ohroženého světa, kterou včera v Říčanech u Prahy představili její autoři. Je mezi nimi třeba Marie Hrušková, autorka knih o památných stromech, či botanik Václav Větvička.
Publikace se kromě Vysočiny zaměřuje na střední Čechy - například na stromořadí v Mníšku pod Brdy, Lidích, na Dobříšsku, ve Slivici na Příbramsku či ve Žlebech.
V Říčanech plánují v letošním roce obnovit alej hlohů z první republiky. Další stromořadí se zde ovšem možná letos bude poroučet k zemi. „Zahradní architektka navrhla starou alej javorů na cestě Svobody pokácet a nahradit novými druhy,” říká Eva Šebková, která má v Říčanech na starosti zeleň. Kácení stromů ve městě je podle ní vždy citlivá záležitost. Radnice chce zjistit, co si o tom myslí lidé, a případně udělat i referendum. S protesty proti kácení se nyní potýká třeba vedení Benešova, kde mají padnout stovky stromů.
Posuzovat žádosti o pokácení stromu, nebo naopak prosazovat obnovu aleje není nic snadného. „Ve městě je samozřejmě důležité včas zachytit známky nebezpečí, třeba když je strom napadený houbou. Ke každému stromu je třeba přistupovat individuálně,” říká Šebková. Pro zachování druhové rozmanitosti je podle ní třeba v krajině naopak stromy chránit.
Ve městě druhým rokem existuje Alej Říčaňáků, kde si lidé „adoptovali” svůj strom a přispěli na péči o něj. Do aleje si mohou zasadit i svůj zakoupený strom.
Do knihy o alejích přispěl i pracovník říčanského odboru životního prostředí Milan Petr, který pochází ze Zásmuk na Kolínsku. Tamější aleje zakládali už Šternberkové a nejstarší stromy jsou staré kolem tří set let.