Katolická církev, alespoň podle odhadu pražského arcibiskupa Dominika Duky, získá do konce letošního roku do svého vlastnictví zhruba 70 procent majetku, o který žádá na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.
Zbytek jsou, jak řekl, nesrovnalosti a bude nutné je řešit soudně. Aby obě strany měly jasno, že se postupovalo správně a podle práva.
Podle údajů vlády, ta projednávala stav restitucí ke konci dubna, už církve a náboženské společnosti dostaly zpět například šestinu zemědělského majetku, celkové vydávání se oproti loňskému roku zrychlilo. Církve také požadují téměř devět tisíc movitých věcí, jedná se především o knihy a umělecká díla, tři čtvrtiny z požadovaného už také dostaly zpět. A mezi movitým majetkem to byly unikáty. Třeba poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, stavbu architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla, zapsanou na seznamu UNESCO. Národní galerie v Praze zase vydala Rubensovy obrazy a středověké desky Vyšebrodského a Puchnerova oltáře, oba skvosty na základě dohody mezi galerií a církvemi zůstávají na svém místě ve stálých expozicích jako dlouhodobá zápůjčka.
Stejně tak ale zůstávají nevyřešeny některé spory. Mezi známé patří například ten o hrad Bouzov – chce ho vrátit Německý řád, s žádostí neuspěl a hodlá se bránit soudní cestou. Na soud se žalobou proti zamítnutí svých výzev již obrátilo cisterciácké opatství v Oseku. Žádá mimo jiné o vydání lesů na Teplicku, stát to odmítá s tím, že řád o pozemky přišel před únorem 1948. právě Lesy České republiky a Státní pozemkový úřad zpracovávají nejvíce žádostí o vydání majetku. Překážkou k jeho vrácení bývá rozhodný rok 1948 – u více než desítky církevních řádu, přibližně to byla stovka žádostí, stát prověřoval, jestli jim majetek nebyl zabaven na základě Benešových dekretů.
V některých případech už je ale také více méně jasné, co církev nejspíš nedostane. Budou to brdské lesy. Respektive zhruba osm set hektarů lesních pozemků, o které požádaly Pražské arcibiskupství a pražská Metropolitní kapitula. Je to plocha, která spadá do stále existujícího vojenského újezdu, a církev by na ni měla nárok jen tehdy, pokud by Pozemkový úřad nestihl žádost zamítnout do konce letošního roku. To se zřejmě nestane. Církev původně o vydání lesů nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem žádala ministerstvo obrany. To její žádost odmítlo, Pozemkový úřad má rozhodnout o odvolání. Zákon říká, že majetky, které jsou na území vojenské újezdu, vydat nelze.
A ještě pro srovnání: například Církev československá husitská podle její webové stránky uvažovala, že požádá o vrácení 39 nemovitostí, výzvy však nakonec podala jenom v devatenácti případech. Jedná se například o 3588 metrů čtverečních zastavěné plochy, 1435 metrů čtverečních orné půdy, 8996 metrů čtverečních zahrad nebo 18 926 metrů čtverečních lesních pozemků. Celková výše finanční náhrady pro tuto církev činí 3 085 312 000 korun.
Na průběh církevních restitucí dohlíží vládní výbor, ten zatím ve zprávách, které předkládá, vždy konstatoval, že státní orgány při vydávání majetku postupují striktně podle zákona.
dál visí v pražském Šternberském paláci.
Církevní majetek k polovině července
» Státní pozemkový úřad dostal 3453 výzev k vydání majetku, uzavřel 2142 dohod o vydání vztahujících se na 24896 pozemků o výměře 16 835 ha, vydal také 58 staveb » Státní podnik Lesy ČR obdržel 2242 výzev, uzavřel 1671 smluv o vydání 16 357 pozemků vztahujících se na výměru 72 863 ha, vydal 219 staveb » Národní památkový úřad evidoval téměř padesát výzev k vydání majetku, přibližně polovina z nich byla vrácena nebo odmítnuta Vydání barokního zámku v Kroměříži olomouckému arcibiskupství potvrdil stát na začátku letošního roku. K jeho převodu ale ještě nedošlo. Celou záležitost s kroměřížskými památkami zapsanými na seznamu UNESCO komplikuje
fakt, že v posledních letech stát investoval stovky milionů korun z evropských peněz do zušlechtění Květné a Podzámecké zahrady.
Národní památkový ústav, který zahrady a zámek spravuje, přitom v Kroměříži s církví dlouhodobě spolupracuje. Mimo jiné i proto, že mobiliář zámku, včetně sbírky vzácných obrazů od Tiziana, van Dycka, Cranacha a dalších, zůstal majetkem olomouckého arcibiskupství i po roce 1948.
Spory o památky areálu Pražského hradu se táhnou léta.
Průlomem ve sporech mezi církví a státem by mělo být memorandum nedávno podepsané prezidentem Milošem Zemanem a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi.
Podmínkou budoucí dohody, která má být uzavřena příští rok, je, že obě památky budou do pěti let opravené a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu. Podmínky převodu okamžitě tvrdě zkritizoval kardinál Miloslav Vlk.
Madona z Veveří
O vydání originálu obrazu Madona z Veveří, jehož autorství je připisováno malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře, soudně žádá římskokatolická farnost Veverská Bítýška. S argumentem, že náleží církvi, pro kterou byl malován a která o něj v minulém století přišla. Stát tvrdí, že dílo přešlo do jeho vlastnictví, takový dokument však podle církve neexistuje. Podle Národní galerie se na obraz nevztahuje zákon o církevních restitucích, protože stát ho získal už ve dvacátých či třicátých letech. Obraz má právě Národní galerie, umístěn je v Anežském klášteře. Obvodní soud pro Prahu 1 už začal o věci rozhodovat, jednání ale odročil na 7. srpna. Zástupci farnosti nabízejí, že obraz zůstane dalších padesát let na stejném místě, bude státu bezplatně zapůjčen, stačí, když stát uzná, že Madona z Veveří patří církvi. Podobně, jako tomu je například u Rubensových obrazů. Ty už Národní galerie vrátila augustiniánům.
