PRAHA Čtyři stromy z deseti, které Češi vysadí, jsou listnáče. Převážně buky, duby, lípy. Listnatých stromů, které znamenají zdravější lesy, v Česku přibývá. To je jedna z nemnoha příjemných informací z právě vydané zprávy o životním prostředí.

Autoři analýzy z dílny ministerstva životního prostředí tempo sázení listnáčů přesto považují za velmi pomalé. Aby se lesy vyvíjely přirozeně a byly uchráněny třeba před obřími kůrovcovými kalamitami, měl by být podíl listnatých stromů v lesích většinový – asi pětašedesátiprocentní. Třeba Slovensko se k tomuto poměru blíží: jehličnanů tam mají méně než listnáčů, pouze 42 procent. „Pokud bude vysazování listnatých stromů pokračovat dosavadním tempem, dosáhneme kýženého obráceného

poměru až za několik staletí,” upozorňuje Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Celková plocha lesů v Česku od druhé světové války postupně roste, i když v posledním desetiletí to není nijak výrazné (asi o jedno procento). Problém je, že lesníci vsadili především na smrkové monokultury a třeba i taková jedle je v českých lesích zastoupena pouhou setinou.

Podle ministerské inventury se životní prostředí v zemi celkově zlepšuje. Z těch příjemnějších zpráv jmenujme ještě například tu, že klesají emise skleníkových plynů jako celku. Předloni dokonce zaznamenaly nejnižší úroveň od roku 1990. Jenže třeba emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a tepla se nesnižují a zůstávají stejné jako v letech 1990 a 2000. Stále je velmi špatné ovzduší na Ostravsku. „Hodnoty zamoření rakovinotvorným benzo(a)pyrenem v Ostravě-Radvanicích nebo v Karviné nemají v západní Evropě obdoby. Překonat je dokázaly jenom nejznečištěnější oblasti Bulharska a Polska,” uvedl včera Miroslav Šuta z neziskového Centra pro životní prostředí a zdraví.

Krajina plná betonu

Pozitivní podle ministerské zprávy také je, že lidé volí pro dopravu prostředky šetrnější k okolí: o osm procent stoupla meziročně doprava na železnici a o tři a půl procenta více lidí cestuje hromadnou dopravou. Spíše než většímu ekologickému uvědomění lze však tuto změnu přičítat tomu, že řada z nich má kvůli krizi hlouběji do kapsy.

„Problém je, že zároveň stoupá podíl silniční nákladní dopravy vůči přepravě nákladů na železnici, který je nyní tříčtvrtinový,” připomíná Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

Ekologům se také nelíbí, že kleslo množství recyklovaného komunálního odpadu, kterého stále vytřídíme jen necelých 30 procent, tedy o polovinu méně než Němci. V třídění obalů Češi klesli dokonce na úroveň roku 2007.

Přitom ministerstvo průmyslu dnes vládě předkládá novou koncepci odpadového hospodářství, v níž není o podpoře recyklace ani zmínka. Místo toho by stát podle této strategie měl investovat 50 miliard korun do výstavby nových spaloven odpadků.

„Pokud bych měl vybrat z naší zprávy jeden výraznější negativní trend, jmenoval bych nárůst spotřeby průmyslových hnojiv, kde jsme se vrátili k hodnotám z konce 80. let,” říká náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař (TOP 09). Připomněl také nepříliš optimistické hodnocení stavu krajiny. Během první dekády 21. století klesla rozloha krajiny nenarušené komerčními či dopravními stavbami o pět procent. Zároveň stále roste zástavba zemědělské půdy – politici přitom navrhují poplatky za zábor půdy radikálně snížit a jejich návrh neprošel zřejmě jen díky rozpuštění Sněmovny.

Ekologové také v ministerské zprávě upozornili na některé nesrovnalosti. Podle ní Česko loni vyvezlo do zahraničí jen 13 % elektřiny, podle výpočtu Zeleného kruhu to bylo 35 %, a dokonce i Energetický regulační úřad udává 33 %, tedy téměř třikrát víc než ministerská analýza.