BRDY Po cvičišti zvaném Zadní Bahna se pomalou chůzí pohybuje skupinka v maskáčích. Muže s vrčícím detektorem kovů následují další, někteří mají v ruce rýč.
Jsou to vojenští pyrotechnici, je jich celkem 93 a mají teď trochu napilno. Rozlehlý vojenský újezd Brdy čistí od munice.
„Na konci roku 2015 bude vyčištěno 57 procent prostoru, na konci roku 2016 to bude 89 procent. Pyrotechnická očista bude dokončena podle plánu do konce roku 2017," upřesňuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Proč ten spěch?
Padlo definitivní rozhodnutí, podle kterého vojenský újezd Brdy ke konci letošního roku zanikne. Zákon, který už prošel Sněmovnou a Senátem, už podepsal i prezident Miloš Zeman.
Pyrotechnici vyrážejí hlavně na místa, kam nejvíce dopadaly dělostřelecké granáty při vojenských výcvicích. Na plochách, jako jsou Jordán či Bahna, musí přístroje „dohlédnout" až třicet centimetrů pod zem. Jinde pak specialisté sbírají, co leží na zemi. Dosud prohledali zhruba třetinu území bývalé střelnice. Armáda si nechá zámeček a objekt v utajení Zemanův podpis nastartoval po těch vojenských i úřední manévry.
„Během února se sejde meziresortní komise, která dlouhodobě řeší zrušení vojenského újezdu a vytvoření chráněné krajinné oblasti. V komisi jsou zástupci ministerstev obrany, vnitra, životního prostředí, financí, pro místní rozvoj, zemědělství a dotčených krajů," zmiňuje Pejšek.
Zalesněnou pahorkatinu uprostřed Čech o rozloze 260 čtverečních kilometrů bude mít pod dohledem nově vzniklá chráněná krajinná oblast.
Na okraji bývalého cvičiště, v obci Jince, zůstane motostřelecká jednotka. Z děl však bude střílet v některém z jiných výcvikových prostorů v Česku. V Brdech jim zůstane jen malé cvičiště.
„Jde o 560 hektarů v lokalitě nynější dopadové plochy Brdy, kde budou vojáci cvičit střelbu z ručních zbraní či hod granátem," dodal armádní mluvčí s tím, že si vojsko ponechá ještě zámeček Tři trubky a nedaleký objekt, jehož účel podléhá utajení.
Rušno už je i na ministerstvu životního prostředí. Jeho úředníci už podle mluvčí resortu Petry Roubíčkové chystají podklady k vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy. Připravované nařízení vlády pak půjde k připomínkám na další úřady.
Nová chráněná krajinná oblast má zajistit ochranu jedinečných biotopů. V Brdech žije množství vzácných živočichů a v některých lokalitách se vyskytují také chráněné druhy rostlin.
Otevření prostoru turistům ale nenechává navzdory proklamovanému vysokému stupni ochrany v klidu přírodovědce a ekology. „Osobně si nemyslím, že státní ochrana bude lepší. Vojáci v Brdech udržovali řád, nesměli tam chodit lidé, fungovala stavební uzávěra. CHKO přiláká množství lidí, protože to bude nová a atraktivní záležitost. Pro přírodu to není dobře," argumentuje například Pavel Moulis z Českého svazu ochránců přírody.
V Brdech jsou podle něj lokality, kde sídlí třeba orel mořský nebo tetřev, což jsou plachá zvířata.
Konec vojenských manévrů v brdských lesích znamená velkou změnu pro přilehlé obce - rozšíří se jejich katastry. „Nové uspořádání vychází z historických hranic z roku 1949. Území přejdou do katastrů příslušných obcí. Majetek, s výjimkou vodních zdrojů pro obce, zůstane i po zrušení újezdu ve vlastnictví státu," popisuje Pejšek.
„Jsem rád, že Brdy zase dostanou nějaký řád, protože v posledních letech se to podobalo spíše anarchii. Navíc si budeme jako obec sami rozhodovat o vodních zdrojích, což je pro nás velmi podstatné," vítá zrušení újezdu starosta Strašic v Plzeňském kraji Jiří Hahner.
Obce sousedící s brdskou střelnicí v Plzeňském kraji jsou podle něj připravené území převzít. „Kolektivní procesy už jsou hotové. Teď musí vláda svým nařízením zřídit CHKO Brdy a určit obec, kde bude sídlit její správa. Pak se začnou definovat její vztahy s obcemi. Když si dnes kliknete na nějaký katastr v Brdech, jeho tvar už je specifikovaný a zanesený. A novým zákonem je určeno, že od ledna 2016 připadne příslušné obci," uvedl pro ČTK strašický starosta. „Do našeho majetku přejdou zdroje pitné vody, jako jímání, vrty a vodojemy. Každá obec o ně musí požádat agenturu armády pro hospodaření s majetkem." Na plzeňské straně Brd se změny dotknou deseti obcí, na té středočeské pak sedmnácti.
Plzeňský kraj získá třetinu bývalého území vojenského újezdu. Zbylá část připadne Středočechům.
Právě územní členění se stalo předmětem sporu nejvyšších představitelů obou dotčených regionů. Někdejší středočeský hejtman Josef Řihák se postavil proti historickému územnímu členění a trval na tom, aby celé Brdy připadly Středočeskému kraji. Jeho postoj zastává také jeho nástupce Miloš Petera (oba ČSSD). „Rozhodnutí o zrušení vojenského újezdu Brdy nepovažuji za příliš šťastné. Ale je to tak a musíme se s tím smířit. Nesouhlasím s tím, že ačkoli zůstane celé území státu, mělo by se rozdělit mezi dva kraje. Myslím si, že by toto území mělo zůstat pod jednotnou samosprávou, a to Středočeského kraje," opakuje Petera.
Lidé vyrazí třeba na Jordán Nové časy nastanou v dříve zapovězených Brdech také turistům. Prezidentův podpis nastartoval také přípravy na značení tras pro pěší, které zatím bylo možné spatřit jen v několika okrajových lokalitách. Tam mohli milovníci chůze vyrazit pouze o víkendech a svátcích.
„Myslí se opravdu na všechno, takže už v průběhu letošního roku se začne vyrábět nové značení, a to přesto, že se Brdy otevřou nejdříve za rok. Připravovat se budou nové rozcestníky, směrovky a také dopravní značky," doplnil informace o přípravách na nový režim v někdejším výcvikovém prostoru Pejšek. S novou chráněnou oblastí se turistům otevře možnost navštívit řadu po desetiletí zapovězených míst. Mezi nimi jsou třeba Padrťské rybníky, rašeliniště na svahu nejvyššího vrcholu Tok či pěchotní srub na Jordánu, který proslavil film režiséra Jana Svěráka Obecná škola. Celoročně bude možné navštívit dominantu hořovické části brdského pohoří, zříceninu hradu Valdek.
K turismu jsou opět skeptičtí ekologové. „Vím, že správa CHKO omezí pohyb na vyznačené trasy. Pro přírodu je ale lepší, když její taje zůstanou skryté," míní ekolog Pavel Moulis.
