Tři obce z Olomouckého kraje se pustily do soudní pře s Lesy ČR. Požadují vrácení 240 hektarů lesů. První rozsudek jim dal za pravdu, stát se však odvolal.

DOMAŠOV NAD BYSTŘICÍ Do boje za získání zhruba 240 hektarů lesa se společně pustil Domašov nad Bystřicí, Moravský Beroun a Hraničné Petrovice na Olomoucku. A zatím úspěšně.

Obce už vyhrály první kolo soudního sporu s Lesy ČR, které nyní dané pozemky spravují. Olomoucký okresní soud dal „trojlístku” za pravdu. Lesy ČR se však proti rozhodnutí odvolaly. Nevšední a spletitý příběh, sahající až do poválečných let, proto bude mít zanedlouho další dějství.

„Je to letitá záležitost. Vyhrát ten spor byl, a nejspíš ještě bude, běh na dlouhou trať,” začíná domašovský starosta Ladislav Števanka příběh, jehož kořeny lze odkrýt až v bouřlivých letech po 2. světové válce. Na základě Benešových dekretů se mezi zabavenými pozemky objevily i dotyčné lesy. A protože se o část zabaveného majetku neměl kdo starat, rozděloval se následně dál. Mimo jiné obcím. Aby na něm měl kdo hospodařit, přídělovým systémem dostal někdy v roce 1947 celkem asi 250 hektarů lesa i Domašov nad Bystřicí, Hraničné Petrovice a Sedm Dvorů, což je dnes součást Moravského Berouna. Tyto vsi založily Lesní družstvo obcí a společně o pozemky pečovaly.

V čem je tedy při zběžném pohledu na poměrně jasné věci háček? Nedlouho poté, co družstvo začalo fungovat, totiž přišel únor 1948, komunisté se dostali k moci a věci se daly do pohybu opačným směrem. Začalo se znárodňovat. Takže družstvo, které v praxi působilo až do roku 1953, už nikdo nezapsal do takzvaného společenského rejstříku.

„Dnes stát, potažmo Lesy ČR argumentují tím, že družstvo právoplatně nevzniklo. Pět let přitom hospodařilo, státní organizace s ním komunikovaly, mělo své razítko. Existovalo tedy fakticky, ale ne de jure,” vysvětlil „zádrhel” Števanka. Starosta Domašova tvrdí, že dnešní obce mohou fungování tehdejšího družstva doložit řadou dokumentů včetně předávacích listin či materiálů o převzetí lesů.

Navíc zmíněné pozemky byly až do roku 1972 v katastru stále napsané na Lesní družstvo obcí. „Tehdy si s tím nelámal nikdo hlavu. Vše už bylo znárodněné, takže v katastru to změnili až po řadě let, kdy už na pozemcích hospodařil stát,” popsal Števanka. Po roce 1989 obce o lesy několikrát žádaly v rámci klasických postupů tak, jak se měnil příslušný zákon umožňující vydávání majetku obcím. Neuspěly. Před zhruba dvěma lety se rozhodly podat žalobu.

Vyjádření mluvčího Lesů ČR Zbyňka Boublíka ke sporu je více než stručné a do pohledu státu na věc jasno nevneslo. „Lesy ČR průběhy soudní sporů nekomentují,” uvedl Boublík.

Obce doufají, že se jim podaří spor dotáhnout. „Domníváme se, že máme na lesy, o které se soudíme, nárok,” podotkla starostka Moravského Berouna Zdenka Szukalská. Město dnes hospodaří na 500 hektarech lesů. Kdyby k nim přibylo dalších zhruba sto, nebyl by to pro ně problém. „Máme svého lesníka i odborného lesního hospodáře a myslím, že se o lesy staráme dobře,” dodala Szukalská s tím, že se obec musí chovat hospodárně. „Když jsme přesvědčeni, že jde o náš majetek, musíme se postarat, aby nám byl vrácen,” dodala.

Obce od počátku počítaly i s možností, že mohou soud prohrát. Proto se ještě před začátkem sporu dohodly, jak si budou dělit případné náklady. „Máme jakousi smlouvu o smlouvě budoucí i co se týká rozdělení pozemků,” uvedl Števanka. Domašovu by případně připadlo 100 hektarů, Moravskému Berounu 114 a zbytek by získaly Hraničné Petrovice. Stejným poměrem by si dělily i náklady na soudní řízení. Jak celá věc nakonec dopadne, rozhodne krajský soud. „Čeká nás odvolací řízení, takže uvidíme,” uzavřel Števanka.