logo Silvarium tisk
RADEK DUCHOŇ

Těžit dřevo a sázet nové stromy, tak by asi většina z nás odpověděla na otázku, co je posláním organizace Lesy České republiky. Ve skutečnosti je to jen část pravdy, jak říká ředitelka Lesů ČR v kraji Barbora Klempířová.

 

KARLOVARSKÝ KRAJ Lesníci také obnovují krajinu, jako třeba vytěžené rašeliniště mezi Abertamy a Perninkem, kde je v plánu naučná stezka, vyvěšují ptačí budky, staví nová odpočívadla na turistických trasách, instalují informační tabule a v neposlední řadě kromě dalšího opravují altány, studánky a lavice.

„Náš přístup k hospodaření v lesích se v posledních letech výrazně mění,” říká ředitelka krajského ředitelství Lesů ČR Barbora Klempířová.

 

* Na jak velké ploše Lesy ČR v kraji hospodaří a kde konkrétně?

 

            Celková rozloha je přes sto tisíc hektarů. V kraji máme čtyři lesní správy, Toužim, Františkovy Lázně, Kraslice a Horní Blatnou. Dále pak lesní závod Kladská.

 

* Hovořila jste o změně přístupu v hospodaření, co konkrétně jste měla na mysli?

 

            Náš přístup se mění stejně jako požadavky společnosti na funkce lesa. Chceme, aby se v našich lesích více uplatňovalo trvale udržitelné hospodaření plošně menších forem s větším podílem přirozené obnovy, jehož výsledkem jsou přírodě bližší druhově a strukturovaně diferencované lesy. Já osobně budu takový přístup našich lesníků v kraji maximálně podporovat. Již neplatí, že preferovaným způsobem hospodaření v lese je holoseč s následnou výsadbou smrků. Bohužel velké holiny mají v našich lesích v kraji v posledních letech na svědomí vichřice a lesníci se s tímto nepříznivým faktorem museli s velkým nasazením vyrovnat.

 

* Jaké dřeviny sázíte?

 

            V našich lesích zvyšujeme postupně podíl dřevin, které zde původně byly zastoupeny. Jedná se zejména o listnáče a jedle. Smíšený les lépe odolá nepříznivým vlivům, v našem kraji tedy zejména větru a kůrovci. Do pěstební činnosti letos v regionu investujeme 96 milionů korun. Problémem pro mladé stromky, zejména jedle a listnáče, jsou však vysoké stavy spárkaté zvěře v některých lokalitách, zejména nepůvodní jeleni sika amufloni.

 

* Jak se proti tomu bráníte?

 

            Především po nájemcích našich honiteb budeme i nadále důsledně požadovat snižování stavů zvěře na úroveň, která umožní přirozenou obnovu lesa. Přiměřené stavy zvěře jsou nejlepší ochranou. Současně chráníme vysazované stromky nátěrem repelentů, případně oplocením. Jedná se o nemalé částky, například v letošním roce je to sedmnáct milionů korun.

 

* Vzpomínáme si všichni na větrnou smršť, která zasáhla část kraje v červenci letošního roku. Která oblast byla nejvíce postižena?

 

            Zejména lesní správa Toužim, nejvíce oblast kolem Podhory a Teplé. Objem zlámaných a vyvrácených stromů dosáhl 73 500 metrů krychlových. Pro představu je to kolem dvaceti procent roční těžby v Karlovarském kraji. Zpracování probíhá již od července, dosud se nám podařilo zpracovat jednu třetinu, hotovi budeme do konce roku.

 

* Před pár dny se objevila v MF DNES zpráva o tom, že poslanec Rudolf Chlad chce podpořit zachování bezzásahových území na Šumavě. Argumentoval pozitivními zkušenostmi z Krušných hor. Jaký na to máte názor?

 

            Konkrétně vrchol Meluzíny, kterou uvádí jako příklad oblasti, kde si příroda sama poradila, je dlouhodobě v naší správě a mohu potvrdit, že se nejedná v žádném případě o bezzásahové území. V roce 2003 jsme zde vysadili jedenáct tisíc stromků smrků a jeřábů na celé ploše a dále jsme doplňovali volná místa dalšími sazenicemi v roce 2006. Zdravé stromky na Meluzíně jsou tedy výsledkem naší cílené a citlivé péče o les na tomto exponovaném stanovišti.

 

* Je tedy obecně správnou cestou rozšiřování bezzásahových území?

 

            Lesy České republiky ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny vymezují bezzásahová území. Jedno je i v Karlovarském kraji na Kladské. Je ale vždy potřeba postupovat uvážlivě a hodnotit, zda ponechání území bez zásahu člověka nepovede k rychlému rozpadu lesa a ohrožení území okolo bezzásahového území. Obvykle se jedná o plochy v řádu desítek, nikoli tisíců hektarů. Komplexy převážně smrkových porostů jsou k tomuto účelu vysloveně nevhodné, neboť pravděpodobnost jejich rychlého kalamitního rozpadu je velmi vysoká.

 

* Co Lesy ČR a ochrana přírody?

 

            Dobře spolupracujeme se zmiňovanou Agenturou ochrany přírody a krajiny v Karlových Varech. I když často zpočátku máme na některé záležitosti zcela rozdílné názory, vždy se nám doposud podařilo najít řešení, které bylo nakonec ve prospěch ochrany přírody jako celku i jednotlivých chráněných druhů. Spolupracujeme na několika projektech. Konkrétně letos jsme vyvěsili v našich lesích ptačí budky pro sýce rousného, kulíška nejmenšího a pro netopýry černé za přispění prostředků Programu péče o krajinu. Již domlouváme pokračování této akce v příštím roce. Rádi bychom také v příštím roce společně zahájili revitalizaci vytěženého rašeliniště mezi Abertamy a Perninkem, kde plánujeme i naučnou stezku.

 

* Co turistický ruch? Pomáháte mu, je to vůbec vaše povinnost?

 

            Ke zpříjemnění výletů do lesů jsme v rozpočtu v tomto roce vyhradili částku milion a sto tisíc korun. Vybudovali jsme nová odpočívadla na turistických trasách, lesnickou naučnou stezku na Dyleňském vrchu, instalovali informační tabule na Bublavě, opravili jsme stávající altány, studánky a lavice. Využíváme i dotačních titulů Unie, konkrétně jsme zahájili regeneraci Lesoparku Pernink s celkovým rozpočtem sedm milionů korun. Tahle akce spočívá v obnově lesoparku, původních zahradnických staveb, pěšin a vybudování informačního turistického systému. Pracujeme také na Černé Vodě, kde se odbahňuje rybník, opravuje hráz, buduje bezpečnostní přeliv. Jde nám rovněž o ochranu pozemků kolem potoka Javorná před povodněmi. Rybník pak, doufáme, bude lepším domovem pro chráněné druhy živočichů a rostlin.

 

* Vím, že také podporujete veřejně prospěšné instituce.

 

            Letos jsme dali třicet tisíc na budování Záchranné stanice handicapovaných živočichů v Bublavě, provozované sdružením Drosera. Dále jsme dvaceti tisíci korunami podpořili Ekocentrum Městského domu dětí amládeže Ostrov, které pořádá programy environmentální výchovy a kde se děti i rodiče mohou osobně seznámit s různými živočichy, které zde chovají.

 

* Často diskutovaným tématem v našem regionu jsou větrné elektrárny. Větrníky tedy podle vašeho názoru ano či ne?

 

            Lesy České republiky jsou správcem státního lesního majetku. Nepřísluší nám posuzovat, jaká stavba kde může stát. Tím méně mimo les. Budeme v tomto respektovat vždy rozhodnutí úřadů, které jsou příslušné k povolování staveb.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě