Státní pozemkový úřad předpokládá, že do konce letošního roku vyřídí pětadevadesát procent všech žádostí o vydání majetku. Soudní spory však zřejmě potrvají ještě léta.
Církevní restituce budou záhy u konce. Tedy formálně. Spory zejména o lesy nebo lukrativní zemědělské pozemky se ještě nejspíš potáhnou léta, církve se hodlají soudit i s některými obcemi.
Katolická církev tak chce dosáhnout na majetek, který podle jejích expertů přešel ze státu na obce či kraje nebo i soukromé osoby neoprávněně, nerespektováním takzvaného blokačního paragrafu v zákoně o půdě z roku 1991.
Státní pozemkový úřad už fakticky vydal 24 tisíc hektarů zemědělské půdy, tedy přes polovinu pozemků, o něž církve požádaly.
Přesto už lze učinit určitou bilanci. Státní pozemkový úřad předpokládá, že do konce roku 2015 vyřídí, ať už kladně anebo záporně, pětadevadesát procent všech žádostí o vydání majetku. Fakticky úřad vydal čtyřiadvacet tisíc hektarů zemědělské půdy, tedy přes polovinu pozemků, o které církve požádaly. Lesy ČR vydaly 90 tisíc z požadovaných 150 tisíc hektarů lesů, prozatím počítají, že dalších třicet tisíc hektarů ještě vydají. U více než třiceti tisíc hektarů lesů jsou si jisté, že je nevydají.
Do majetku církve už také přešly některé vzácné obrazy i památky. Čerstvým příkladem je kroměřížský zámek a jeho Podzámecká zahrada.
Nejznámější spory
1. Čtyři žaloby proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Královéhradecký kraj podalo Benediktinské opatství svatého Václava v Broumově. Benediktini žádají o vydání více než pět stovek pozemků o rozloze přibližně čtyř tisíc hektarů a stavby na Náchodsku.
2. Soudní spor se dál vede o vydání obrazu Madony z Veveří. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že gotické dílo patří církvi, stát se odvolal.
3. Pozemkový úřad nevydal Německému řádu zhruba 1300 hektarů zemědělské půdy na Olomoucku. O pozemky – požádala o ně Česká province řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě – se povede soudní spor. Ministerstvo kultury už loni odmítlo řádu vydat kostel v Karlově Studánce na Bruntálsku, žaloba už padla.
4. Průlomem ve sporech mezi církví a státem by mělo být memorandum nedávno podepsané prezidentem Milošem Zemanem a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou o převedení Jiřského kláštera a Nového probošství církvi. Podmínkou budoucí dohody, která má být uzavřena příští rok, je, že obě památky budou do pěti let opravené a církev se vzdá nároků na další budovy v areálu Hradu.
Právě poslední událost, a nejen ta, může být příkladem, jak katolická církev s nabytým majetkem nakládá. Smlouva o předání samotného zámku a Podzámecké zahrady se nyní připravuje, předávat by se objekty měly během příštího roku.
A vzniká i další dohoda, která se týká jejich správcovství. „Chceme je podepsat současně, objekty předáme Národnímu památkovému ústavu k dlouhodobému užívání. To bude bezplatné, ale s povinností starat se jako správný hospodář," uvedl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Změnu majitele tak jedno z turisticky nejnavštěvovanějších míst ve Zlínském kraji ani nepocítí.
Církev se státem kooperuje v Kroměříži již dlouho. Historické sbírky, které v zámku jsou a za nimiž lidé putují, církvi nikdy patřit nepřestaly. Tamní kolekce obrazů s Tizianovým dílem Apollo a Marsyas je druhou nejcennější v zemi.
Starosti s nenápadným paragrafem
Vrásky na čele teď církevní restituce přidávají starostům. Už vědí, že ač to vůbec nečekali, budou muset řešit dlouhou řadu žalob. V zákoně o majetkovém vyrovnání státu s církvemi je paragraf, kterého si nikdo moc nevšiml.
Úplně přesně jde o paragraf 128, odstavec 1. a ten říká, že lze soudně zpochybnit dřívější převody nemovitostí ze státu na jiné právnické osoby – obce, kraje i firmy.
V případech, kdy církve u soudů uspějí, mohou poté o takový majetek opět požádat v restitucích. A takových případů zřejmě nebude málo. Podle zjištění České biskupské konference třeba v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji dříve zcela ignorovali fakt, že v zákoně o půdě z roku 1991 existuje blokační paragraf, a stát převáděl majetek na jiné subjekty.
Kraje už takových žalob dostaly čtyřiadvacet. A chystá se zhruba stovka dalších. Církve toto své právo musejí uplatnit do konce letošního roku.
Pozemků se domáhá i Arcibiskupství pražské. Město Červená Řečice žaluje o určení vlastnictví ke čtyřhektarovému pozemku. Pražská metropolitní kapitula svatého Víta podala žalobu na obec Lešany, jedná se o pozemek, který je v územním plánu veden jako rozvojová plocha pro obytné území. Už také padl jeden rozsudek. Soukromá firma musela státu vrátit činžovní dům, který v minulosti patřil křižovníkům s červenou hvězdou.
Užitek pro všechny už nesou i finance, které církev podle zákona dostává. V Ostravě skoro po patnácti měsících skončila generální oprava katedrály Božského Spasitele, práce stály přes 68 milionů korun. Financování rekonstrukce kostela bylo vícezdrojové, mimo jiné z církevních restitucí.
Církev už také nabízí nová pracovní místa, i když zatím sporadicky. Biskupství Hradec Králové založilo společnost Diecézní lesy, ta má v současné době jedenáct stálých zaměstnanců a jednu brigádnici. Nové lidi hledá i brněnské biskupství, kterému připadlo tři tisíce hektarů pozemků a lesů.
Jihlavské děkanství zase shánělo technika stavebních investic. Má vypracovávat žádosti o dotace, kontrolovat přípravu a realizace staveb, dohlížet na čerpání peněz z rozpočtů. Přijímání nových pracovníků je tak postupné, tak jak narůstá potřeba zajistit nové činnosti plynoucí z nově nabytého majetku. Katolická církev už také založila fond pro nakládání s nemovitým majetkem. Výnosy z pronájmu majetku chce pokrýt část svých nákladů na pastorační aktivity. Jakým objemem nemovitostí bude fond Agricola Isidor disponovat, zatím není známo. Minimálně však do něj budou začleněny některé zemědělské nemovitosti, jež církev získá v restitucích.
