Aneta SAVAROVÁ, moderátorka
Voraři se po více než půl století vydali na Vltavu. Odpoledne vypluli ze Štěchovic a na velkém voru míří do Německa. Připomínají tak staletou tradici plavení dřeva, která skončila z dostavením Vltavské kaskády.
Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
Dalo by se z nich vyrobit 500 stolů nebo 1500 židlí, ale tyhle kmeny nejdřív poslouží k cestě po stopách předků. I když místo někdejšího vltavského proudu vor táhne remorker.
JiřÍ TRÁVNÍČEK, hlavní stavitel voru
V každém případě to byla strašlivá dřina a museli zkusit strašné příkoří, protože oni vyplouvali už v březnu, v dubnu, jakmile odešly ledy.
Andrea PONDĚLÍČKOVÁ, organizátorka plavby
Hledání v archivech, potom jsem se snažili dohledat, najít ještě potomky plaveckých rodin.
Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
Přípravy trvaly půl roku. Nadšenci koncem zimy stromy pokáceli, ručně oloupali, kmeny opracovali a svázali houžvemi. Na vor nastoupil i dvaaosmdesátiletý Václav Husa, který se, se dřevem plavil už jako šestiletý kluk.
Václav HUSA, pamětník voroplavby
Horní bednář, dolní bednář, nástrojánek, to byl splav, to letělo a to ty peřeje stříkaly. Ve dne to všecko ještě šlo, ale já bych přál někomu projet svatojánský proudy v noci.
Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
Kronikáři zaznamenali voroplavbu poprvé v roce 1316. Vory ale připlouvaly do Prahy mnohem dřív. Největší objemy dřeva se po Vltavě plavily v 18. a 19. století. Poslední vor vyplul v roce 1960.
/ Ukázka /
Milan BRUNCLÍK, redaktor ČT
Voraři teď mají před sebou 760 kilometrů dlouhou cestu. Prahou proplují v pátek. V sobotu opustí české území a 21.července by měli dorazit k německému Hamburku. Milan Brunclík, Česká televize.
