Hamburk 24. července (ČTK) - Vor zhotovený stejnou technologií jako v minulém století, který 11. července vyrazil ze Štěchovic, v pondělí úspěšně doplul do německého přístavu Lauenburg u Hamburku. Plavba dlouhá 760 kilometrů se obešla bez komplikací. Za organizátory akce to dnes ČTK sdělila Linda Petrová. Nyní se 120 plavených klád z devadesátimetrového voru promění v kvalitní zahradní nábytek.

"Plavené dřevo je na rozdíl od toho dopravovaného po souši kvalitnější, tvrdší a méně napadané škůdci. Veškerý nábytek z takto vyrobeného dřeva je tedy mnohem odolnější," uvedla manažerka projektu VOR 2012 Andrea Pondělíčková.

Projekt VOR 2012 vznikl asi před třemi lety jako nápad lesnicko-dřevařské společnosti LESS k dvacátému výročí existence společnosti. Cílem bylo připomenout kdysi slavné plavecké řemeslo a upozornit na dřevo jako jedinečný materiál a obnovitelný zdroj.

Pětitabulový vor, který kvůli předpisům táhl vlečný remorkér, byl vyroben ze smrkových klád podle historických postupů. Klády stavitelé ručně odkornili, z mladých smrčků natočili houžve, kterými klády svázali, a pro výrobu použili i plaveckou sekeru (takzvanou oušnici) nebo plavecký nebozez (takzvaný pochop).

Vor poskládaný celkem ze 120 šestnáctimetrových kmenů urazil denně kolem 100 kilometrů. Rychlost plavby se pohybovala od pěti kilometrů za hodinu na Vltavě až po deset kilometrů za hodinu na Labi. Ze Štěchovic k propusti Šítkovského a Staroměstského jezu v Praze doplul vor za dva dny.

Autentická nebyla pouze konstrukce voru, ale také trasa plavby a v podstatě i noclehy. "Posádka voru, složená většinou ze zaměstnanců firmy, se pravidelně střídala a plula každý den až do půl deváté, pak se spalo buď ve stanech na břehu řeky nebo pod širým nebem, stejně jako to dříve dělali plavci," doplnila Pondělíčková.

Největší problémy na trase působilo počasí. Posádka však měla možnost využívat doprovodný člun nebo dvě autentická ohniště přímo na voru.

Po celou dobu plavby vor přitahoval pozornost dětí a dospělých, včetně pamětníků i členů někdejších plaveckých rodin.

Vorařství vždy mělo v Čechách dlouholetou tradici a patřilo mezi vážená a uznávaná povolání. První doložená písemná zpráva o voroplavbě na Vltavě se zachovala z roku 1316. Vory však připlouvaly do Prahy již nejméně o 300 let dříve. Velký rozmach voroplavby nastal v době vlády Karla IV. Vrcholu dosáhlo plavení dřeva v Čechách v 18. a 19. století. Zánik tohoto řemesla přišel až s vybudováním přehrad na Vltavě v průběhu 20. století.