Ekolist.cz oslovil všechny kandidáty na post prezidenta České republiky s žádostí o odpovědi na šest otázek o životním prostředím. V tomto článku naleznete odpovědi Jany Bobošíkové.

1) V Listině základních lidských práv a svobod stojí, že každý má právo na příznivé životní prostředí. Budete coby hlava státu toto právo hájit a prosazovat? Jak?

Jana Bobošíková: Ano, budu toto právo prosazovat v rozumné míře tak, aby nebyl podvázán trvale udržitelný ekonomický rozvoj, který je pro příznivé životní prostředí nutný.

2) Současný prezident Václav Klaus se výrazně věnoval tématu klimatické změny. Máte vy své silné téma z oblasti životního prostředí, kterému se chcete věnovat? Budete ho prosazovat podobně jako Václav Klaus svůj pohled na klimatické změny?

Názory Václava Klause na klimatické změny sdílím, ale nejsou mým ústředním tématem. Podporuji jadernou energetiku jako čistý zdroj energie, nutný pro trvale udržitelný ekonomický rozvoj a technologický rozvoj, který vede k zavádění nových technologií, příznivých pro životní prostředí, ovšem s tím, že nesmějí prodražovat přístup k přírodním a energetickým zdrojům a privilegovat ze státních peněz své majitele (fotovoltaika).

3) Budete podporovat výstavbu dalších bloků v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany?

Jednoznačně ano.

4) Jaký máte názor na osud Národního parku Šumava? Měl by být park ponechán přírodním procesům, nebo je má člověk aktivně regulovat? Jak velká část parku by případně měla být ponechána přírodním procesům?

Národní park Šumava by měl být mixem obojího. Přírodním procesům by měla být ponechána jen taková část, která nebude ohrožovat park, jako celek. Člověk aktivně reguloval přírodní procesy v historii vždy a věřím, že svobodný lidský duch tak bude činit v rozumné míře.

5) Měly by se nevládní (občanské) organizace ve veřejném zájmu účastnit rozhodování o otázkách životního prostředí? Měly by být rovnocenným partnerem státu nebo soukromých firem například ve stavebních řízeních?

Jednoznačně říkám ne, nenesou žádnou zodpovědnost. Rozhodovat by měli ti, po kterých lze pak požadovat vyvozování zodpovědnosti. Občanské organizace by měly mít poradní hlas, politici by jim měli naslouchat v rámci demokratického dialogu, ale rovnocenným partnerem při rozhodování by být neměly. Měly by být partnerem v dialogu před rozhodnutím.

6) Zavedla byste v případě vašeho zvolení na Hradě pravidla tzv. zelené kanceláře? Například oboustranný tisk a jiné šetření papírem, důsledné třídění odpadů a kompostování bioodpadů, nebo třeba úklid s pomocí ekologicky šetrných prostředků?

Neznám pravidla „zelené kanceláře”, ale v naší firmě, politické kanceláři i domácnosti považuji řadu let za naprosto přirozené šetření papírem (tiskneme samozřejmě oboustranně), třídění odpadů nebo ocet na mytí oken. Stačí mi na to zdravý rozum a nepotřebuji žádné předpisy. Na Hradě se budu v rámci možností chovat stejně.

Jana Bobošíková

Jana Bobošíková (1964) během devadesátých let pracovala nejdříve jako ekonomická novinářka, posléze se zaměřila obecně na politická témata. Později moderovala politické pořady v České televizi a TV Nova. V roce 2004 byla spolu s Vladimírem Železným zvolena do Evropského parlamentu. Během svého evropského angažmá 2004 - 2009 se stavěla kriticky k většině legislativních návrhů, které se týkaly životního prostředí. Podle analýzy Zeleného kruhu "Kdo je nejkrásnější v Evropském parlamentu?"  Jana Bobošíková nepodpořila ani jednu ze čtyř velkých environmentálních agend, které se během jejího volebního období projednávaly.

Při hlasováních Jana Bobošíková odmítla soubor legislativy o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemický látek REACH. Jana Bobošíková patřila mezi ty poslance, kterým i kompromis mezi Evropským parlamentem a Radou EU připadal příliš škodlivý pro chemický průmysl, a proto hlasovali proti němu. Odmítla také rámcovou směrnici o odpadech nebo směrnici o průmyslových emisích. Podle zprávy Zeleného kruh tak v Evropském parlamentu vždy hlasovala v neprospěch životního prostředí či zdraví obyvatel.

Důsledně hlasovala proti klimaticko-energetickému balíčku. Předložený návrh v rozpravě v Evropském parlamentu označila za nesrozumitelný, zbytečný a ve svém důsledku nebezpečný, protože  nepřinese nic jiného, než další pokles konkurenceschopnosti. "Pokud chceme jednat ve prospěch občanů a zajistit trvale udržitelný rozvoj, nemůžeme přece veškerou průmyslovou produkci vyhnat mimo Unii, poroučet větru, dešti, blokovat jadernou energetiku a do nekonečna zbytečnou administrativou energii prodražovat," zakončila svou řeč. Jana Bobošíková zůstává trvalým kritikem klimatické politiky Evropské unie.

Podle ní je boj proti klimatickým změnám asi nejhorším omylem, kterého se EU dopustila. "Vůbec v něm nejde o ochranu životního prostředí, ale o skvěle placený byznys firem, které se chytře navázaly na penězovody obsahující miliardy eur vydávané na podporu nekonkurenceschopných technologií s mimořádně mizivým efektem," řekla letos v prosinci v rozhovoru pro server Euractiv. Podle Bobošíkové vede podpora obnovitelných zdrojů k nárůstu cen energie, podstatnému zvyšování nákladů firem a tím k omezování jejich investičních a inovativních možností. "A také ke zcela zbytečnému ožebračování lidí, a to ještě ve jménu údajné záchrany planety. Zneužité státní dotace na fotovoltaické elektrárny a s nimi spojený nárůst cen energie je toho nejlepším příkladem," dodala.

Jana Bobošíková se uchází o prezidentské křeslo jako kandidátka strany Suverenita - Blok Jany Bobošíkové. Pro prezidentskou volbu nepředstavila zvláštní program, ale odvolává se na program strany Suverenita. Ten například slibuje rozvoj jaderné energetiky včetně obnovení těžby uranu nebo revitalizaci českého zemědělství s důrazem na rozumnou ochranu přírodních zdrojů.