Ekolist.cz oslovil všechny kandidáty na post prezidenta České republiky s žádostí o šest odpovědí. V tomto článku naleznete odpovědi Jana Fischera.
1) V Listině základních lidských práv a svobod stojí, že každý má právo na příznivé životní prostředí. Budete coby hlava státu toto právo hájit a prosazovat? Jak?
Jan Fischer: Prezident v této oblasti nemá mnoho přímých pravomocí, ale má určitě velkou neformální autoritu. Proto bych chtěl na jedné straně hlasitě upozorňovat na možné problémy, aby jejich řešení bylo pro odpovědné instituce prioritou, a na straně druhé ocenit příklady hodné následování, jako motivaci pro další občany a zodpovědné společnosti.
2) Současný prezident Václav Klaus se výrazně věnoval tématu klimatické změny. Máte vy své silné téma z oblasti životního prostředí, kterému se chcete věnovat? Budete ho prosazovat podobně jako Václav Klaus svůj pohled na klimatické změny?
JF: Nejsem ekolog či klimatolog, takže se nebudu pouštět na tenký led teorií, o nichž se v odborném světě stále vede diskuze. Navíc funkce neslouží prezidentovi, ale prezident své funkci, proto ji nemíním využívat k hlásání svých privátních názorů. V každém případě je pro mne oblast životního prostředí silné téma jako celek.
3) Budete podporovat výstavbu dalších bloků v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany?
JF: Jadernou energii pokládám za důležitou součást našeho energetického mixu. Proto s rozšířením Jaderné elektrárny Temelín souhlasím.
4) Jaký máte názor na osud Národního parku Šumava? Měl by být park ponechán přírodním procesům, nebo je má člověk aktivně regulovat? Jak velká část parku by případně měla být ponechána přírodním procesům?
JF: Především si myslím, že to není otázka politická ani ideologická, ale výsostně odborná. Osobně si myslím, že bezzásahové zóny NP by měly zůstat zachovány přinejmenším v současném rozsahu.
5) Měly by se nevládní (občanské) organizace ve veřejném zájmu účastnit rozhodování o otázkách životního prostředí? Měly by být rovnocenným partnerem státu nebo soukromých firem například ve stavebních řízeních?
JF: V zahraničí je naprosto běžné, že se zástupci občanské společnosti aktivně podílejí na procesu návrhu zákonů a dalších opatření. Jakkoliv to někdy může být diskuse tvrdá a nepříjemná, nevidím důvod, proč by to nemohlo jít i u nás.
6) Zavedl byste v případě vašeho zvolení na Hradě pravidla tzv. zelené kanceláře? Například oboustranný tisk a jiné šetření papírem, důsledné třídění odpadů a kompostování bioodpadů, nebo třeba úklid s pomocí ekologicky šetrných prostředků?
JF: Nevidím v tom problém. Už teď, během kampaně, v kanceláři třídíme odpad a šetříme papírem (tiskneme jen v nutném případě, samozřejmě oboustranně). Prezident má sloužit jako příklad a vzor i v této oblasti.
Jan Fischer
Medailonek Jana Fischera se od ostatních kandidátů liší tím, že je obsáhlejší. Důvodem je to, že Jan Fischer se coby předseda tzv. úřednické vlády, která nastoupila po pádu Topolánkovy vlády, podílel na formulování politiky ochrany životního prostředí. Ve funkci předsedy vlády byl od 9. dubna 2009 do 13. července 2010.
Vláda Jana Fischer stáhla ze sněmovny návrh novely horního zákona, který předložil ještě Topolánkova vláda. Návrh měl zvýšit vymahatelnost práva a posílit ochranu obcí před prolomením územních těžebních limitů. Podle kritiků se stažení návrhu odehrálo v rozporu s kompetenčním zákonem a jednacím řádem. Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí za Stranu zelených, hovořil o tom, že se Fischer nechal zkorumpovat uhelnou lobby.
Fischerův ministr životního prostředí Jan Dusík tvrdil, že je ze strany premiéra pod tlakem, aby vydal kladný posudek EIA k modernizaci uhelné elektrárny Prunéřov II tak, jak ji plánoval ČEZ. Podle studie, kterou si Dusík nechal zpracovat, projekt nesplňoval zákonné parametry tzv. nejlepších dostupných technik. Dusík v březnu 2010 kvůli politickému tlaku na svůj úřad rezignoval. Společnost ČEZ nakonec kladný posudek EIA získala v dubnu 2010 od nové ministryně životního prostředí Rut Bízkové.
Jan Fischer v mezidobí pověřil ministra zemědělství Jakuba Šebestu, aby ke svému úřadu přivzal i vedení ministerstva životního prostředí. Tento krok Strana zelených interpretovala jako zásadní oslabení ochrany životního prostředí a z úřednické vlády Jana Fišera vystoupila.
Vládě Jana Fischera je také vyčítáno, že včas nereagovala na prudký pokles cen fotovoltaických panelů a patřičným způsobem neupravila výkupní ceny energie. Na základě tohoto prostoje se z podpory fotovoltaiky stal český Klondike, který vedl ke zdražení elektrické energie pro koncové spotřebitele.
Jan Fischer se narodil 2. ledna 1951. V roce 1974 Jan Fischer absolvoval Národohospodářskou fakultu pražské Vysoké školy ekonomické, obor statistika a ekonometrie. Nastoupil pak do Federálního statistické úřadu, kde se vypracoval až na ředitelský post. Po zániku federace pracoval dál v přejmenovaném Českém statistickém úřadu. V roce 2009 přijal nabídku vést tzv. úřednickou vládu. V letech 1980-1989 byl členem KSČ.
Výňatek z volebního programu:
Energetická bezpečnost
Energetická bezpečnost je jedním ze základních předpokladů, které musí politika zajistit pro ekonomiku a trvale udržitelný rozvoj. Všichni víme, že bez zajištění stabilních dodávek ropy a zemního plynu nejen nezajistíme konkurenceschopnost České republiky, ale ani zcela základní potřeby občanů. Je v našem zájmu tlačit Evropskou unii k jednotnému postoji, který zabrání, aby země, jako je ta naše, byly neúnosně závislé na chování partnerů, kteří mohou energetickou kartu využívat jako zdroj mocenského vlivu.
Dále musíme udržovat optimální podíl jaderné energetiky v energetickém mixu a současně investovat do vývoje efektivních obnovitelných zdrojů. Rozumně musíme využívat domácí zdroje a rozšiřovat strategické zásobníky pro ropu a plyn.
Energie je nezbytným předpokladem pro chod ekonomiky a politici mají odpovědnost za to, aby byl tento předpoklad vždy naplněn.
Celý volební program je k dispozici na webu Jana Fischera.
