Berlín 18. srpna (zpravodaj ČTK) - Zatímco vlnu veder, která poslední dva týdny svírala Německo, na mnoha místech vystřídal déšť, země stále čelí dalšímu suchému roku. Uvádí to Helmholtzovo středisko pro výzkum životního prostředí (UFZ) v Lipsku. Aktuální nasycenost půdy do hloubky 25 centimetrů sice na nedostatek vláhy úplně neukazuje, měření do 1,8 metru pod povrch už však vykazují dramatičtější čísla. Podle přehledu UFZ trpí suchem především Sasko hraničící s Českem a také spolkové země Braniborsko, Berlín či Severní Porýní-Vestfálsko.
"V roce 2018 jsme měli již od dubna teploty přes 30 stupňů. V roce 2019 od června do srpna následovala vlna veder s extrémními teplotami," řekl Andreas Marx z UFZ a dodal, že i v letošním roce se Německu sucho nevyhnulo. "Od jara jsme měli nadprůměrné srážky jen v červnu, a to ještě ne v celém Německu," vysvětil.
O tom, jak je situace vážná, svědčí záměr vestfálského Münsteru, který v obvodu města plánuje porazit tisícovku stromů. Důvodem je jejich uhynutí následkem vedra a sucha. "Každý strom je ztrátou," uvedl Matthias Peck z tamního městského odboru životního prostředí.
Zmíněnou tisícovku stromů již podle Pecka není možné zachránit a další tisíce je mohou následovat. Jako příklad zmínil městskou lesní školku. "V minulých letech jsme tam vysadili 8000 stromů. Skoro polovina se neuchytila a bude muset pravděpodobně pryč," dodal.
Münster v záchraně městských stromů částečně spoléhá i na obyvatele, kteří se zaléváním mohou vypomoci, neboť technické služby nestíhají. Za tímto účelem město rozmístilo 40 velkých nádrží, k řadě stromů pak usadilo vaky, které vodu postupně uvolňují.
S péčí o městskou zeleň pomáhají i lidé v jiných německých městech. Například v Berlíně aktivisté vyvěšují letáky s fotkami stromů, na kterých uvádějí, že i dřeviny mají žízeň. Při procházce německou metropolí pak není nezvyklé potkat obyvatele okolních domů, kteří stromy u svého bydliště dobrovolně zalévají.
Suchem netrpí jen stromy ve městech, ale kvůli nedostatku srážek i lesy, které tak nemohou přirozeně zadržovat vláhu v půdě. "Tento plíživý proces se od roku 2018 zrychluje," řekl Marx z UFZ. "Stav lesů se stále zhoršuje a jen každý pátý strom v Německu je skutečně zdravý," vysvětlil.
Sucho posledních let je natolik aktuální téma, že proniká i do literatury. Na konci června například vyšel román někdejšího německého novináře Wolfa Harlandera s názvem 42 Grad (42 stupňů). Ten rozvíjí námět extrémních veder, kdy v Evropě začínají vysychat řeky a kdy musí být kvůli nemožnosti chlazení odstaveny jaderné elektrárny.
