logo Silvarium tisk

Richard Benýšek je v Česku největším lesnickým investorem, byť se na žebříčku velkých vlastníků lesů drží až za státem, církvemi a šlechtickými restituenty. Patří mu celkem osm tisíc hektarů lesa.

Menší část lesního panství, zhruba tisícovku hektarů, má hanácký miliardář na Prostějovsku. Většinu lesních pozemků drží na Slovensku. Na lesním hospodářství teď ale stejně jako ostatní hráči v oboru prodělává: zisky z lesů zřejmě nenávratně prožral kůrovec.

Richard Benýšek tvrdí, že dosavadní způsob hospodaření v lesích a péče o krajinu se přežil a bude se muset změnit. Sám investuje do projektů, které zadržují vodu na pozemcích, už léta mění druhovou skladbu svých lesů. Tahounem změn ale podle něj musí být – coby největší lesnický vlastník v zemi – stát.

Celý článek najdete zde.

Komentáře

+5 # Pavel Boucký 2020-06-03 12:13
Úvahy o zpoplatnění vstupu do lesů či o zpoplatnění sběru hub a lesních plodin nejsou ani nové ani nijak převratné. Ale jenom praktická stránka věci může být dost komplikovaná. Kdo by vydával nějaké povolenky, jak to udělat v lesích, kde každý kousek má jiného majitele, přes pozemky jednoho se přechází na pozemky jiného apod.? A kolik by to vlastně mělo stát? Jak to evidovat, vykazovat a danit? Více otázek než odpovědí.
Je fakt, že lesy jsou k rekreaci využívány stále více a tenhle trend bude pokračovat. Bránit tomu je nesmyslné, spíš je vhodné to podporovat a vhodně směrovat. Otázkou je, jak získat obecně peníze na všechny mimoprodukční funkce ze státního rozpočtu. To je asi jediná systémová cesta. Společnost jako taková musí nějak ocenit hodnotu lesa.
Sběr hub a plodin pro podnikatelské účely je samozřejmě něco jiného, měl by asi podléhat licencování. Ale stejně uhlídat, jestli ten či onen kýbl borůvek je na domácí kompot nebo na prodej není tak jednoduché.
+1 # schutzmeister@iex.cz 2020-06-01 12:31
Já nevím. Ikdyby nakrásně zdanil houby - což může dělat tak 200,- na Ha, ale jenom když je někdo najde a sebere a zaplatí, taky sbírání je uznatelný náklad - tak když normálně vydělávám 1.000 a teď jsem v mínusu, tak mě houby nezachrání.
A daň s pozemku ? Průměrně jde o 60,-Kč/Ha ? Nebo to počítám blbě ? Vůči houbám to je asi v poměru - ale zase, vůči dřevu ? A jako co ? To je prostorák větví, ne ?
Prostě to buď umím a vydělávám / dlouhodobě - pěti letý výkyv s tím má málo společného / a nebo to nemá smysl, jako každé jiné podnikání.
Kdo myslí, že ho vytrhnou houby a borůvky je snílek.
Douglaska na skálu ? Mimoň.
10% smrku ? To by ty hříbky musely být metrový. Alespoň.
+6 # schutzmeister@iex.cz 2020-06-01 12:45
citace :
"Před kůrovcovou kalamitou platilo, že hektar lesa díky těžbě dává přibližně tisíc korun čistého zisku ročně. U pozemků, kde se dají sbírat borůvky, to ale podle této studie bylo až osmkrát tolik!"
No jasně. Z hektaru můžete v dobrém roce hřebenem dostat tak 50 kilo borůvek.
Což znamená pro vidláka dojet 20 kiiláků autem á 8,- Kč = 160,- plus dva lidi pět hodin česání tj. 2 x 5x 150,-Kč/h = 1.500,- plus čištění cca 3 h á 150,-= 450,- nářadí 50,- prodej na silnice 4h á 150,- = 600,- Takže nezdaNěný náklad tak bratru 3 táci.
50kg borůvek - u nás za 100,- kg je po odečtu nákladů 2.000,- na hektar.
To je sice slušný, když ale máte ty vidláky na trhání a prodáte to ve vlastní režii.
Ale 7 táců z hektaru ? A ještě průměrnýho ? Blábily, nic víc.
+2 # Vladimír Pelíšek 2020-06-01 14:28
Mně se to taky nezdá, ale z ještě z jiného důvodu. Hřibovité houby - většina jich roste pod smrkem, borovicí, modřínem, břízou, tyto lesy budou do budoucna ubývat a pan Benýšek se o to koneckonců sám zasazuje. Borůvka - velmi kyselomilná, té taky ubude lokalit, v bučině asi tak jak ve smrkopoli nepojede.
Hlavní problém ale vidím v politické neprůchodnosti takového návrhu. Veřejnost, navyklá stovky let na volný vstup do lesů, s žádným omezením souhlasit nebude. A už vůbec nebude sledovat při nějakých toulkách lesy hranici mezi státním lesem (kam chodit smí), a soukromým lesem (kde může sbírat plody jen po zaplacení). Která strana s tímto přijde, podřeže si u voličů větev.
+8 # Rensa 2020-06-01 18:20
Volný vstup do lesů po stovky let - obecně (či spíš záměrně?) tradovaný omyl.
Marie Terezie nic takového nedovolila, např. občanský zákoník z roku 1811 taktéž ne. Císařský patent č. 250/1852 dovoloval lesnímu personálu (přísežným hajným) vykázat z lesa, kdo se mimo veřejnou cestu pohyboval a pokud měl u sebe nářadí, to mu i zabavit (aniž by cokoli provedl) a sběr plodů (i hub), klestí, souší, kůry a pod. byl lesní pych, který bylo možné trestal.
Vstup do lesů mimo veřejné cesty byl povolen až zákonem č. 166/1960 Sb., stejně tak sběr lesních plodů a klestí.
Že hajní dřív nevyháněli z lesa každou bábu s roštím či košíkem hub je pravda, ale to pouze znamená, že to bylo jen tolerované a ne všeobecně dovolené.
-5 # Vladimír Pelíšek 2020-06-01 21:47
Lžete. Ani tereziánské lesní řády (1754), ani lesní zákon z roku 1852 nijak vstup veřejnosti do lesů, v čímkoliv vlastnictví, neomezoval. Veřejná přístupnost krajiny je v zemích severní a střední Evropy tradiční právní institut, a to nejméně od uvedeného 18. století. Uvedený institut zakládá KAŽDÉMU právo na volný průchod přes VEŠKERÉ pozemky, které nejsou z tohoto práva vyloučeny. V případě lesů jde o veškeré neoplocené pozemky (oplocení je povoleno pouze za účelem zajištění lesních kultur a vždy musí být dočasné), s výjimkou nejpřísněji chráněných rezervací, bez ohledu na vlastníka. Ve stejném rozsahu právo platí v Rakousku, Švýcarsku, v celé Skandinávii, v celém Pobaltí; v téměř shodném rozsahu v Německu, Polsku, na Slovensku. Zákon č. 166/1960 Sb. nic nového nepovoloval, dokonce ani Vámi uváděný sběr plodů a klestí, protože i ten byl povolen už dříve. Jinak - sběr plodů a klestí od určité velikosti a volný vstup do lesa jsou dvě zcela odlišné právní kategorie.
+1 # Rensa 2020-06-01 22:12
Abyste mě mohl označit za lháře, musel byste bezpečně vědět, že já onen Vámi zmiňovaný "tradiční právní institut", který "zakládá KAŽDÉMU právo na volný průchod přes VEŠKERÉ pozemky, které nejsou z tohoto práva vyloučeny" znám. Pokud to nevíte, mohl byste maximálně tvrdit, že nemám pravdu či se mýlím.
Já ho ale skutečně neznám, resp. neznám onen pramen veřejného práva ho zakládající. Proto Vás prosím o dovzdělání - na základě čeho stavíte svoje tvrzení o tradičním právním institutu?
Nebo je to jenom Vaše představa?
-5 # Vladimír Pelíšek 2020-06-01 22:25
Teze uvedených právních norem jsou volně dostupné na internetu, račte si je najít. Např. právo volného sběru klestu do průměru cca 5 cm bylo běžnou součástí už rakousko-uherského práva, bez ohledu na vlastníka, v polovině 19. století. Tak jak tam mohl být zároveň zakázán vstup?
A nejen to. Užívání lesů bylo mnohdy dokonce liberálnější, než dnes. Např. až do začátku 19. století bylo na řadě panství východní Moravy právem každé usedlosti smýtit ročně jeden buk na otop a jednu jedli na stavební účely, což vrchnost začalo časem děsit, nicméně jediné, co na řadě míst dokázala, bylo faktické znemožnění naplnění tohoto práva tím, že poddaným tyto stromy vyhradila na těžko přístupných místech.
Tehdejší legislativa řešila naprosto odlišné věci, například zákaz pasení dobytka v lesích, resp. omezení tohoto zlozvyku, protože ani tento požadavek nešlo v řadě způsobů vymoci.
No a to hlavní: právo volného pohybu v lesích v zemích střední či severní Evropy není dáno žádnou tradiční shovívavostí zákonodárců, ale prostým faktem členitosti těchto zemí, blízkosti lesa a faktické nekontrolovatelnosti jeho dodržování. Nejsme Velká Británie s 6% lesů. Asi by bylo dobré trochu víc přemýšlet, něž začneme říkat nějaké hlouposti.
+7 # schutzmeister@iex.cz 2020-06-02 11:17
Cituji Vladimír Pelíšek:
Např. právo volného sběru klestu do průměru cca 5 cm bylo běžnou součástí už rakousko-uherského práva, bez ohledu na vlastníka, v polovině 19. století. Tak jak tam mohl být zároveň zakázán vstup?

No nevím.
Z hodnověrného vyprávění mého dědy / narozen 1906 / vím, že minimálně ještě za rakouska byl les dobře střežen hajným / majetek Kinsky u Chlumce nad Cidlinou /.
Nejen, že se prodávali pařezy k vykopání á 20 ha, ale i báby s roštím na kraji lesa platili za "fůru", nebo měli předem zaplacenou povolenku. Nebo přišli i o nůši či sáňky.
Což samozřejmě nebránilo místním na klestí chodit - líčil to jako celkem dobrodružné výpravy - v noci, jeden hlídal, druhý nesl žebřík a třetí odřezával větve kam se až dostal. Na zemi klestí nebylo. Na pasekách se prodávalo v metrech a na zem nedopadlo nic.
Taky se chodilo na trávu - ale zase jen po ránu, když hajný ještě chrněl. Měli hájovnu kousek od baráku, tak měli přehled. A na zajíce chodil strejda do ok.
Čili jestli se to zákoně smělo, tak to vrchnost rozhodně nepovolovala.
-5 # Vladimír Pelíšek 2020-06-02 12:37
No vidíte, a proto to taky tak dopadlo. Les vysbíraný do poslední suché větvičky, smrčky vzorně v řadách, pod nimi jalová půda, kde je už 20 cm pod povrchem podzol - to byly ty zlaté časy pana Starého. Kdo u toho nechápe, že právě tehdy se zadělávalo na ty magaproblémy, co máme dnes, kdo v tom pořád vidí jen tu zdánlivou idylku a nic jiného, ten nechápe nic.
Jinak - já jsem ty zákony skutečně četl. Za pasení v lesích či černou těžbu je tam pomalu trest smrti, ale o sběru klestu opravdu nic.
+2 # Starý 2020-06-03 07:17
Mé časy byly trochu jiné, opravdu jsem kopal pařezy, trhal bezy a pod...
A věřte, že ten les nebyl jalový jak uvádíte mylně p. Pelíšku, ale po tech pařezech a kořenech zde bylo hromadu zmlazení - jedlí jak vyšito ale i habru, břízy a dalších dřevin a v tom lese rostlo hub !!!
No vše se zvrtlo v posledních cca 20 letech, kdy začaly strašně stoupat počty zvěře, což malý soukromník neovlivní a vše vzalo rychlou čáru.
Sám jistě víte, kolik let potřebuje JD aby odrostla, ale i ty listnaté v podúrovni.
A hajný dnes.... pouze je dehonestován a zákony a jejich vymahatelnost o cca 300 % horší.
Tedy pokud se nejedná o kamarádíčky dnešní garnitury....pak je tu zákon nad "zákony", a jdou dělat věci, že člověk čučí s otevřenou hubou-předpokládám, že sledujete media?.
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-03 11:02
On nebyl jalový pouze ZATÍM, pane Starý. Běžte se podívat do Beskyd nebo Chřibů, co udělá každá další generace smrkopole s aciditou půdy, poklesem bazických živin, ztenčením živinového profilu, nárůstem mocnosti a jalovosti podzolu. Tyto skutečnosti jsou dobře známé už desítky let, pouze "tradiční lesník" se tváří, jakoby neexistovaly, tudíž je ignoruje. Přečtěte si květnou Lesnickou práci, pokud se domníváte, že toto jsou názory nějakých radikálů - bohužel ne, toto jsou fakta publikovaná odborníky z lesnických univerzit.
+5 # Starý 2020-06-04 07:45
Ale o tom mluvíme vcelku shodně, a nemám s tím problém a jsem tu i rád za některé vaše názory, ale při dnešní politice peněz a dotací, kdy každé kukuřičné pole má své jisté!!!, se děje v lese co?
Dotace ano, ale napasované na velké vlastníky lesů, kteří vždy udělají na svých obrovských plochách ústupek a jde to, ale malý vlastník nemůže dle svého kousku si udělat za stejné podpory to zalesnění různými druhy dřevin a využít poznatku každého metru své hroudy, ale aby na něco z podpory dosáhl, tak buď musí ctít nesmyslné PLO+Ltypologii a další a pak při mohutných kontrolách zjistí, že se mu to nevyplatí a tak sáhne po tom, co nestojí moc, zvěř to tak nežere a skončí u smrku.
Toť dnešní hra peněz a nesmysl první třídy.....
-5 # Vladimír Pelíšek 2020-06-04 12:14
Tak hospodařte bez dotací. Já jsem taky malý vlastník a dělám to. Pokud budete pořád čekat, kdy Vám kdo co dá, možná se nedočkáte. Nesvalujte pořád vinu na druhé, na systém. Ne, že by byl systém ok, ne že by si určité subjekty tvrdou kritiku nezasloužily, ale nikam se tím neposunete. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá výmluvy.
0 # Starý 2020-06-04 12:55
To není "výmluva", jen říkám, že dospělého lesa se nedožiji a rvát do lesa sumy peněz, na to nemám a nejlépe potom vychází smrk a když se srny a daňci a další havěť trochu uskrovní, tak se i ten smrk dožije mého posledního vydechnutí....

U jiných dřevin vše ztrácí smysl !!!

Toto je dle vás podpora mého i vašeho do dnešní doby optimálního lesa - prakticky "veřejného statku"!!!
Tak proboha co po mně veřejnost chce???
Pokud nechce chodit po pláních a pít vlastní moč, kam to směřuje, tak musí i něco málo vydat na lesy a ne jen řešit dopravu a výdobytky moderní doby, které škodí a škodí lesu a věřte týká se to i příkladem zmíněné dopravy, však co celoročně pohlcuje emise a plyny z našich plechových miláčků???
Pole řepky a kukuřice to nejsou.!!!
-9 # Vladimír Pelíšek 2020-06-04 15:26
Budu upřímný: je mi doslova nanic z Vašeho tónu, Starý. Vy opravdu vidíte v lese akorát nějaký předmět podnikání, výdělečnou činnost, necítím v tom žádnou lásku, ale jenom zklamání, že se Vám nevrací vynaložené prostředky.
Hnus.
Byl jsem student, když jsem si koupil za 1200 Kč první kýbl Morsuvinu. Platil jsem to z našetřeného kapesného. Pak jsem měl stipendium, 5000 Kč měsíčně. PE pletivo mě vyšlo na 1500, ale nebylo v té chvíli šťastnějšího člověka na kilometry daleko, když jsem oplocoval prvních 13 jedlí.
Víte, Starý, není divu, že lidé jako Vy mají za sebou akorát ty plantáže smrku a nic jiného. Pro Vás je les jen komodita.
Budete se zaklínat, že ne, že taky sázíte jedle atd., ale já Vám nevěřím.
Co je to ta Vaše "moderní doba"? Lidé jako Vy si na "moderní dobu" stěžují vždy. Před 100 lety si stěžovali, že se nesvítí petrolejkama, před 2000 lety, že se jezdí povozy a náklad netahá smykem.
Víte co, PRODEJTE NĚKOMU SVŮJ LES. Takto jenom trápíte ten les i sebe. Je mi toho Vašeho lesa fakt líto.
+4 # Starý 2020-06-04 21:43
Vaše velká chyba nevěřit svému protiřečníkovi, ale to vás snad ani nezajímá.
Myslíte si že tímto tónem otrávíte oponenta.
Váš omyl !!!
Mého lesa nemusíte litovat, ten roste a je smrkový.
Jde o to jen který z mnoha a mnoha, které zase jsou jiné a prosperují jako smrk.
Jen jsou v mladém věku, bohužel dík velkému státnímu bratru.
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-06-05 10:24
To myslíte vážně? Proč by mělo být to, že Vám nevěřím, chybou? vy jste nějaká nezpochybnitelná autorita, nebo co?
Pokud je Váš porost smrkový, nejedná se o les, ale o plantáž. Jednou řepka, jednou kanadský topol, jednou kukuřice. Kromě "doby obmýtí" v tom není rozdíl.
Stáří má obrovskou nevýhodu v tom, že často příliš lpí na minulosti a není už schopno přijmout nové poznatky, jednoduše proto, že jsou nové a příliš vzdálené od jeho desítkami let zakořeněných hodnotových schémat. Jste čítankovým příkladem.
0 # Starý 2020-06-05 12:17
Nejsem jistě autoritou a ani se na ni nepasuji, ale své názory mám.
Stáří se někdy pojí i s moudrostí … někdo nezmoudří nikdy ….
-2 # Vladimír Pelíšek 2020-06-05 13:41
Ano, stáří se někdy pojí s moudrostí, a někdo nezmoudří nikdy - napsal jste to trefně.
0 # Starý 2020-06-08 07:48
Uhodl jste...
+4 # Starý 2020-06-04 13:24
Ještě k tomu čekání....proč vůbec musím zalesňovat a zákony být nucen na svém majetku poskytovat veřejné služby.
Mně by nevadila ani poušť, když nebudu muset platit daně a veřejnost by si jí jistě užívala...
Ale i z vašich prohlášení plyne, že nechcete jen své lesy ale i ty jiné a i mé, aby se zelenaly.. a to je ten veřejný zájem, za který je ta podpora a dotace, kterou požaduji, ne jen pro sebe, ale pro všechny!!.
No a v neposlední řadě ten zákon by měl být pro všechny do mrtě stejný, jak nám zaručují ústavní práva, ale opět není, dotace jen pro vyvolené bez právního nároku - kazí vše. Pak by tedy měla být spravedlivá hektarová náhrada pro každého vlastníka lesa a šlus-nic víc.
Hned by se lépe dýchalo a žilo....
-10 # Vladimír Pelíšek 2020-06-04 15:31
Jste totálně mimo. Vy k lesu něcítíte žádný vztah, žádnou lásku, všechno přepočítáváte na prachy.
A jak Vám to přestane vynášet, a když navíc máte pocit, že jiní prachy dostávají a Vy ne, jste nepříčetný.
Opravdu - PRODEJTE TEN LES. Když na něm tak strašně proděláváte, tak tím prodejem vyděláte, i když ho prodáte za korunu - aspoň nebudete v mínusu.
Uděláte dobrý skutek. Na světě je hodně lidí, kteří nejdřív chtějí vykonat něco dobrého a správného, a až potom se teprve ptají, co za to dostanou. Vy k nim evidentně nepatříte a ve svém lese fungujete jen jako příslovečná žába na prameni.
+7 # Starý 2020-06-04 21:36
Velký omyl, ale jen váš a to mne jaksi nemůže urazit a v tomto případě ani inspirovat.
Ale již vím co vám vadí, ta oponentura, která tluče na hlavičku....
Sebecentrista jako vy toto hůře snáší a tak štěká....
Tak také proti vám HAF HAF..
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-06-05 10:31
Ale prosím Vás. Nějaké protiargumenty by byly, že jsem tak smělý? Asi ne, že?
Pěstujte si tu svou plantáž ekologicky naprosto nevhodné dřeviny na nevhodném místě, nadávejte, že Vám stát na to nehodlá připlácet, to je Váš boj.
Nezměníte NIC. Jednou tady nebudete, na tom místě bude hospodařit někdo jiný, a ten Vám "poděkuje". Dostane kyselý substrát, kde všechno kromě borůvek a smrku půjde do kopru, a do kopru, nebo spíše do kamen, půjde za pár desítek i ten smrk, který tam teď s takovou pýchou pěstujete.
Jenom hlupáci a pošetilci si myslí, že nějakým bojem proti větrným mlýnům ošálí přírodní zákony.
Když stáří vzpomíná na mládí, bývají to většinou vzpomínky zalité sluncem. Dokonce i tak moudrý muž, jako byl spisovatel Josef Škvorecký, vzpomínal nejraději na Protektorát, protože tehdy byl mladý, plný sil a balil holky.
Co teprve čekat od Vás a vašich palivových západočeských smrčků?
+1 # Starý 2020-06-05 12:23
Však stát malým vlastníkům smyslně nepřiplácí!!!
Pouze za jisté PLO, HS a dřeviny, kdy jen těžko stát liší co je na každém metru půdy jinak a co tam lépe roste zvláště v dnešní složité době. Nejlépe to dle mého ví vlastník, ale do tabulek se nedostane a tak holt sází na smrk.

Nebaví mne to proti vám stále vysvětlovat, ale to je systém na ho.no.

Tak budu věřit, že někdy pochopíte??
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-06-05 13:39
A za všechno může ten zlý, nenáviděný "systém", že?
Svedeme na něho všechno!
A na dotace! A na velkolány řepky!
My lesníci přece za nic nemůžeme.
(zapomněl jsem na něco?)
+3 # Starý 2020-06-08 07:51
Zapomněl, jednoduchá logika a srovnání.

DANĚ platíme všichni, na účelnou podporu sáhne jen někdo....

Kdo může za tuto nesparavedlnost, kdo bere a kdo rozděluje....

Jsou to lesníci ???
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-08 11:18
Daně platíme všichni, ale jestli t veřejnosti laskavě dovolíte, bude si ona vybírat, na co ty její daně půjdou. Jestli si chcete v polohách pod 800 mnm pěstovat plantáže smrku i nadále, tak prosím, ale za své, ne za mé a ne za peníze ostatních daňových poplatníků.
+3 # Starý 2020-06-02 07:59
Ano, p. Renso, nemusíme chodit ani tak daleko, jen třeba ještě před cca 30 lety v lesích nejezdilo tisíce automobilů a neparkovalo tam a myslivci chodili pěšky, a vše stíhali-krmení, odlov …
Dnes les plný aut, myslivec nestíhá a všude jede, odlov nejde naplnit a počty zvěře stoupají a stoupají.

Ještě hůř bude až se mlaziny za pár let zazelenají a pak už zvěř nezredukuje ani myslivec s termovizí a buch ví čím.
-3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-02 12:13
No a? Před těmi 40 lety se bukové nebo jedlové zmlazení buldozerovalo, aby bylo místo pro tu vaši vyhnilou a reznoucí výnosovou dřevinu, klidně i ve 250 mnm. Jako dítě jsem běžně viděl plavající mrtvé pstruhy v potocích, protože místní JZD tam vypouštělo močůvku a kejdu, odvodňované mokřady, scelované velkolány atd. Nic z toho se dnes už neděje, a pokud ano, zákon na to pamatuje. To byl ten váš zlatý věk, Starý. Děkuji, nechci.
+2 # Starý 2020-06-03 07:34
Dnes už reálně nejde zcelovat, v tom máte pravdu, ale to by už museli dnešní "soudruzi" museli začít orat asfaltové dálnice a pak by se dalo zcelit - však boj o dotace je usilovný a dnešní dálnice na Ostravu tomu odpovídá, tak třeba i tam se ještě zcelí a mohutně zadotuje.
Ale k věci, donutil jste mne přemýšlet o těch smrko polích a věřte, že se mýlíte.
Ano, je určitá fáze růstu dřevin, ať je to SM nebo BK, kdy po výsadbě v daném místě nic neroste, většinou je to kolem věku cca 40 let, ale rozhodně to platí skoro pro všechny dřeviny (vynechávám smíšené výsadby, kde většinou jedna dřevina vítězí), ale pak už se to mění a všude vyrazí přirozené zmlazení a tvoří se spodní patro dřevin a to i v těch smrko polích.
Tak nás tu prosím nebalamuťte!!!
No a v neposlední řadě v kulturách kolem 40 let dle vědců ips moc nežere....
A tomu vypouštění, to byste koukal co se dnes děje....příkladem-už jste viděl po dnešním oraništi jet někoho vypouštět močku?
Já ne.
A proč, dnešní x tunová lejta by tam na pár metrech skoro navždy zapadla.
Za věku těch "zemědělců" o kterých mluvíte, tyto dotované maxi lejty neměli a do půdy i ornice lece jeli a bylo vše v pohodě.
Dnes s velkou lejtou vjede na upěchované sklizené strniště a leje a leje. a co se děje, vše zteče do lesa - oslabení lesa jak prase a pak do potoka-jen to není tak okaté.
No a ips to mají s oslabením smrku vyhrané.
Podobné to je u solení silnic v lesích-kde první chcípou SM a ips se smějí a mlaskají si, tak jak u polí
-2 # Vladimír Pelíšek 2020-06-03 10:57
Pane Starý, já upřímně nerozumím tomu paralelnímu vesmíru, ve kterém žijete. Vy nejste notorický lhář jako pan Klewar, ani pokušitel, jako pan Rensa, který občas - zřejmě záměrně - vypustí nějaký totální nesmysl, asi aby se přesvědčil, co si může dovolit říkat.
Říkte věci, které nejsou pravda. Tedy možná jsou pravda, na nějakém tom kousíčku lesa v západních Čechách, který jako jediný znáte, ale nejsou pravda obecná, jak neustále tvrdíte.
Ve smrkopolích je tma a nulový podrost po desítky let, ne pouze v tom věku kolem 40 let.
Zmlazovací schopnost smrku vs. buku či jedle je nesrovnatelná. V hektarovém smrkopoli o stáří 90 let máte desítky smrků a pouze dvě jedle či buky, přesto ale jedle či buk ve zmlazení na zemi, snad s výjimkou vyloženě kyselých a chudých stanovišť, vždy převládnou. Buk či jedle ve zmlazení dnes válcují smrk leckde i v 1000-1200 mnm, příkladů jsem uvedl už řadu a nebudu je opakovat. Jedinou situací, kdy má ještě smrk ve zmlazení proti těmto dřevinám šanci, je snad nějaká náletová louka v podhůří, kde to buk ani jedle proti měkkým dřevinám nedávají, nebo samozřejmě smrková poušť, kde kilometry nic než smrk nebo modřín neroste a něco se prostě zmladit musí, že?
Kůrovec dnes žere smrky všeho stáří nad cca 15-20 let. Asi se to k Vám do paralelního vesmíru ještě nedoneslo.
Souvislost kůrovce a vypouštění močůvky na polích? Nula.
Asfalt? Před 50 lety stálo nové auto střední třídy tolik, jako nový dům. Dnes tojí cca desetinu nového domu. Novým autem, ani za milión a víc, dnes už nikoho neohromíte, auta jsou běžná. za to nemůže ani Babiš, ani nikdo jiný konkrétní, ani zelení, ani rudí, ani hnědí, ani černí, ani bílí, ani fialoví. Tomu se říká TECHNICKÝ POKROK, pane Starý.
Ta auta potřebují někde jezdit. Potřebují zpevněné silnice, dálnice. Potřebují asfalt. Jak to chcete zvrátit? A už se to v nějaké zemi podařilo?
Opravdu by mě zajímala ta parta exotů, kteří Vám plusují vaše příspěvky. Návštěva skanzenu, ve kterém žijí, by mohla být podobně osvěžující jako nějaký living history festival.
+5 # Starý 2020-06-04 07:31
Začnu od konce těmi auty...
Tak tedy po zcelování z 50 let, by jste dnes chtěl zcelovat co? No zbývají pouze komunikace a jejich stav tomu někdy odpovídá - tak v čem je problém.
To bylo smyslem mého příspěvku.
Není kůrovec jako kůrovec, od 40 let dolů -cca, aby jste mne nechytal za slovo žerou trochu jiní kůrovcovití, které si vysloveně nejmenovaný podnik pěstuje a předchází již řadu let ba i desetiletí, což naši předci nikdy nepřipustili a to ani ta dle vás "zkažená socialistická lesnická garnitura", dle mně to byly klasičtí lesníci, kteří lesu dali co šlo, i když všude se najde výjimka!!
No kdyby to bylo s válcováním smrku tak dokonalé, tak už v těch vámi zmíněných lesních porostech není kouska smrku a jedle všude jen kvete.
Osobně ji mám také rád a sázím ji, v tom se shodneme a za její prosazování vám fandím.
Ale zastoupení JD mluví o něčem jiném.....

Stejný stín je v čistém dubovém háji, bukovém poli i jedlovém porostu, ale pak jde o to jaká je zde zmlazovací schopnost a ta není u všech "klonů" byť i jednoho druhu stejná, stejně jako u SM.

Tak který skanzen otevřít.???

Vždy nějaký skanzen bude a nikdo nebudem prorokem....ale co je důležité, aby v té naší krajině něco přínosného rostlo a nebyla zde pouze hoňka za dotacemi a výnosy, což náš stát úspěšně dělá a jde jen o to kdo je u kormidla. Pole kukuřice změním i během jednoho roku 2x na jiný háj či cokoli - u lesa je to v řádu desetiletí, tak si nedovolím kohokoli kritizovat-prostě jinak to nejde !!!


No v neposlední řadě, lesník tu už nebyl u kormidla ani nepamatuji a tak to vypadá jak vypadá !!!
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-06-04 09:58
Pole se scelovala nejvíce v 70.-80.letech. Můžete mi třeba vysvětlit, jakou logikou se řídili socialističtí lesničtí plánovači, když vytvářeli scelováním mnohasethektarová pole pro obilí i v hřebenových partiích nižších hor? Máte pocit, že se podobná zvěrstva dějí dodnes? Já ne.
Asfaltek je hodně a bude jich dále přibývat. Důvod jsem Vám vysvětlil, a nikdo z nás s tím nic nenadělá. Není to ničí "vina".
Žádný nejmenovaný podnik si kůrovce cíleně nepěstuje. Jistě, v tom podniku je bordel a já jsem jeden z posledních, kdo by se ho zastával. Ale kůrovec tady je hlavně proto, že se pěstuje nevhodná zemědělská plodina v nevhodných podmínkách nevhodným způsobem. Desítky let na to řada lesníků upozorňovala a desítky let to bylo ignorováno, takže dnes sklízíme důsledky.

Smrk se zmlazuje kromě kyselých, chudých stanovišť a míst, kde se nic jiného ani nemá odkud zmladit, mizerně. V těch mnou zmiňovaných porostech je kouska smrku hlavně proto, že je tam línými a neznalými lesníky neustále dosazován. Kdyby nebyl, tak z 80% ploch, kde dnes roste, do půl století vymizí.

Zastopení jedle je nízké kvůli holosečnému hospodaření a stavům zvěře.

Ne, v dubovém háji je mnohem více světla, i v bukovém lese. U těchto dřevin je těžké mluvit o polích, pokud rostou na svých přirozených stanovištích, narozdíl od smrku. Jedle je o něco stinnější, jenže jedle se přirozeně výškově diferencuje i v monokultuře. Jedle nedává tu příšernou unifikovanost jako smrk.

Pokud jde o zmalzovací schopnost, běžet si projít u vás v západních Čechách místa, kde ještě máte buk, podívejte se na boučky na zemi, a pak si projděte vedlejší smrčák. Všude, kde je buk v horní etáži, tak je jím smrk bez smilování v náletech válcován. Výjimky téměř neexistují, dokonce ani v horách, s výjimkou míst pod horní hranicí lesa.

Lesník by u kormidla měl být, ale rozhodně ne lesní technolog. Takového tu dnes asi už nikdo nechce, protože nikdo už dál nehodlá platit ze svého za jeho chyby - viz například ta katastrofa, jak dopadlo jednání zástupců SVOL.
+3 # Starý 2020-06-04 13:09
Jednání SVOL neznám, a ani mne nezajímají. I když to asi je jediná organizace, která za lesníky jedná a je schopná alespoň něco prosadit-zejména v této době.
Takže nevím o čem píšete.
Ale k těm lesníkům, důležité je, že se i dnes věci malinko mění a v tom lese to není jak u pole a změny, které nenaváží na ekonomiku, či v opačném případě na dotaci a celkovou změnu tu asi nemohou nastat.

Je to hold ten pokrok....u aut vám také nikdo neříká, že je lépe a zdravěji chodit pěšky, i když se ví, že bez pohybu není odolnost a bez fyzičky není zdraví....
No a člověk volí.....co mu vyhovuje a ještě vy i já za to ze svých daní platíme.
Předpokládám, že díky práci v lese máte dobrou fyzičku a i pevné zdraví.
Za sebe musím konstatovat, že je to dosud docela dobré a když to převedu na mé soukmenovníky, co využili darů dnešní pohodlné doby, tak za nimi ještě zatím nespěchám...ale už jich tam řada je.
-5 # Vladimír Pelíšek 2020-06-04 15:36
Samozřejmě.
Menší poznámka pod čarou.
LČR v jednom nejmenovaném městě pořádaly před 2 měsíci jeden ze Dnů lesa.
V jeho rámci měli dobrovolníci vysazovat buky a duby na místě umrlých smrkopolí.
Asi po hodině se objevilo tolik lidí všeho možného věku i typu, že museli dalším příchozím říct, že už pro ně nemají sazenice k výsadbě.
Tito lidé, ani jeden z nich, nedostali a nepožadovali za tuto práci ANI KORUNU.
Takového majitele si zaslouží Vaše lesy. Jestli chcete být ještě něčím užitečný, než opustíte toto slzavé údolí, najděte si mezi nimi kupce pro své lesy.
Žádnou větší službu pro své lesy totiž neuděláte.
+5 # Starý 2020-06-04 21:24
Osobně jsem rád, že lid sází a dnešní doba koronaviru tomu i dost pomáhá a díky za jejich práci, ale práci pravidelnou a těžkou vidím i v pěstování lesa a zejména jeho zalesnění.
Stejné akce byly i v mé době a věřím i ve vaší a lid vždy sázel i ty smrkové plantáže, které tak nenávidíte a vidíte, Vy jejich práci dehonestujete a vidíte jen pár svých stromků, které naopak zem a svět nezachrání.
Nemáte žádnou koncepci a dlouhodobější řešení k řešení dnešního stavu lesů, jen tu plácáte své nesmysly a děláte si jakousi reklamu.
No prosím, čas ukáže.....
V neposlední řadě proč jste také nešel sázet?

Asi vám to nic neneslo co?

Při vaší chlubivosti v řešeních a radách by vám to asi nepomohlo....
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-06-05 10:38
A jak víte, že jsem nešel také sázet, co?
Já nedehonestuji výsadbu žádných plantáží, já dehonestuji činnost lidí, která je natolik hloupá a nebezpečná, že tito lidé pak požadují I PO MNĚ, abych SVÝMI PENĚZI platil škody, které ONI svou hloupostí způsobili.
Takže si sázejte třeba eukalypty, ale nečekejte, že vám někdo bude za to platit, že bude někdo ze svých prostředků kompenzovat škody, které tím způsobíte!

Říkat to ovšem stejně už nemusím, protože dnes už je většina společnosti, od nového vedení LČR, přes lesnické školství, obrovské množství běžných lesníků, až po laickou veřejnost stejného názoru.
Těch pár brontosaurů, kteří vás tady za vaše polosenilní hlouposti, a kteří jsou dokonce tak pošetilí, že dají sedm mínusů mně, a pak na příspěvek pana Bouckého, který je ve smyslu, že souhlasí s mým, dají sedm plusů, to už těžko změní.
+4 # Starý 2020-06-05 12:27
Smysly-nesmysly, toť vaše hry a hry doměnek…..

Berte, že ti brigádníci sází, co jim lesník a zadavatel poskytne.

Zdraví ne polo, ale plně senilní stařík, odkud že- ze západních Čech....?
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-06-05 13:37
No a? Vaše logika je důmyslná asi jako logika člena popravčího komanda: já nic, to "oni" mi posílali ty lidi, co mám střílet, jich se zeptejte.
Samozřejmě, že za volbu dřevin zodpovídá lesník. Jeho bude samozřejmě i příslušný trest, ne těch brigádníků.
-12 # Vladimír Pelíšek 2020-06-01 14:32
Já to beru jako takovou pozdní snahu z lesa aspoň něco vytřískat, když už se tak jasně ukazuje, že dřevo ze smrkopolí nás do budoucna už neuživí. Ale jak říká klasik: je to marný, je to marný, je to marný. Připravme se raději na to, že les budoucnosti nenabídne ani smrkové hříbky, ani tolik borůvek, ani tolik rovného stavebního dřeva. Jiné země taky nemají klimatické podmínky na tyto komodity, a žádní žebráci to nejsou.
-12 # Vladimír Pelíšek 2020-06-01 21:55
Třeba se umínusujtem stěží gramotní mačkatelé tlačítek, neschopní formulace vlastního názoru - pravdu ale stejně neumlčíte! Už to vidím, jak prosazujete, aby vám ze smrkopole, kde pomalu nesmíte v letním žáru ani neopatrně položit brýle na zem, aby nechytla hrabanka, někdo platí "daň za houby". Jak si kompenzujete "zisk" z vyhnilých smrkových kmenů někde z pahorkatiny daní za maliny, ostružiny a borůvky! Vždyť je to k smíchu! Strana či hnutí, které by s takovou pitomoučkou myšlenkou přišly, by sklidily všeobecný posměch a opovržení. Chápu, že hledáte způsoby, jak z lesa aspoň něco vytřískat, když vám "výnosová dřevina" odchází z republiky po tisících hektarů a nová vám už nikdy nenaroste, ale to jen ukazuje na vaše mamonářské, přízemní myšlení, na primitivní snahu vydělávat na lese jako na poli kukuřice. Ostatně vy na tato dvě pole (protože o nic jiného než o pole se nejedná) i úplně stejně pohlížíte a chováte se k nim, jen s tím rozdílem, že kukuřice se sklízí za půl roku a pole se orá, zatímco smrk se sklízí za 80 let a pole se neorá. Kdo najde víc rozdílů, je u mě borec!
+6 # Starý 2020-06-02 07:53
Ale pane Pelíšku, rozdílů je a tak tedy alespoň ten zásadní co by měl zajímat daňové poplatníky!!!
Na pole kukuřice dotace z peněz poplatníků cca 7000 Kč, dle oblasti a t.p. klad - plodina , zápor - chemizované a splavením zničené pole a v létě obrovský odpar, který je velice podstatný v dnešní době nedostatku srážek. Dalších cca 8 měsíců měsíční krajina ….chemie v mase, chlebu a ví jen producent kde ještě všude...
Proti tomu les - dotace 0, či něco málo jednou či až 2-3x za 80 - 180 let, brání odparu, produkuje celoročně kyslík, celoročně pohlcuje emise-produkované člověkem i společností, nebo nejezdíte minimálně autem, ochlazuje terén, stíní, poskytuje zatím zdarma lesní plody.... a tak dále.
Chemie v lese-možná jednou či 2x za sto a více let na ochranu sazenic před buření, do potravního řetězce nezjištěno....jinak chemicky čisto....

TAK SAKRA KDE JSOU POZITIVA TOHO KUKUŘIČNÉHO POLE !!!

Jste vědec, tak mi prosím popište pozitiva kukuřičného či řepkového pole, která si zasluhují tu obrovskou společenskou podporu-vaši i mou-předpokládám, že oba platíme daně? Alespoň já je platím desítky let a z jejich určení je mi dnes zle....no určení někdy není špatné, ale jejich výše k životnosti podporované věci a nákladům na projekty a různá hodnocení a nesmysly je v úměře proti našim jak rád uvádíte "nedokonalým předkům" , ale praktickým a jednoduchým lidem Neúměrná jako prase !!!

Kukuřičné pole, či řepkové chemie cca 12-14x ročně...no asi je to ještě málo, proto ta podpora !!!
+1 # Vladimír Pelíšek 2020-06-02 12:09
Neuznávám dotace do zemědělství, jejich podporu ode mě nečekejte. Za svými názory ohledně pole kukuřice vs. pole smrku si ale stojím. Tam i tam nepůvodní rostlina, tam i tam "doba obmýtí", tam i tam zničená půda, ať už okyselená smrkem, nebo uhutněná traktorem. pěstování smrku není u nás lesnictví, ale zemědělství. Pokud se zaklínáte fcí půdoochrannou, stabilizačně-klimati ckou apod., tak ok, ale tu samou má i pole topolových klonů, a to nikdo za les nevydává. Proč?
+6 # Pavel Boucký 2020-06-03 12:16
Musím souhlasit. Když kdysi na CE WOODu majitel Doubrava mluvil o lesnictví jako aplikované formě zemědělství, tak mne to uráželo. Ale v podstatě v případě produkčně zaměřeného lesnictví měl pravdu.
+7 # Starý 2020-06-04 07:37
Však tato skupina začala tyto dnešní plodné časy, její zásahy jsou ještě dnes patrné....
+7 # Romča 2020-06-02 15:25
Byl jste někdy sbírat houby, poslouchat ptáky, zaběhat si, ochladit se v létě v kukuřici? Co ochlazuje krajinu více. Pole s kukuřicí, nebo vzrostlý les? Schválně jsem se zeptal sousedova kluka, co má 11 let, zda vidí rozdíl mezi smrkovým lesem a polem kukuřice. Představte si, že jich vyjmenoval z fleku 10 :-).
-4 # Vladimír Pelíšek 2020-06-03 06:19
A vy už jste někdy byl sbírat houby, poslouchat ptáky, zaběhat si, ochladit se, v tzv. lese, který dnes vypadá jako les, a za rok je to holá vyprahlá pláň s uježděnou půdou a usychajícími novými stromky ze školek v řadách? Většina ze zde diskutujících, pravděpodobně včetně Vás, nemá vůbec tušení, co to skutečný les ve střední Evropě je. Že to není stejnověké pole jedné dřeviny, nejčastěji smrku, které se v jeden čas naráz vysází a ve druhý čas naráz vykácí, čímž na několik let v tom místě lesní prostředí zcela zanikne, ale TRVALÝ porost, který vůbec nezná pojmy jako obmýtí, stáří a další umělé konstrukty saské lesnické školy, kterých se většinové české strnulé lesnictví stále drží jako exkrement košile. To není les, to je plantáž zemědělské plodiny, a jestli tou plodinou má být topol nebo smrk - jaký je v tom rozdíl?
Teď se to ovšem mění, a naprosto nikdo, včetně vás, mně či mraků mínusářů, kteří pravděpodobně nedají příspěvek, co by měl hlavu a patu, dohromady, s tím nic neudělá. I kdybyste ty své smrčky sázeli vesele nadále, téměř nikde kromě hor je potomci nedopěstují do "mýtního" věku, i kdyby se postavili na hlavu. Neseženou často ani peníze na obnovu takového "lesa". veřejnost vám na vaše severské experimenty ve střední Evropě už nehodlá půjčovat, to je myslím vidět už dost jasně.
-11 # Vladimír Pelíšek 2020-06-03 06:48
A opět pouze mínusy. Argumenty? NULA. Jakýsi noname Romča tady něco napíše o tom, jak smrkoplantáž ochlazuje krajinu - fajn. A co bukový les, který se těží průběžně, protože neustále dorůstá zmlazení - ten ji neochlazuje?? A taky prochází stádiem měsíční krajiny, jako ten smrkový? Dosahují zkušenosti Romči a dalších nonamů i sem? Asi se ptám zbytečně, že?

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě