Rebelující poslanec z Příbrami Ivan Fuksa (ODS) o dnes již rozpočtu vrácenému k přepracování v rozhovoru pro Příbramský deník řekl:

Příbram – Horké chvíle vládě premiéra Nečase připravily nejen výsledky krajských, ale i doplňovacích senátních voleb, a pak šestice rebelujících poslanců za ODS kolem Petra Tluchoře.

Mezi nimi je i Ivan Fuksa, poslanec, bývalý starosta Příbrami a bývalý ministr zemědělství. Tato skupina poslanců nechce podpořit daňový balíček. Alespoň v té podobě, jak jej původně nabídl ke schválení Nečasův kabinet. Rebelující poslanci údajně odmítají jakékoli kompromisy.

Z několika bodů, které obsahoval daňový balíček, je někdy s většími, jindy s menšími problémy, ochoten Ivan Fuksa hlasovat pro většinu. Poslední bod týkající se zvyšování daní, není ochoten podpořit.

„Zvýšení daní je porážka ODS,” říká poslanec. V týdnu ale ODS rebelující poslance nepřesvědčila pro hlasování a poslanci na středečním jednání Sněmovny vrátili vládní návrh státního rozpočtu na rok 2013 kabinetu k přepracování. ODS bude předkládat několik změn k balíku vládních úspor. Svůj balíček opatření chystají i rebelové. Vadí jim především zvýšení DPH o jeden procentní bod na 15 a 21 procent, vyšší zdanění lidí s vyšším příjmem nebo zrušení daňových úlev pro pracující důchodce či omezení paušálů pro živnostníky. S Ivanem Fuksou jsme si povídali o tom, co na daňovém balíčku vadí jemu osobně nejvíce a kde by třeba on hledal potřebné rezervy pro státní rozpočet.

„Celý ten balíček byl původně naplánován na ekonomický růst 2,5 procenta ročního hrubého domácího produktu a počítal s výtěžností 35 miliard korun. Jenže to byla březnová čísla a současná ekonomika nemá žádný růst a v tuhle chvíli ministerstvo financí připouští, že tenhle balíček přinese jen 25 miliard,” odůvodnil také poslanec, proč se nemůže ztotožnit s původní verzí daňového balíčku a říká, že z celých 25 miliard by 15 mělo přinést zvýšení daní.

„Jenže ODS žádné zvyšování daní ve svém programu neměla. Navíc naši kandidáti do Senátu měli v předvolebních heslech snižování daní. Já si myslím, že jsme těmto kandidátům před volbami ublížili,” shrnul Fuksa, proč také nepodpořil původní soubor opatření, kterým chce vláda najít do rozpočtu několik miliard korun.

* Jak si představujete najít oněch šestnáct miliard do rozpočtu?

Že se zvýší spodní sazba DPH ze 14 na 15 a horní z 20 na 21, tak od toho si ministerstvo financí slibuje vytěžit 16 miliard korun. To je pro nás nepřijatelné, dávali jsme nějaké podněty, jak ty miliardy nahradit někde jinde. Předložili jsme několik opatření, která najdou šest miliard na příjmové a šest miliard na stránce výdajů. Experti, respektive ministerstvo financí, by mělo posoudit, co je proveditelné a co nikoli.

* Přistoupíte nakonec na nějaký kompromis?

Minulý týden přišel premiér a řekl, že nabízí kompromis. Tedy, že nebudeme zvyšovat horní sazbu, ale jen tu spodní. Zachováním jedné sazby se tedy už bavíme jen o tom, kde najít jen šest miliard korun. Ze státního rozpočtu, který představuje jeden bilion a 180 miliard, my hledáme šest miliard. To je pouhých 0,6 procenta. To je nic a vláda tím dokazuje jenom svoji neschopnost a vlastně říká občanům: My nebudeme nic hledat a prostě si to vezmeme zase od vás. Kdyby to propagovala levice, tak to pochopím, ale my tohle prostě dělat nemůžeme. Prostě se bavíme o prkotině, když z více jak bilionu hledáme, jak ušetřit pouhých šest miliard. Dále tady chceme naštvávat deset milionů obyvatel. Sice jedno procento zvýšení DPH nikoho nezabije, to prostě vyndáte měsíčně z peněženky asi o 120 korun více, ale pro nízkopříjmové skupiny je to už na hraně. Pro někoho jsou to dvě krabičky cigaret, ale pro někoho je to už zásadní problém. Druhá věc je, že pokud si stát zvýší DPH, tak si ho zvyšuje i pro sebe. Stát přeci také nakupuje, má nějakou vnitřní spotřebu, kterou si tím prodraží. Úspory se dají hledat jinak. Jestliže nám to vrátil Senát, to byl už ten důvod přesvědčit pana premiéra a říct nahlas – neblbněme. Jestliže vláda dokázala v letošním roce najít v rozpočtu na příští roky 60 miliard korun, těch 16 tam proboha ještě najdeme.

* Co vy konkrétně navrhujete? Kde se dají v již tak očesaném rozpočtu najít potřebné miliardy?

My máme s premiérem i s ministrem financí Kalouskem stejný cíl – deficit rozpočtu nesmí být vyšší než tři procenta hrubého domácího produktu. Máme tedy stejný cíl, ale každý ho chceme dosáhnout jinak. Nesahejme lidem na peníze a podívejme se na chod státu. Našli jsme úspory zhruba v objemu asi deset miliard korun. Pět až šest miliard se dá najít v úsporách a to samé na příjmech ze zbytného majetku.

* Například...

Pro zajímavost, naše ministerstva v Praze vlastní za několik miliard nemovitosti, které jsou prázdné a neobývané. Proč je neprodat? Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vlastní majetek za 70 miliard korun. Vím, že prodat tenhle majetek může být složité, ale s ohledem k hledání šesti miliard, to zase nebude takový problém něco s tím udělat. Pět let tato země nic neprivatizovala, tedy nic neprodala.

* Myslíte tedy rozprodat státní majetek?

Podívejme se na Lesy České republiky. Tam jsou zdroje. Za mého působení na postu ministra zemědělství jsem dostal za úkol udělat z LČR bohatý podnik. Udělal jsem novou koncepci a ta změnila chudý státní podnik s ročním ziskem kolem 300 milionů, někdy půl miliardy, na firmu, která má roční auditované hospodářské výsledky se ziskem přes šest miliard. Díky mému kroku jsme zapojili do rozpočtu čtyři miliardy a pak další dvě. Jestliže má tato státní firma na účtech přes šestnáct miliard, proboha, na co máme státní podnik. Na to, aby z toho občan něco měl. Proč to má ležet na účtech? Pojďme zapojit více do rozpočtu.

* Jako ministr zemědělství jste určitě zrovna nahlédl podrobněji na hospodaření u Lesů České republiky. Byl jste pár týdnů ve funkci a už jste tenkrát prohlašoval, že je potřeba získat peníze ze státních firem, tedy i z LČR.

Především LČR vlastní 60 procent plochy lesů v zemi. Všichni ekonomové vám řeknou, že to je dominantní postavení, a že to dusí volný trh se dřevem. Vždyť nedávno statistický úřad zveřejnil, že máme více lesů než za vlády Marie Terezie. Každoročně přibývají tři procenta dřevní hmoty, ale zároveň i plocha. Deset let už přední ekonomové říkají, že státní lesy by měly být menší, aby nedominovaly trhu.

* Vy byste byl pro prodej lesů?

Určitě, ať zůstane 49 procent rozlohy a nabízí se až 11 procent plochy prodat. A proč lesy ještě prodávat? Máme totiž okresy, kde sto procent plochy lesů vlastní stát a hospodaří na nich LČR. Udělají se soutěže, kdo se bude o lesy starat, kdo tam bude těžit, vysazovat stromy, kdo opraví komunikace... Ve finále tam vyhraje tendr třeba firma z druhého konce republiky. Místní mají les za humny a nemají práci, protože se musí ctít výsledek nejlepší nabídky a ten vyhrála firma odjinud. V těchto oblastech bych prosadil to, aby se alespoň 50 procent plochy prodalo. Když to prostě shrnu, jen v LČR lehce najdeme oněch potřebných šest miliard.

* Vlastní stát ještě nějaké další firmy?

Je to k neuvěření, ale stát například vlastní firmy, které vyrábí topení. Firma Corado je skoro v třicetiprocentním vlastnictví státu. Dominantně vlastníme papírny mimo území České republiky, například ve Slovinsku. Proč má stát hospodařit a má mít své státní úředníky zrovna ve Slovinsku? Kdybychom jen podíl prodali, tak máme víc jak šest miliard. Stát také vaří pivo. Byli jsme napadeni, že chceme prodávat Budvar. Z mého pohledu nejde v tuto chvíli Budvar prodat – v jeho případě nejde o pivovar, ale o to nejcennější a tím je známka. O tu známku bojujeme mnoho let a pokaždé soudy vyhráváme jako národní podnik. Kdybychom podniky změnili třeba v akciovku, tak by se všechny ty vyhrané soudy na více jak polovině zeměkoule ztratily. Prazdroj byl něco jiného, prodali jsme ho, podnik ale přece zůstal v Plzni a pivo se v něm vaří a je tam práce pro lidi.

* Kde se dá ještě šetřit na státě?

Ušetřit se dá ještě úspornými opatřením. Nejvyšší kontrolní úřad potřebuje v téhle době novou budovu. V příštím roce si za půl miliardy koupí novou budovu a za sta tisíce tam dá nový nábytek. Tento státní subjekt si podle našeho soudu nemusí kupovat od soukromého sektoru budovu, ale vzal by si do užívání státní budovu, kterých vlastníme v centru Prahy několik. Prostě skládáte stovky a stovky milionů, které se prostě dají snadno najít a ušetřit. Jestliže tyhle úspory nedokázali udělat úředníci na ministerstvu financí, a já věřím, že to umějí, ten seznam tam mají, tak asi chtějí, aby tohle hledalo šest rebelujících poslanců z ODS. Šest rebelujících poslanců přece nemůže nahradit ministerstvo financí, tam je přeci kvalitní tým.

....

Nesahejme lidem na peníze a podívejme se na chod státu. Ivan Fuksa

„Lesy ČR vlastní šedesát procent plochy lesů v zemi. Všichni ekonomové vám řeknou, že to je dominantní postavení, a že to dusí volný trh se dřevem. Ivan Fuksa

Ivan Fuksa se narodil 15. července 1963 v Příbrami. Vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze. V roce 1986 dokončil studium na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Od roku 1998 pracoval jako středoškolský učitel odborných předmětů na Střední průmyslové škole v Příbrami. V roce 1990 byl jako kandidát Občanského fóra zvolen do Městského zastupitelstva města Příbrami a byl zakládajícím členem ODS v Příbrami. Před rokem 1989 nebyl členem žádné politické strany. V roce 1991 nastoupil na Střední odborné učiliště Dubno jako zástupce ředitele pro teoretickou výuku. Od roku 1991 je členem Městské rady v Příbrami. V listopadu roku 1992 byl místostarostou města. Jako lídr ODS byl v roce 2002 zvolen starostou města Příbram. V letech 2007 až 2010 působil na Ministerstvu financí ČR na pozici prvního náměstka. Po volbách v roce 2010 se stal poslancem Parlamentu České republiky a byl jmenován ministrem zemědělství ČR. Z ministerstva odešel v říjnu roku 2011 a v současné době je předsedou Stálé delegace do Meziparlamentní unie a členem hospodářského, kontrolního a petičního výboru Parlamentu ČR.