Příbram – Tiskem proběhla zpráva z jednání vlády 4. ledna, kdy byl schválen postup pro optimalizaci vojenských území v České republice a také kroky směřující ke zrušení Vojenského újezdu Brdy.

Újezd do roku 2015

Vojenský újezd Brdy ale nebyl tímto procesem zrušen, byly jen schváleny přípravy na jeho zrušení. Někteří lidé se totiž domnívají, že už nyní mají v podstatě volný přístup do újezdu. Tak to není. Zrušit újezd, ale i jen zmenšit a tedy změnit jeho hranice, může až teprve zákon. Jeho přípravou se bude ministerstvo obrany nyní zabývat a bude teprve předložen ke schválení někdy v roce 2014. Pokud zákon bude přijat, ministerstvo bude realizovat úkoly směřující ke zrušení Vojenského újezdu Brdy a také změně hranic Vojenských újezdů Boletice, Březina, Hradiště a Libavá. Dále se zákon bude zabývat fyzickým vytýčením hranic, předáním území Středních Brd nebo převodem majetků. To vše bude uskutečněno podle harmonogramu do konce roku 2015.

V dubnu letošního roku by už ale měla být zahájena pyrotechnická očista Vojenského újezdu Brdy s tím, že termín ukončení bude stanoven na základě výsledků průzkumu terénu. Předpoklad je do konce roku 2015, tedy k termínu, kdy je plánováno samotné zrušení újezdu.

Dělostřelci zůstávají

Zrušením výcvikového prostoru v Brdech a zmenšením dalších újezdů chce vláda docílit redukce plochy využívané pro výcvik vojáků o 42.000 hektarů ze současných téměř 130.000 hektarů. Podle ministerstva obrany nebude mít dopad na výcvik vojáků a dělostřelecká posádka v Jincích má zůstat zachována. Na ostré střelby mají dělostřelci jezdit do některého jiného VÚ. Roční náklady na přesun budou činit minimálně 5 milionů korun, ale podle armádního zdroje až 7 milionů korun.

Pro výcvik má sloužit jinecké brigádě cvičiště Brda, tedy prostory vpravo od silnice mezi Obecnicí a Zaječovem. Samohybné kanonové houfnice ve výzbroji dělostřelců mají prodlouženou životnost nejméně do roku 2020. Zachováno má zůstat i zvláště utajené vojenské zařízení „ Němých”.

Hloubková pyrotechnická asanace nebude

Z hlediska stavu přírody a velmi podobných přírodních podmínek ministerstvo obrany předpokládá při zrušení Vojenského újezdu Brdy použít obdobný postup, který byl realizován při zrušení Vojenského újezdu Dobrá Voda v roce 1991. Tehdy bylo celé území převedeno do Národního parku Šumava a nebyla provedena hloubková pyrotechnická asanace. Ministerstvo obrany tedy nepředpokládá provedení hloubkové pyrotechnické asanace celého prostoru ani v Brdech. Jejímu provedení v územích nejvíce zatížených municí, jimiž jsou cílové plochy, podle názoru ministerstva obrany brání zákaz nevratně poškozovat půdní povrch v první a druhé zóně zamýšleného CHKO. Tím chce obrana v podstatě ušetřit nemalé peníze za hloubkovou pyrotechnickou asanaci.

Ve hře není jen vyhlášení CHKO

Poté, co vláda 4. ledna odsouhlasila kroky směřující k optimalizaci vojenských újezdů, se objevila jen zmínka, že ochrana brdské přírody má spočívat pouze ve vyhlášení CHKO, ale vláda s tímto dokumentem schválila i jiný stupeň ochrany, což nikde nebylo zveřejněno. Podle vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení v případě přetrvávajícího rozporu při projednání záměru na vyhlášení CHKO mezi ministerstvem životního prostředí, zástupci územních samosprávných celků a ministerstvem obrany, lze podle schváleného dokumentu akceptovat variantu ochrany přírody navrhovanou Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a to formou kombinace soustavy maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) a přírodního parku, kde územní nezastavitelnost by byla začleněna do zásad územního rozvoje (ZUR) kraje a následně do územních plánů obcí.

Přírodní park nebo CHKO?

Za obě varianty ochrany přírody se staví i středočeští zastupitelé, kteří odsouhlasili v prosinci 2011 usnesení, které zmiňuje obě varianty ochrany Brd tak, jak byly formulovány původně – buď navrhovanou CHKO nebo síť přírodních rezervací a památek, zaštítěných přírodním parkem.

K ochraně formou přírodního parku se víceméně přiklánějí i někteří zástupci obcí dvou mikroregionů na Příbramsku. Ti se totiž obávají toho, že za tlakem na vyhlášení CHKO jsou podnikatelské záměry.

Sjezdovka a ubytovny

I Deník už informoval, že určitá skupina lidí má zájem na vybudování rekreačního areálu na vrchu Třemošná cíleného pro lyžaře, neboť je jejich záměrem i vybudování sjezdovky. Další si zase brousí zuby na vybudování takzvaných páteřních komunikací a odvolávajíce se na stavební uzávěru přitom připouštějí výstavbu turistických ubytoven uvnitř CHKO s možným občerstvením. Podotýkají, že tyto stavby by mohly vzniknout na starých zbořeništích.

Podnikatelských plánů uvnitř centrálních Brd se obává nejen Petr Ježek z Vojenského historického sdružení Brdy, který je zároveň členem pracovní komise Svazku podbrdských obcí a Mikroregionu Třemšín. Podle Ježka už v roce 2009 prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi tehdejší náměstek ministra životního prostředí František Pelc, v současnosti ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, že jsou Brdy sice tichou oblastí, kde přežívá například i rys ostrovid, ale nesplňují kritéria pro vyšší ochranu.

„Míra dochovaných přírodě blízkých ekosystémů není vysoká, převažují zde monokultury smrku, a proto v žádných koncepčních dokumentech resortu životního prostředí v uplynulých 15 letech a ani v poslední strategii vyhlašování chráněných krajinných oblastí a národních parků z loňského roku se s vyhlášením Brd za chráněnou krajinnou oblast, natož národní park, nepočítá,...” uvedl tehdy Pelc.

K přípravě na zrušení Vojenského újezdu Brdy ministr Vondra sdělil Deníku po jednání vlády 4. ledna: „V roce 1993, kdy měla Armáda ČR 115 tisíc vojáků, připadalo na každého z nich 1,1 hektaru vojenského újezdu. Po profesionalizaci a zmenšení početních stavů na současných 23 tisíc vojáků připadá na jednoho vojáka 5,5 hektaru. Zatímco v ČR vojenské újezdy aktuálně zabírají 1,7 procenta rozlohy státu, v jiných zemích to je jenom kolem půl procenta. V tuto chvíli proto neexistuje jediný vojenskostrategický důvod pro zachování současného stavu.”

V Brdech se nestřílelo?

K zrušení újezdu v Brdech dospěla podle Vondry komplexní analýza vojenských újezdů, posádkových střelnic a cvičišť, kterou zpracoval Generální štáb AČR v roce 2010. „Tento záměr resortu obrany jsem oficiálně představil v dubnu loňského roku. Proč jsme přistoupili právě ke zrušení Brd? Odpověď je jednoduchá. Z vojenského hlediska se jedná o nejméně využívaný vojenský újezd, který navíc neumožňuje plnohodnotný výcvik mechanizovaných jednotek,” konstatoval Alexandr Vondra, který také řekl médiím, že Vojenský újezd Brdy byl využívaný armádou nejméně, bylo to tak čtyři, maximálně osm dnů do roka.

Jenže realita je jiná. Petr Ježek z Vojenského historického sdružení Brdy Deníku sdělil, že se například stačí podívat na rozpisy střeleb třeba v měsíci březnu roku 2011. „V tomto měsíci se na vševojskové střelnici Brda cvičilo 11 dnů, na letecké střelnici Jordán po tři dny probíhal výcvik předsunutých leteckých návodčích (FAC, Forward Air Controllers) v oblasti blízké letecké podpory pozemním jednotkám s využitím vrtulníků Mi­24/35, letounů L­159 ALCA a za účasti skupiny instruktorů a studentů školy leteckých operací z amerického letectva v Evropě (AGOS). Na pěchotní střelnici Bahnase střílelo 15 dnů, ve Velcí (pěchotní střelnice) 9 dnů, pistolová střelnice Jince 4 dny, pěchotní střelnice Kolvín – jih 16 dnů a na házelišti ručních granátů Brda probíhal výcvik 8 dnů. Z výše uvedeného je vidět, že vojenský výcvik v Brdech byl poněkud intenzivnější, než jak redaktoři citují ministra obrany. A necvičili zde zdaleka jen dělostřelci,” konstatoval Ježek.