V Labi bylo minulý týden nejméně vody od roku 1952. Není to náhoda. Období, kdy chybí voda, jsou pořád delší. A experti jako Jaroslav Rožnovský míní, že sucho bude stále naléhavější téma.
BRNO O tom, co způsobuje sucho a jak se mu bránit, popsal klimatolog a ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský spousty stránek vědeckých studií. Jenže jako by to byla marná práce. „O tom, jak proti suchu účinně bojovat, jak snižovat jeho dopady, má společnost veškeré znalosti. Ale neděláme z toho skoro nic," říká.
* Vláda nyní začala projednávat materiál, který má dopady sucha zmírnit. Počítá se s lokálními přehradami, návratem rybníků, mokřadů, podporou zemědělců, kteří vymění pole s řepkou a kukuřicí třeba za hrách, který udrží vodu lépe. To není správná cesta?
Určitě je. Vše, co pomůže vodu v krajině zadržet a zabrání jejímu rychlému odtoku, je v pořádku. Remízky, hrázky, poldry, snížení nádrží, výsadba zeleně podél toků, bylo by také dobré vrátit řekám meandry. Dřív jsme kritizovali starý režim, že zavedl velké lány, zrušil přirozená místa, kde se voda mohla zastavit, a dnes je situace ještě horší. Potíž je, že tohle je první vláda, která se suchem a zmírněním jeho dopadů začíná zabývat. Obyčejně dva až tři měsíce po suchu i povodních už tyhle problémy nikoho nezajímají. Je to samozřejmě pozdě, ale můžeme být rádi, že se to děje. Doufám, že nezůstane jen u slov a že vláda skutečně něco prosadí.
* A co přehrady, mají význam?
Jistě, ale spíše opravdu ty menší. Nejde o giganty, ty stejně vodu v celé krajině neudrží. Řada menších nádrží může lavinu, kterou vlastně povodeň je, zabrzdit, působit synergicky a zároveň vodu udržet tam, kde je jí potřeba.
* Proč je suchých období v poslední době více? Souvisí to pouze s narůstající teplotou?
Nejen s ní. Stále se prohlubuje trend extrémních projevů počasí. Přívalové deště, holomrazy, velké teplotní výkyvy. Sucho navíc neznamená jen to, že málo prší. Jde o poměr mezi vláhou, kterou přijmeme – to jsou srážky, a jejím výdejem neboli výparem. Je to podobné jako s peněženkou a penězi. Pokud máte velkou výplatu, ale hodně utrácíte, máte ji prázdnou. Zato když šetříte, tak přestože vyděláváte méně, může být plná. Stejně tak pokud je chladno, je výpar menší, takže nemusí vadit, že tolik neprší. Za chladného léta tedy může pršet podprůměrně a stejně sucho nehrozí. Naopak při tropických vedrech, kdy je výpar silný, nemusí ani průměrné srážky pomoct.
* Jakou roli v tom hrají extrémy?
Když přijdou srážky v bouřkách a silných přívalových deštích, které rychle odtečou, je to půdě a hydrologické rovnováze k ničemu. Extremita srážek i teplot je špatná, ideální je rovnoměrné rozložení a nijak výrazné výkyvy. Dobré není ani to, že největší úhrny srážek, které se dříve objevovaly v červenci, se nyní posouvají do června. Když prší nejvíce v červenci, nebývá léto tak suché, zatímco pokud prší zejména v červnu a přes prázdniny přijdou horka, je zle. Roli hrají i výrazné odlišnosti mezi jednotlivými oblastmi. Třeba v dubnu roku 2009 měl západ Čech srážkový úhrn na některých místech i dvě stě procent oproti normálu a zbytek republiky třeba jen šestnáct sedmnáct procent. I na jižní Moravě, tradičně na srážky chudší, pršelo v roce 2010 tak, že závlahářské podniky neměly komu prodat vodu. Jindy jsou srážkové úhrny v nějaké oblasti v průměru, ale stejně je tam sucho, protože přišly nerovnoměrně. A zbytek republiky třeba suchem vůbec netrpí. Jižní Moravu postihlo sucho například v roce 2007, zbytek země zase v letech 2000, 2003, 2012 a na jaře 2014.
* Která území, kromě jižní Moravy, jsou suchem nejohroženější?
Je to v podstatě shodné s tím, kde jsou nejvyšší teploty. Tedy Podkrušnohoří, zejména Lounsko a Žatecko, část Polabí, kromě jižní i střední Moravy, částečně střední Čechy. Podle definice jsou suchem ohroženy všechny oblasti, kde je roční úhrn srážek pod 550 milimetry. V republice máme dvanáct procent území, kde roční průměr není vyšší. To ale neznamená, že je tam sucho každý rok. Jsou léta, kdy i na těchto místech prší hodně a jsou povodně.
* Pokud budou teploty i extrémy narůstat, budou se suché oblasti rozšiřovat? Přibudou nějaké další?
Existuje jednoznačné nebezpečí, že oblasti, kterým hrozí sucha, budou větší. A to i přesto, že srážek ubývat nebude, srážkové úhrny budou dál plus minus stejné. Podle modelů, které se zatím naplňují, se ale bude dál zvětšovat jejich nerovnoměrnost a bude vzrůstat také průměrná teplota. Jakmile teplota stoupne o další stupeň, znamená to 30 až 40 milimetrů výparu navíc. O to víc by mělo pršet, spíš lze ale čekat delší bezsrážková období.
* Bude tedy časem přibývat oblastí, jako je jižní Morava?
Je třeba říct, že proces oteplování nepřinese prodlužování slunečního svitu, kterého je na jižní Moravě nejvíce, přes 1 800 hodin ročně. Oteplování je dáno principem skleníkového efektu, oblačnost k tomu patří. Ale co se týče teploty, tam se začínají nížinné oblasti dotahovat a je zřetelné, že pěstování některých plodin se posouvá na sever. Například vinařství, které se vrací do Čech.
* Víme, co sucho způsobuje, kde hrozí a co proti dopadům sucha dělat, umíme suché období správně předpovědět?
To právě ne. To je jediné, co zatím spolehlivě neumíme. Tady je meteorologie stále nedokonalá.
* Prevencí následků povodní se už nějakou dobu zabýváme. Na sucho se zapomíná. Nejde to přitom ruku v ruce?
Jistě. Obojím se musíme zabývat najednou. Povodně i sucho jsou součástí objemu vody v krajině. Povodeň, kterou zaviní mimořádný úhrn srážek, by nemusela vzniknout, pokud by krajina vodu udržela, vsákla by se do ní, zůstala v nádržích, poldrech, rybnících. Stejně tak může kratší bezsrážková epizoda zavinit sucho, pokud máme krajinu, která vodu rychle odvádí. Neumímeli zadržet vodu, když je jí nadbytek, budeme častěji ohroženi suchem, to je přece logické.
* Co nám brání utvářet krajinu tak, aby uměla povodním i suchu čelit?
Sucho nás nezasahuje tolik jako povodně. I když je sucho, přijdeme domů a voda teče. Zásobování obyvatel je stále na prvním místě. To se ale může změnit. Navíc v zemědělství, které má péči o krajinu v popisu práce, zatím vítězí jen ekonomický pohled. Chápu zemědělce, že potřebují zisk. My ale musíme změnit pohled na zemědělství a tvorbu krajiny. Lesníci a zemědělci nesmějí vydělávat pouze díky tomu, že se podřizují trhu. Musí mít možnost získat finance i správným přístupem ke krajině. To je ale záležitost státu a jeho dotační politiky. Když budeme dobře hospodařit, sníží se navíc i eroze půdy, která k rychlému odtoku vody z krajiny přispívá. Jenže potíž je v tom, že naši zemědělci často hospodaří na pronajaté půdě a její majitelé někdy ani nevědí, kde tu půdu mají. Výsledek je, že některé plodiny úplně vymizely. Kdyby dříve student zemědělství při zkoušce předložil současné osevné postupy – stále jen řepka, kukuřice, pšenice – tak ji neudělá. Profesor by řekl, že to je holý nesmysl. Vytváří to obrovské plochy, po nichž voda jen stéká. Je třeba pěstovat i plodiny, jako třeba ten hrách, které vodu udrží.
* Zemědělci jsou přitom suchem nakonec postižení nejvíce.
Trpí nejen suchem, ale i dalšími extrémy. Nezmínili jsme třeba mrazy, kterých je celkově sice méně, ale mají daleko ničivější dopady než dříve. Přicházejí uprostřed teplejších zim nebo třeba na začátku jara, kdy začíná vegetační období, přímo do rozkvetlých sadů. V roce 2011 bylo právě takhle poškozeno mnoho hektarů porostů. Riziko je o to větší, že vegetace dnes nastupuje o deset až čtrnáct dní dříve.
* Co dopady na průmysl, energetiku?
Je třeba pečlivě zvažovat, zda bude voda k dispozici v případě sucha. To, že je jí právě teď v řece dost, neznamená, že tomu tak bude stále. Pokud odebíráme z toku, nelze to považovat za spolehlivý zdroj, ten může vyschnout. Týká se to závlahových systémů, ale i průmyslových podniků, vodních elektráren, které může sucho výrazně omezit na jejich výkonu. Ve hře jsou i jaderné elektrárny, kde mohou vznikat v obdobích sucha problémy.
* Jaké máte na mysli?
Jaderné reaktory je potřeba stále chladit. K tomu je nutná spousta vody, se kterou mohou být výhledově potíže. Častější a prohlubující se sucha proto mohou být i argumentem proti jaderné energetice, pokud bychom tento problém technicky nedokázali vyřešit.
* Nenajdeme na suchu i něco pozitivního? Jára Cimrman v případě mrazu aspoň vyzdvihoval jeho význam v boji proti infekčním chorobám, připomínal zimní krásu okenních skel.
Ale jistě, kromě výhod pro rekreaci, během sucha bývá i teplo a slunečno, je sucho dobré pro stavební práce, výhody má i pro sklizeň. Technika nemá problém, plodiny nenapadá plíseň. A netýká se to jen obilovin. Jenže musí být co sklízet.
***
Častější a prohlubující se sucha mohou být argumentem i proti jaderné energetice.
Profil Jaroslav Rožnovský (66) Přední český klimatolog zabývající se suchem. Vystudoval meteorologii i zemědělství, získal tituly RNDr., Ing. a CSc. Na téma sucho napsal několik rozsáhlejších odborných prací i kratších textů, například Sucho na území České republiky a jeho dopady. Je ředitelem brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, která je jedním ze sedmi regionálních pracovišť organizace. Jeho pobočka se zabývá sledováním atmosféry a hydrosféry, a to jak z hlediska okamžitých změn, tak s ohledem na dlouhodobý vývoj. Působí i na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně.
Foto popis| Motivace leží na státu „Zemědělci by měli mít možnost vydělávat peníze správným přístupem ke krajině. To je ale záležitost státu a jeho dotační politiky," říká Jaroslav Rožnovský.
