V posledních dnech opět ožívají snahy o snížení plochy, jež bude na Šumavě ponechána bez lidských zásahů. Jde o kácení, nikoli vstup turistů -ten většinou přírodě neuškodí a měl by být omezen pouze tam, kde žije tetřev, a v několika dalších malých enklávách.

Jako první argument pro rozšíření oblastí, kde se bude kácet proti kůrovci, se uvádí „zelená Šumava”. Hraje se tak na city lidí, kteří přírodu nestudují a pochopitelně je rozčiluje to, že v národním parku občas najdou plochy uschlých stromů sežraných kůrovcem. To, že jde o zcela přirozený proces, který se pravidelně opakuje už po tisíciletí, že za 10-15 let zde najdete tisíce nových stromků, už neodborník neví. Je to, jako by si někdo stěžoval na zimu - jednou za rok prostě přijde období, kdy je chladno, ale všichni víme, že za pár měsíců bude teplo na koupání.

Odborníci to vědí. Vědí i to, že tam, kde člověk dosud nezasahoval, může každý lidský zásah způsobit vyhynutí mnoha druhů organismů, které už nikde jinde nežijí. A vyhynutí je jednou provždy. Rozbité auto vám opraví v servisu, ale žádný servis nezrekonstruuje vyhynulý druh. V lednu proto obdrželi koaliční lídři a ministr Brabec dopis, v němž jsou žádáni, aby tato vzácná polovina NPŠ byla ponechána bez zásahů člověka. Podepsali jej snad všichni vědci v Česku, kteří se zabývají nějakým aspektem biodiverzity, potažmo ochrany přírody: 33 univerzitních profesorů, 24 docentů, devět ředitelů ústavů Akademie věd ČR nebo univerzit atd.

V podobném duchu se nesl dopis 72 ředitelů největších světových organizací zabývajících se ochranou přírody a světových národních parků ministrovi ŽP. Máme věřit jim, nebo starostům a politikům, kteří jsou v ochraně přírody diletanty?

Druhým argumentem pro zmenšení plochy ponechané v NPŠ bez lidských zásahů je zlepšení místní ekonomické situace. Šumavané však vykazují nižší míru nezaměstnanosti než většina Česka; obce s pár desítkami obyvatel si mohou z dotací dovolit platit na plný úvazek starostu, každý občan třeba Modravy má ročně právo na příspěvek tři tisíce korun, 22 kubíků palivového dřeva, 11 tisíc korun na dopravné a letní tábor pro každé dítě. Je to málo? Studie prestižní anglické expertní firmy EFTEC navíc potvrdila, že pro ekonomiku regionu je třeba zvětšit současné oblasti divočiny. Snahou o snížení zón bez zásahu člověka jdou tedy starostové proti vlastním lidem.