„Tradičně majitelé lesů preferují smrky a borovice – rychleji rostou a lépe se prodávají. Sucho a kůrovec ale v jehličnatých porostech napáchaly takovou paseku, že musejí začít přemýšlet jinak.
Po čtyřiceti letech, kdy se druhová skladba lesů takřka nezměnila, nastartovala radikální proměnu lesa i celého dřevařství až současná katastrofa.
... Dosud se struktura porostů v Česku měnila jen velmi pomalu. V roce 1980 rostly jehličnany na 80 procentech plochy lesů. Přestože po sametové revoluci listnáčů ve výsadbě přibylo, na struktuře porostů se to dodnes projevilo jen velmi mírně, statistickým jazykem sedmi procentními body.
„Za komunismu i v devadesátých letech převažovala u lesů hospodářská funkce," vysvětluje Miroslav Kundrata, ředitel strategického rozvoje Nadace Partnerství.
Celý článek najdete zde.