Praha 3. prosince (ČTK) - Velcí obchodníci v Česku každoročně před Vánoci prodají desítky tisíc svazků jmelí. Nejoblíbenější zůstává přírodní zelené, co se týče barveného, hraje prim zlacená varianta. Letos ceny jmelí zůstávají stejné jako loni, okolo 20 korun za svazek. Většinu dodají obchodním řetězcům tuzemští dodavatelé. Vyplývá to z ankety ČTK mezi obchodníky.

"Mezi našimi zákazníky je nejoblíbenější jmelí zelené, například u malých stromečků v květináči se prodá téměř 70 procent v neobarvené podobě," uvedla mluvčí obchodů Albert Judita Urbánková. Hobbymarkety OBI prodají v předvánočním období kolem 5000 kusů jmelí. "Barvené, tedy zlacené a stříbrné, jmelí tvoří přibližně polovinu z celkového počtu prodaných kusů veškerého jmelí," uvedla mluvčí OBI Jitka Hoření.

V hypermarketech Globus zákazníci preferují zlaté a zelené jmelí. "Výrazně menší zájem jsme zaznamenali u ostatních barev jako bronzová a stříbrná, proto je také v letošním roce v nabídce nemáme. Naopak odprodeje doplňkového sortimentu, jako je zlacená makovice, len, bříza a různé trávy, jsou rok od roku vyšší," dodala Pavla Hobíková z Globusu.

Firma Přírodní dekorace, která patří k předním tuzemským sběračům jmelí, ročně nasbírá a prodá v průměru okolo 80 tun jmelí. "My zdarma ošetříme ročně přes 500 stromů. Děláme to pro obce i pro soukromníky, pro povodí či správu silnic," poznamenal Stanislav Stavárek z firmy. "Nepoužíváme žádné stromolezecké stupačky, používáme horolezecké nářadí, je to vlastně volný výstup do koruny stromů," řekl ČTK. Za bezplatné odstranění cizopasné rostliny z korun stromů může následně poskytovatel služby jmelí zpeněžit. Legálnímu sběru a prodeji jmelí se podle Stavárka v Česku věnují desítky podnikatelů.

Podle mluvčího Lesů České republiky Zbyňka Boublíka je trhání jmelí ze stromů zakázáno zákonem o lesích, povolit ho může jen majitel nebo správce lesa. Při porušení zákona hrozí zloději vysoká pokuta. "Lidé pokoušející se jmelí z lesů nelegálně získat totiž způsobují nejen velké škody na stojících stromech, ale často ohrožují i svůj vlastní život," uvedl Boublík.

Nelegální sběrači jmelí podle něj někdy šplhají do obrovských výšek, aniž by měli odpovídající vybavení a znalosti. "Jiní nenechavci naopak používají k výstupu do korun stromů stupačky s kovovými hroty, které narušují kůru zdravých stromů," podotkl. Narušené stromy jsou náchylnější k nákazám dřevokaznými houbami, což může vést k jejich úplnému odumření. Řada lidí se kvůli pár větvičkám jmelí nebojí ani samotný strom pokácet.

Zvyk rozvěšovat jmelí se datuje už z pohanských dob. I keltští druidové mu přičítali léčivé a kouzelné vlastnosti. V římské říši byla rostlina považována za posvátnou a směli ji trhat ze stromů pouze kněží. Ve středověku se věřilo, že jmelí pomáhá proti bleskům, nemocem a čarodějné moci. Jeho větévky visely ve stájích, kde měly chránit dobytek před uřknutím, či na dveřích stavení. Po vypuknutí mrazů se zelené větve jmelí nosily dovnitř, aby se lesní duchové, kteří v nich žili, uchránili před chladem. Platilo také za rostlinu lásky - čerstvě rozemleté větve měly nosit štěstí novomanželům.

O málokteré rostlině existuje tolik legend jako o tomto stále zeleném poloparazitickém keříku rostoucím v korunách stromů. Podle jedné byl kdysi sám stromem, z jehož dřeva byl zhotoven Kristův kříž. Strom pak hanbou seschl a z původce zla se změnil v rostlinu zahrnující dobrem všechny, kteří pod ní projdou. Jmelí čerpá svými kořínky z hostitelského stromu vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Bílé bobule přenášejí ptáci na jiné stromy, kde se uchytí a vyklíčí. Roste po celé Evropě kromě severních oblastí. V Česku se jmelí sbírá na borovicích a jedlích, ale i na listnáčích, jako jsou lípy, topoly a javory.