Jan BUMBA, moderátor
Vedení šumavského národního parku přikročilo ke kácení smrků napadených kůrovcem a to v nejpřísněji chráněném území na Smrčině. Ředitel parku Jan Stráský řekl, že dřevorubci kácejí na základě česko-rakouské smlouvy o ochraně lesa proti kůrovci. V poledních Ozvěnách dne jsem se zeptal Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha, které situaci sleduje, kde se podle jeho zjištění a jeho kolegů kácejí stromy.
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
V tuto chvíli se kácí na hranicích s Rakouskem, zhruba 200 metrů od hranice v první zóně národního parku v pralese na Smrčině.
Jan BUMBA, moderátor
Takže jde o místa, kde se v zásadě kácet může?
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
Jsou to místa, kde podle dohody s Rakouskem by se měly stromy, nikoliv kácet, ale zbavovat kůry nastojato, aby se bránilo vylétnutí lýkožrouta, ale v žádném případě by se tam neměli kácet, respektive pouze v případě, že správě národního parku nezajistí kapacity pro to loupání nastojato, ale ředitel národního parku se o tuto nedestruktivní metodu ani nepokusil a poslal tam rovnou dřevorubce.
Jan BUMBA, moderátor
A to jste tedy viděli na vlastní oči, to máte zdokumentováno?
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
Ano, to viděly naše hlídky a zdokumentovaly to.
Jan BUMBA, moderátor
Zároveň ale, pokud jde, tam je nějaká ta dohoda s Rakouskem, tak čeká strana, nebo respektive tedy vedení národního parku muselo nějak zakročit?
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha
Podle dohody s Rakouskem by mělo zakročit do té míry, dokud nejsou zásahy nebo plnění té dohody v rozporu s naším zákonem. Ta dohoda s Rakouskem není dohoda, kterou by ratifikoval parlament a není nadřazená naším zákonům, vzhledem k tomu, že právě v tuto chvíli se tam líhnou mezi stromy kuřátka tetřevů, tak je to nejen porušení zákona, ale je to doslova dech beroucí bezohlednost, pakliže by, pakliže by chtěl, chtělo vedení parku skutečně kácet v oblastech, kde se momentálně líhnou tetřevy, jeden z nejohroženějších našich ptáků, tak by k tomu musel mít podle našeho zákona výjimku k ohrožení těchto ptáků a to vedení parku nemá, čili dohoda s Rakouskem nemůže jít, nemůže ... její realizaci nemůže být v rozporu s našimi zákony na ochranu přírody.
Jan BUMBA, moderátor
Uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Na telefonní lince je nyní náměstek ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek. Dobrý den. Vítám vás ve vysílání.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Dobrý den.
Jan BUMBA, moderátor
Takže skutečně na Smrčině se už kácí?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Tak já bych chtěl trošku reagovat na některá ta slova, která jsem slyšel z úst Jaromíra Bláhy.
Jan BUMBA, moderátor
Ano, proto jsme vás pozvali.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Já bych chtěl v první řadě říct, že pakliže se v první zóně Smrčina odehrávají nějaká obranná opatření proti kůrovci, tak není to z libovůle Správy Národního parku Šumava, ale je to podle již citované mezinárodní dohody, která byla uzavřena v roce 2009, tehdy ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem, a tato dohoda nás zavazuje k tomu, abychom v příhraniční oblasti zasahovali proti kůrovci tak, abychom neohrožovali lesní majetky v Rakousku. A ta oblast je skutečně zúžena pouze na 200 metrů okolo státní hranice a jenom pro naše posluchače, tak v roce 2009 v této oblasti bylo podle této mezinárodní dohody pokáceno 208 stromů, v roce 2010 to bylo téměř tisíc stromů. A letos zatím tam bylo pokáceno 195 stromů.
Jan BUMBA, moderátor
Musí se kácet, není možné ty stromy zbavit kůry, jak o tom mluvil pan Bláha.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
To se samozřejmě dělo v minulých letech a děje se to tak i letos, kdy přednostně se používá tato metoda, kdy se loupe kůra stojících stromů, je to samozřejmě finančně velmi nákladné, ale i tak tato metoda se používá.
Jan BUMBA, moderátor
Ale přesto se kácí? Loupe se i kácí.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Loupe se i kácí. Ve chvíli, kdy nejsme schopni zajistit dostatek loupačů, kteří by v časovém horizontu, který je nezbytný, oloupali předmětné stromy.
Jan BUMBA, moderátor
Pan Bláha upozorňoval i na to, že k těmto zásahům dochází v době, kdy se na Smrčině líhnou malí tetřevi, není to skutečně příliš riskantní s ohledem na ochranu tohoto ohroženého druhu?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Tak bezpochyby tetřev hlušec je /nesrozumitelné/ ptákem podle NATURA 2000. A určitě si zasluhuje v této době svůj potřebný klid. A já chci jenom říci, že se mu neděje nic jiného, než se mu dělo v minulých letech, takže my pořád ještě jsme v tom dvěstěmetrovém pásmu a nikam jinam jsme se nedostali.
Jan BUMBA, moderátor
Takže říkáte, že ...
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
I v minulých letech v tomto období se proti kůrovci v tomto pásu zasahovalo.
Jan BUMBA, moderátor
I v minulých letech se v tomto období kácely stromy a populaci tetřeva to neohrozilo, říkáte?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
To říct nemohu, že by to populaci tetřeva neohrozilo. Ale i v minulých letech a v tomto období se proti, protože my se musíme řídit dobou rojení kůrovce a tak, abychom naplnil tu mezinárodní dohodu, kterou musíme splnit, tak i v tomto období se loni i letos proti kůrovci zasahuje.
Jan BUMBA, moderátor
Ta mezinárodní dohoda je nadřazená českým zákonům o ochraně přírody?
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Tak to já vám neumím odpovědět, protože nejsem legislativec a je to dohoda pro nás mezinárodní a my jsme v tuto chvíli pouze vykonavateli, opakuji, nejsme ti, kteří by si o své vůli chodili kácet jakékoliv kůrovce napadené stromy. My jsme pouze vykonavateli této mezinárodní dohody.
Jan BUMBA, moderátor
Náměstek ředitele Národního parku Šumava Jiří Mánek. Děkujeme za rozhovor, na shledanou.
Jiří MÁNEK, náměstek ředitele Národního parku Šumava
Na shledanou.
