Tomáš Plecháč
Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti vyšetřili sedmnáct krkonošských lokalit. Kvůli dusíku, fosforu, draslíku a dalším živinám analyzovali stromy, jehličí i houby.
PEC POD SNĚŽKOU Důkladnou „zdravotní“ prohlídku mladých lesních porostů v Krkonoších provedli pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) ze Strnad. Z několika vytipovaných lokalit brali vzorky mladých jehličnanů, aby zjistili, v jaké kondici stromy jsou. Kromě toho také sbírali jedlé houby pro následný chemický rozbor. Ten určí, zda neobsahují těžké kovy a další škodlivé látky.
„Většinou sedím v kanceláři, takže jsem rád, když jednou za rok můžu lézt po stromech,“ říká vědecký pracovník útvaru ekologie lesa Radek Novotný, zatímco v desetimetrové výšce stříhá teleskopickými nůžkami větve smrku.
Jeho kolegové mezitím na zemi měří výšku označkovaných stromů, meziroční přírůstek a kontrolují úbytek jehličí.
Dva čtyřčlenné týmy takto v jediném dni objely sedmnáct lokalit v Krkonoších. Pracovaly na Pomezních boudách, Zlatém návrší, v okolí Pece pod Sněžkou, Janských Lázních, Strážného, Špindlerova Mlýna nebo v Harrachově.
Analýza jehličí má ukázat přítomnost zátěžových prvků a základních živin. „Cílem je zjistit, jestli v ekosystému existuje zátěž, která poté přechází do stromů,“ říká Radek Novotný. Výsledky rozboru, jenž odhalí přesnou koncentraci dusíku, fosforu, draslíku a dalších živin, bude mít ústav k dispozici na přelomu roku.
Nebezpečný dusík
Tyto látky se ve stromech vyskytují přirozeně, pozorování jejich koncentrace z dlouhodobého hlediska ale vědcům ukazuje negativní vliv lidského jednání na lesní ekosystémy. Jedním z hlavních problémů je rostoucí výskyt dusíku. Prvek se do přírody kromě přirozených procesů totiž dostává díky intenzivní zemědělské výrobě a ze spalovacích motorů.
„Mění se poměr dusíku a dalších živin. Důsledek je takový, že stromy například za rok vyrostou o obrovský kus, na konci sezony už ale nestihnou vyzrát. Konkrétně v Krkonoších to není akutní problém, je to však jedno z rizik do budoucna. Nejvíc se to projevuje v Lužických a Jizerských horách, na které Krkonoše navazují,“ vysvětluje Radek Novotný.
Stejně tak riziková je přítomnost zátěžových prvků v jehličí, fluoru a síry.
„Lidé se v poslední době vracejí k topení hnědým uhlím a jinými levnými alternativami k elektřině a tyto prvky se mohou do lesních porostů také dostávat,“ upozorňuje Novotný.
Monitoring mlazin probíhá v Krkonoších od poloviny 90. let, kdy je zde lesníci v důsledku předchozí zvýšené produkce imisí vysadili.
„Mlaziny byly původně v dost špatném stavu, ale postupně se jejich stav značně zlepšuje,“ tvrdí výzkumná pracovnice Ludmila Boháčová z útvaru ekologie lesa, která v terénu provádí kontrolu úbytku jehličí. VÚLHM stejným způsobem sleduje jehličnany také v Jizerských, Orlických, Lužických nebo v Krušných horách.
V houbách hledají těžké kovy
Sběr hub je součástí pravidelného sledování cizorodých látek v potravním řetězci. Strnadský ústav jej provádí už od roku 1988. Nasbírané exempláře putují do laboratoře. Zde vědci zjišťují, zda houby neobsahují těžké kovy, jako jsou rtuť, olovo či kadmium, pesticidy nebo stopy radioaktivity. Celý proces je časově náročný. „Po usušení jsou označené vzorky přepraveny do laboratoře. Po stanovení aktivity cesia jsou vzorky dosušeny, rozemlety a postoupeny na další analýzy,“ vysvětluje odpovědná řešitelka projektu Kateřina Neudertová Hellebrandová z VÚLHM .
Experti provádí analýzy pro ministerstvo zemědělství a pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Při výzkumu jedlých hub v roce 2012 odborníci testovali na těžké kovy celkem třicet vzorků z 22 míst u nás, koncentrace rtuti překročila limitní hranici u 14 z 15 zkoumaných vzorků. Ostatní látky byly v normě.
PEC POD SNĚŽKOU Důkladnou „zdravotní“ prohlídku mladých lesních porostů v Krkonoších provedli pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) ze Strnad. Z několika vytipovaných lokalit brali vzorky mladých jehličnanů, aby zjistili, v jaké kondici stromy jsou. Kromě toho také sbírali jedlé houby pro následný chemický rozbor. Ten určí, zda neobsahují těžké kovy a další škodlivé látky.
„Většinou sedím v kanceláři, takže jsem rád, když jednou za rok můžu lézt po stromech,“ říká vědecký pracovník útvaru ekologie lesa Radek Novotný, zatímco v desetimetrové výšce stříhá teleskopickými nůžkami větve smrku.
Jeho kolegové mezitím na zemi měří výšku označkovaných stromů, meziroční přírůstek a kontrolují úbytek jehličí.
Dva čtyřčlenné týmy takto v jediném dni objely sedmnáct lokalit v Krkonoších. Pracovaly na Pomezních boudách, Zlatém návrší, v okolí Pece pod Sněžkou, Janských Lázních, Strážného, Špindlerova Mlýna nebo v Harrachově.
Analýza jehličí má ukázat přítomnost zátěžových prvků a základních živin. „Cílem je zjistit, jestli v ekosystému existuje zátěž, která poté přechází do stromů,“ říká Radek Novotný. Výsledky rozboru, jenž odhalí přesnou koncentraci dusíku, fosforu, draslíku a dalších živin, bude mít ústav k dispozici na přelomu roku.
Nebezpečný dusík
Tyto látky se ve stromech vyskytují přirozeně, pozorování jejich koncentrace z dlouhodobého hlediska ale vědcům ukazuje negativní vliv lidského jednání na lesní ekosystémy. Jedním z hlavních problémů je rostoucí výskyt dusíku. Prvek se do přírody kromě přirozených procesů totiž dostává díky intenzivní zemědělské výrobě a ze spalovacích motorů.
„Mění se poměr dusíku a dalších živin. Důsledek je takový, že stromy například za rok vyrostou o obrovský kus, na konci sezony už ale nestihnou vyzrát. Konkrétně v Krkonoších to není akutní problém, je to však jedno z rizik do budoucna. Nejvíc se to projevuje v Lužických a Jizerských horách, na které Krkonoše navazují,“ vysvětluje Radek Novotný.
Stejně tak riziková je přítomnost zátěžových prvků v jehličí, fluoru a síry.
„Lidé se v poslední době vracejí k topení hnědým uhlím a jinými levnými alternativami k elektřině a tyto prvky se mohou do lesních porostů také dostávat,“ upozorňuje Novotný.
Monitoring mlazin probíhá v Krkonoších od poloviny 90. let, kdy je zde lesníci v důsledku předchozí zvýšené produkce imisí vysadili.
„Mlaziny byly původně v dost špatném stavu, ale postupně se jejich stav značně zlepšuje,“ tvrdí výzkumná pracovnice Ludmila Boháčová z útvaru ekologie lesa, která v terénu provádí kontrolu úbytku jehličí. VÚLHM stejným způsobem sleduje jehličnany také v Jizerských, Orlických, Lužických nebo v Krušných horách.
V houbách hledají těžké kovy
Sběr hub je součástí pravidelného sledování cizorodých látek v potravním řetězci. Strnadský ústav jej provádí už od roku 1988. Nasbírané exempláře putují do laboratoře. Zde vědci zjišťují, zda houby neobsahují těžké kovy, jako jsou rtuť, olovo či kadmium, pesticidy nebo stopy radioaktivity. Celý proces je časově náročný. „Po usušení jsou označené vzorky přepraveny do laboratoře. Po stanovení aktivity cesia jsou vzorky dosušeny, rozemlety a postoupeny na další analýzy,“ vysvětluje odpovědná řešitelka projektu Kateřina Neudertová Hellebrandová z VÚLHM .
Experti provádí analýzy pro ministerstvo zemědělství a pro Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Při výzkumu jedlých hub v roce 2012 odborníci testovali na těžké kovy celkem třicet vzorků z 22 míst u nás, koncentrace rtuti překročila limitní hranici u 14 z 15 zkoumaných vzorků. Ostatní látky byly v normě.
