logo Silvarium tisk

Praha 9. června (ČTK) - To, jak se dřeviny v různých zemích světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy, zkoumal mezinárodní tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Výzkumníci odhadli, že stromy v Evropě a Asii budou v budoucnu více poškozeny mrazem než v některých částech Severní Ameriky. Studie může přispět například k lepšímu plánování v lesnictví a krajinářství či odhadům, jak mráz ovlivní přesun listnatých stromů do vyšších nadmořských výšek. Za Akademii věd ČR (AV) o tom v dnešní tiskové zprávě informovala Markéta Růžičková.

Vědci zkoumali výskyt pozdních jarních mrazů mezi lety 1959 až 2017. Popsali, že v oblastech, kde jsou běžné, například na východě Severní Ameriky, mají stromy takzvaně pozdě rašící listy. Naopak v Evropě a v Asii stromy rychle reagují na rostoucí teplotu vzduchu a pozdní mrazy jsou pro ně kritické. Podle Toma Fayla z Biologického centra AV studie ukázala na vyšší četnost pozdních mrazů v některých částech světa. Následné poškození tkání přitom ovlivňuje růst i konkurenceschopnost stromů. Vědci odhadli, že u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu, ale pouze 10 procent severoamerických, se v budoucnu zvýší poškození stromů mrazem.

"To, že budou rozdíly jsme předpokládali, ale databáze výzkumných ploch severní polokoule umožnila přímo otestovat s daty v terénu, jak to s náchylností dřevin na planetě je," řekl ČTK Miroslav Svoboda z katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity v Praze.

Dodal, že výsledky ukazují, že podle výzkumu vývoj může jít občas proti tomu, co je očekáváno v důsledku klimatické změny. Svoboda popsal, že vědci předpokládají, že v některých horských polohách například ustoupí smrk a na jeho místo se bude šířit buk. Právě výskyt pozdních mrazů však může zásadně ovlivnit populační dynamiku listnatých dřevin a jejich schopnost migrace do vyšších nadmořských výšek. Jehličnany jsou v tomto ohledu naopak v konkurenční výhodě. Zmapování toho, jak dřeviny na mráz reagují, může pomoci také odborníkům v lesnictví, krajinářství či zemědělství.

Údaje o fenologii listů podle AV pochází z více než 1 500 dřevin. Se zkoumáním těch na území Česka pomohly údaje z databáze Invetarizace krajiny CzechTerra na Akademii věd.

Výsledky výzkumu byly publikovány v časopisu PNAS.

Komentáře  

-2 # bergfreund 2020-06-12 11:02
..pane kolego, tady je to o mlácení prázdné slámy a přesvědčené nepřesvědčíš....je vidět, že zde diskutující Pelíšci jsou fundovaní..lesní praktici, protože kdyby byl praktik, tak netráví většinu času přiblblým plkáním na síti..
vypadá to na funkčního ekoteroristu, který si zde vyplakává naučené fraze...což je příznačné pro různé sekty,hnutí a podobné spolky..Martine, vydrž
+2 # Vladimír Pelíšek 2020-06-12 12:12
A že jsem tak smělý, co argumenty, ty by nebyly, Vy arogantní "praktiku"??
Takových praktiků v montérkách byly plné závody po VŘSR, soudruh Lenin z těch nejlepších dělal dělnické ředitele, jen nevím, kde se stala chyba, že pak nakonec neuspěl :o
-1 # Starý 2020-06-12 13:33
Praktik leckdy ve zkušenostech předčil, však posuďte za 1 republiky, po jaké době dostal vystudovaný Ing. možnost projektovat a radit....to musel sakra projít praxí.
Stačil můj děd i otec jako příklad …. až po cca 10-15 letech praxe v oboru a to řádně na papíře stvrzeném od nadřízených.
Kdysi jsem tyto dokumenty pročetl a to bylo potvrzení a pod....
+3 # Vladimír Pelíšek 2020-06-12 15:37
Já jsem vyhrál krajské kolo Středoškolské odborné činnosti v oboru lesnictví (porota: pedagogové z lesnických fakult) už v roce 1989. Od té doby mi rukama prošly desítky hektarů lesa - lesa, ne plantáží, abychom si rozuměli.
Kolik toho dokázal nějaký lesotechnolog s titulem ing., který za celý život akorát sází a sklízí smrčky v řadách? To má být ta "odbornost"?
Lesáci, kteří toto nedělají, se mnou většinou souhlasí, a jsou i tady.
+1 # Vladimír Pelíšek 2020-06-10 10:02
Nemůže. Smrk, jemuž letošní narašené pupeny spálí mráz, už v tom roce nevytvoří rovnocenné přírůstky, a jedle dokonce ani to, jen pupeny, co vyraší příští rok. Zatímco buk to dokáže, ty pupeny, co za pár týdnů vyraší, zakládají letos v květnu narašené a následně omrzlé buky už teď. Navíc i jehličnany se dělí na chladno tolerující a netolerující. Jinak regeneruje cedr himalájský a jinak jedle bělokorá. Takovéto generalizující závěry jsou k ničemu. Obecně existují jasné důvody, proč v historii krytosemenné dřeviny vytlačily ty nahosemenné, a ty tato studie vůbec nebere v potaz.
+1 # Starý 2020-06-10 13:09
Jak tedy mohli ve vysokém zastoupení existovat nahosemenné, když mají krytosemenné jen + předpoklady?
Tím se nezabýváte p. Pelíšku???
Rozum do kapsy a trochu logiky....
-2 # Vladimír Pelíšek 2020-06-10 13:21
Myslíte tu otázku vazne, pane Starý, nebo si děláte legraci? Vždyť i to se učí už na základní škole! Nahosemenné jsou přece vyvojove mnohem starší než krytosemenné, takže mohly dominovat, dokud se krytosemenné neobjevily, a po jejich nástupu zůstaly jen v takových místech a takovém složení, kde jim to krytosemenné “dovolily”.
Klasickým příkladem je kompetice buku a jedle u nás. Jedle k nám přišla dříve a jako stinomilna klimaxova dřevina zcela ovládla odpovídající společenstva. Jenže jak už jsem psal, má nízkou regenerační schopnost, nízkou odolnost pozdním mrazum, nulovou schopnost vymlazovani a tak dále. Takže když k nám začal od východu, jihovýchodu nastupovat buk, z rady stanovišť jedli vytlačil. Roste rychleji, namrza podobně, ale podstatně lépe regeneruje, středně dobre vymlazuje. To jsou klíčové faktory!
Jedle má jedinou důležitou výhodu oproti smrku: po tisu je to druhá dřevina, která v mladí snáší hluboký zastin, no a také snese více chladu ve vegetačním období. Výsledek? Jedle byla vytlačena do stinných lesů vyšších poloh, kde její konkurenční síla oproti buku zůstala zachována ještě nejlépe!
Smrk má u nás šanci pouze za podmínek dostatku srážek ve vegetačním období! Jinak vaříte z vody, protože takovou drevinu, která vydrží v letních vedrech zcela bez body a přitom není sukulentniho typu, ještě nikdo nevynalezl.
Laskavě argumentuje, můžete-li. Minusovani opravdu zvládne i malé dítě, stejně jako povzdechy nad oponentem, bez uvedeni a doložení jediného tvrdého faktu.
-2 # Vladimír Pelíšek 2020-06-10 13:23
Oprava: “jedle má jedinou důležitou výhodu proti BUKU” - ne smrku samozřejmě. Tam jich má spoustu.
+4 # Starý 2020-06-10 14:20
Pak jistě víte co je v naší "sféře" původní a dle vás přirozené !!!
Nebo se i vývoj otáčí???
Vše je možné.....

Ne vámi tvrzená dogma...………..
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-06-10 15:34
Upřímně, už mě docela unavuje odpovídat na Vaše dětinsky míněné otázky, úpěnlivě se snažící "nachytat mě na hruškách".
Rád jsem konstruktivní, tak Vám dám jeden zajímavý návrh. Zajeďte si do pohoří Fagaraš v Rumunsku. Můžete jet třeba vlakem a vystoupit například někde u řeky Oltul, v nadmořské výšce 500 metrů. Přejdete koleje, vejdete do lesa a začnete dlouhou cestu na hlavní hřeben mírně přesahující výšku 2500 metrů, což Fagaraš činí po Vysokých Tatrách druhým nejvyšším karpatským pohořím.
Takže vejdete do toho lesa a je to les habrový s příměsí dubu zimního a letního. Stoupáte dál a cca v 700 metrech narazíte na první buky. Samozřejmě nejdřív někde ve stinných roklích, postupně i na teplých svazích, ale to už mezi nimi je i jedle. Polohám 900-1200 mnm dominuje nádherný, téměř panensky vyhlížející bukojedlový les. No a zase se začnou objevovat první smrky, ale až tak někde kolem 1100 metrů a zase nejdřív někde na severních svazích.
Čisté smrčiny? Ano, ale až někde 1400-1600 mnm. Tenká slupička, navíc málokde nesmíšená, a hlavně VÍCEETÁŽOVÁ, ŘÍDKÁ, S ÚZKÝMI KORUNAMI - nádherná ukázka severského či zde vysokohorského boreálního lesa.
Nad 1600-1700 mnm už je horní hranice lesa, subnivální a později nivální stupeň. V případě Fagaraše v létě opravdu nádherný - kromě kleče i nádherné porosty pěnišníků, rododendronů.
No a teď si to Starý převeďte na podmínky ČR. CO BUDE PŘÍRODA PŘÍRODOU, BUDE SE I TA ČESKÁ SNAŽIT O TOTÉŽ, CO RUMUNSKÁ, samozřejmě s tím, že u nás je chladněji, takže všechna pásma budou posunuta o nějakých 200-300 metrů dolů.
Můžete jet do Švýcarského Jury, na Ural, do Apalačských hor na americkém východě, do Himáláje, můžete je kamkoliv a všude najdete to samé!
Výškovou pásmovitost, stupňovitost lesa!
Představte si Starý, že příroda je natolik hnidopiššská, že na POUHÝCH 200 VÝŠKOVÝCH METRECH LESA VYTVOŘÍ ZCELA ODLIŠNÝ TYP POROSTU!
Takže to je odpověď na Vaši stařecky dětinskou otázku.
To je tedy "přirozené" a "původní"!
A teď si to převeďte opět do podmínek ČR.
KLÍČOVÁ INFORMACE: na těch řekněme 300 výškových metrech máte rozdíl průměrné roční teploty 1,5 st.C a nějakých dejme tomu 150 mm srážek.
A o tolik se ochladí / oteplí klima v ČR.
Takže převedeno opět do té pásmovitosti, najednou máte v 700 mnm takové podmínky pro růst lesa, jaké jste měl předtím ve 400 mnm.
TAKŽE TAM MÁ RŮST ÚPLNĚ JINÝ LES.
Velmi jednoduché, velmi praktické a vysoce fungující. Pouze hlupáčci, kteří mají neustálou potřebu poroučet větru, dešti, to nechápou.
Je tedy ÚPLNĚ JEDNO, co vyzjistili nějací Pokorní, Nožičkové a já nevím kdo před x lety ohledně prosperity smrku v té či oné nadmořské výšce.
Jejich poznatky, už v té době silně přitažené za vlasy, by dnes platily jen za předpokladu, že teplota, srážky a vše ostatní by byly stejné, jako tehdy.
Což - jak panuje všeobecný konsensus - nejsou.
Takže co s tím? Navrhujete pokračovat ve znásilňování přírody podle dávno neplatných pouček?
+2 # najše 2020-06-10 22:44
To, že jste si v Rumunsku všiml vegetační pásmovitosti z Vás určitě neudělalo odborníka na Fyziologii rostlin a Klimatologii ani odborníka na Archívnictví nebo odborníka na výklad a překlad bastardního gotického lomeného písma, tak si tyto lidi neberte do Vaší mnohdy nevymáchané h.u.b.y. Díky.

Klewar
-6 # Vladimír Pelíšek 2020-06-11 00:47
Do své nevymachane h.u.b.y si budu brát, koho uznám za vhodně, takže například Vámi nejednou propagovane pseudoodborniky Pokorného či Nožičkou s radosti. Proto nedekujte, nemáte za co, Kleware.
-4 # najše 2020-06-11 08:28
a to děláte proč. Nemáte v jejich oborech úroveň jejich erudice ani publikační aktivity??

Klewar
-1 # Vladimír Pelíšek 2020-06-11 10:40
No a? To, ze nemám magisterský titul z lesnické VŠ znamená, ze nemam právo kritizovat, ze Pokorný, Nozička a další při svém návrhu skladby lesních dřevin zcela ignorovali mj. přirozenou vegetační pasmovitost??? To je vyhrazeno pouze nějaké sektě vyvolených?? Co si to vůbec dovolujete? Taková informace se Vám nehodí, ze? Takže opakuji: přírodní podmínky diktují, v Rumunsku i u nás, ze každých 200 výškových metru jsou vhodne růstové podmínky pro úplně jiné dřeviny. Nemusím mít ani lesnickou VŠ, dokonce ani žádnou VŠ, dokonce nemusím umět ani číst a psát, abych si toho všiml. A to Vás nejvíc štve, ze tady ta nozickovsko-mjartano vska moudra je schopen vyvrátit i negramotný pasak vepřů, stačí, když si nasetri na lístek na vlak do Rumunska
+5 # najše 2020-06-11 22:45
No, ono jde o to, že ani jeden žádnou skladbu lesních dřevin nenavrhoval, tak mě zajímá, jak jste to vydedukoval, nebo kdo Vám to řekl - měl byste ho upozornit, že Vám podávám chybné údaje. Mě se hodí každá informace, které je pravdivá, ale když vím, že píšete nesmysly (ne vždycky), tak mě zajímá, jestli jste schopen uznat chybu a hledat pravdu, nebo ne.
Vás takové věci nezajímají? Nebo máte nějaký zvláštní status, který Vás opravňuje ignorovat fakta? Nejsem specialista na psychologii, ale přijde mi to jako minimálně dost výstřední. A pokud bezdůvodně a neoprávněně někoho urážíte, je to urážka na cti a pokud ne přímo policie, tak administrátor tohoto webu by Vás měl vypnout - což by Vám asi dost vadilo vzhledem k frekvenci Vašich příspěvků.
Takže uznejte svůj omyl, že, cituji: Citace:
ze Pokorný, Nozička a další při svém návrhu skladby lesních dřevin zcela ignorovali mj. přirozenou vegetační pasmovitost
a chovejte se slušněji ! Žádný důkaz pro svoje tvrzení nemáte !

Klewar
-7 # Vladimír Pelíšek 2020-06-12 05:51
Myslím, ze vím, proč takto reagujete. Jste jeden z nejhorlivejsich zastánců puvodnosti a tedy oprávněnosti pěstování smrku i v těch nejprekvapivejsich lokalitách, a pak se tady, bez ohledu na to, jakou teorii kdo vytvoril nebo nevytvořil, objeví informace, ze stačí zajet par set km do Rumunska, kde na radě míst je dosud ovlivněni složení lesa člověkem minimální, a jednoduše se přesvědčit na vlastní oči o tak elementárním faktu, jako je přirozená výšková vegetační stupňovitost. Na vlastní oči se přesvědčit, co tedy kde je a není přirozene, i o tom, jak už i marginální rozdíly v teplotách a srážkách, navíc v rámci de facto stejne lokace, ovlivňují přirozene vegetační složení lesa. A tuto analýzu muže udělat doslova každý, s tím, oním či třeba i žádným vzděláním, úplně postačí, ze nebude slepý.
To už není teorie proti teorii, to je DŮKAZ. Potřebovali byste, abych nemluvil. Zároveň ale dobre víte, ze v přímém souboji argumentů byste prohráli, tak na to tedy jdete jinak. Zpochybňujete mou kvalifikaci problému porozumět. Anonymně minusujete, zřejmě s naději, ze každý, kdo si takový příspěvek přečte a uvidí ty minusy, k němu i bez jeho přečtení zaujme negativní stanovisko. A teď dokonce uvádíte možnost vymazání z diskuze, ať už administrátorem, nebo dokonce policii. To už je opravdu “slusne”!
Řeknu Vám jedno. Neměli byste vůbec žádný problém me utlouct argumenty v diskuzi, kdybyste nějaké měli, pokud by Vaše a dalších kvalifikace byla skutečně validni. Mohli byste me zesměšnit jako laika tak, ze bych si už ani neskrtl. Jenže vy ty argumenty nemáte a dobre to víte, proto musíte poukazovat na mou osobu, ne na to, co ta osoba tvrdí.
Ze své pozice pouhého lesnickeho amatera, outsidera, zjišťuji, ze v lesnictví do dnešních dnů přežilo tolik bolševických umlcovacich a dalších nízkých praktik, až se z toho jednomu tají dech.
+6 # Starý 2020-06-12 07:08
Chybka ve vašem podání p. Pelíšku, to nejsou "bolševické umlcovaci a další nízké praktiky", jsou to léty nastřádané zkušenosti našich lesníků a pokud by se i v dnešním reálném Česku, (jiné země mne tak zase neberou¨), praktikovali dle zkušeností našich lesnických předků v plné šíři, tak by to tu zcela jistě vypadalo jinak.
Nepopírám změny v klimatu a ani jinou skladbu dřevin. Praktický lesník se s tímto vždy dokázal vypořádat.
Společenská poptávka po lese je obrovská a to na náklady vlastníků lesů....s pokračující dehonestací lesníků, kteří této práci z většiny obětovali celý život.
Co pak říci na nové v "našich" lesích cca 30 let aplikované "manažerské " pokusy, jak ekonomicky řídit naše lesní hospodářství ???

V lese … i když v něm žiji celý život, si připadám jak amatér celý život a vždy mne překvapí.
Tím bych i p. Pelíškovi trochu rád "pochlebil" že nám tu čeří vody....i když někdy dost drsně.
Ale od toho tu toto fórum je a za sebe jsem rád za všechny kdo zde diskutují.
Více se ovšem ztotožňuji s lesníky a to zejména proto, že stejně v tomto státě není nikdo jiný, kdo to břímě celoročně a po léta ponese.
Jednotlivé akce veřejnosti jsou skvělé, ale stálou péči o les nenahradí !!!!
-11 # Vladimír Pelíšek 2020-06-12 09:28
Z vědeckého hlediska Vám můžu říct následující. každý exaktní obor, lesnictví nevyjímaje, se vyvíjí. V rámci tohoto vývoje přicházejí poznatky, které se při úrovni soudobých znalostí jeví jako cenné. Tyto poznatky jsou přijímány, zaváděny, jejich autoři oceňováni. S pokračujícím studiem přicházejí další poznatky, které ty poznatky staré někdy potvrzují, někdy dokonce dále rozvíjejí, někdy ovšem zcela popírají a z dalšího využívání mažou. Celého tohoto procesu se účastní jednak tzv. odborníci (tedy lidé s nějakým štemplem poskytnutým jim certifikovaným ústavem), jednak tzv. aktivisté, tedy lidé oficiálně nekvalifikovaní, kteří později buďto prokážou nebo neprokážou svou erudovanost.
Podívejte se na hudbu a odborníka Salieriho vs. neodborníka Mozarta, podívejte se na aviatiku a aktivistu Lindberga a jeho spory s odborníky, dokazujícími mu, že letadlo těžší vzduchu nikdy nevzlétne. Nebo geniálního srbskéh fyzika Nikolu Teslu, či amerického politika B. Franklina. Všichni tito lidé se podle logiky pana Klewara a dalších měli raději držet toho, co vystudovali - nebyla by to ale pro svět škoda?
Existuje samozřejmě i aktivismus, který se ukáže jako zhoubný. Příkladem budiž odpůrci očkování, jejichž čas slávy většinou skončí při první větší epidemii (naposledy Covid-19), nebo propagátoři domácích porodů, kteří většinou změní názor, když jim při takové události málem zemře manželka nebo dítě.
Jak jsem řekl, v rámci tohoto vývoje jsou nějaké uličky nadějné a později se potvrdí, jindy slepé. Podívejte se na medicínu a lobotomii, kdysi natolik populární, že jí byla vystavena i sestra amerického prezidenta J.F. Kennedyho. Našel by se dnes někdo, kdo by ji prosazoval?
Lesnictví není výjimkou a je tedy logické, že i ono má své aktivisty, okopávající kotníky většinovým lesníkům. Situace je zde ale pro lesníka starého typu horší v tom, že na rozdíl třeba od odpůrců očkování v medicíně, řada názorů lesnických aktivistů (a často jsou mezi nimi i lesníci samotní) se potvrzuje. Za situace reálné hrozby odumření lesa na třetině jeho nynější rozlohy je tak pro standardníhi lesníka nemožné nenaslouchat aktivistovi, stejně, jako by bylo pro imunologa nemožné nevstoupit do veřejné diskuse ve stavu, kdy by například plošná aplikace některé vakcíny vedla k 50% mortalitě očkovaných.
Pasečné lesnictví boreálních dřevin ve střední Evropě spadá právě do kategorie, v níž skončila v medicíně lobotomie. Za několik dekád půjde o okrajovou záležitost, a možná za století bude jeho aplikace nejen politicky, ale i hospodářsky vyloučená. Nikdo přitom nebude plivat na památku lesníků, kteří tento postup kdysi zaváděli, stejně, jako nikdo nezapaluje dům portugalského vynálezce lobotomie, a to i přesto, že stála tolik zbytečných životů a zmrzačení.
Ale vývoj lidského poznání prostě nezastavíte, to je jednoduše nemožné.
+13 # najše 2020-06-12 08:05
Tohle už není o odborných argumentech, ale o ideologii, kterou máte postavenou na přesvědčení vlastní neomylnosti. Ani s přirozenou dřevinnou skladbou nemáte ponětí, jak o její tvorbě, tak o jejím uplatňování. Přemíra smrku panuje v Čechách 200 let; za komunismu se podíl smrku snížil o 4%; za neúspěchy ve zvyšování podílu listnáčů a ostatních tzv. MZD může hlavně zvěř a neochota myslivců jí redukovat; kůrovec létá aktivním letem 5-7 km pasivním letem klidně 100 km za týden; restrukturalizace lesnictví před 20 lety připravila okolnosti pro neschopnost dnešní LČR účinně reagovat; korporace zahraničních firem profitují ze současného stavu u nás a byly jedním ze spouštěčů; popletení rádoby ekologové s milionovými rozpočty jsou spoluhráči bez odpovědnosti jejichž extází je sledovat rozpad lesa; sucho a globální změna klimatu jsou ve srovnání s ostatním marginalitami.

Tohle jsou fakta!
Možná jste Vy sám emisarem nějaké skryté lobby, které vyhovuje současný stav (třeba zaměstnanec velkopily v Číně??)

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar !
Martin Klewar
+3 # Starý 2020-06-12 08:42
Nejsem zaměstnanec jakékoli pily a ani jakéhokoli lesnického podniku, pokud je to dotaz na mne ??
Jinak, se vším plný souhlas.
-10 # Vladimír Pelíšek 2020-06-12 09:06
Nebudu rozporovat to, co tvrdíte, en bloc, protože to bych byl právě takovým ideologem, kterého jste měl asi na mysli.
Nejvyšší podíl smrku v ČR byl skutečně do 50.let a od té doby pomalu, ale trvale roste podíl listnáčů. Komunisté skutečně nic zásadního nového špatného nezačali, jen pokračovali v trendu, který byl už nastaven.
Pokud jde o aktivní let kůrovce v měřítku týdne, to už jsme probírali, žádný spojitý přenos kůrovce na vzdálenosti 300 km a více dosud nebyl potvrzen, vše je jen ve stádiu domněnek nebo poukazování na jiné druhy a jiné kontinenty.
Pokud jde o mě, žádný rádoby ekolog nejsem, žádné rozpočty nemám, živí mě zcela jiný obor.
Pokud jde o přirozenou dřevinnou skladbu, beru Váš postoj tak, že nejste to, co tvrdíte, schopný argumentačně obhájit. Dnešní lesní dřevinná skladba v ČR s hlavní dřevinou smrkem vznikla jako výslednice studia marginalit (chlumní smrk), hypertrofovaná do standardu (smrk téměř všude), s mohutnou podporou krátkodobých finančních zájmů vlastníků, ať už jimi byla rakousko-uherská šlechta, prvorepublikoví majitelé, nebo dnes stát a soukromí vlastníci. Výsledky studií popisujících vysoce pravděpodobný dlouhodobý dopad pěstování nesmíšeného jednověkého smrku, popř. s borovicí a modřínem, na ekosystém, byly většinově záměrně ignorovány, marginalizovány.
Přirozená lesní vegetační stupňovitost je daný, lehce studovatelný a ověřitelný fakt, který nade vší pochybnost potvrzuje, že i změny ročních teplot v úrovni 1,5 st.C či ročních srážek v úrovni 200 mm vedou k radikální změně toho, co je z hlediska lesa na dané lokalitě "přirozené" a tudíž označitelné jako optimum. To jsou fakta, která odmítáte slyšet, a ohánět se v této souvislosti poznatky výzkumníků vycházejícími ze zcela jiných vstupních podmínek, je invalidní.
-9 # Vladimír Pelíšek 2020-06-12 12:14
Á, bolševické bezargumentační mínusovací komando opět v akci! Obraz bídy a zkázy této diskuse, a v podstatě celého skanzenoidního českého lesnictví.
+2 # najše 2020-06-12 13:53
Pelíšku,
dálkový přenos kůrovce je prokázaná skutečnost.
Můžete si přečíst třeba to, co jsem publikoval sám:
www.uhul.cz/images/oprl/plo_13/Pokracovani_monitoringu_lykozrouta_smrkoveho-PLO_13.pdf

Najdete tam také rešerši další literatury ke studiu.
Třeba přestanete s těmi naivnostmi o hodném, nelétavém kůrovci.

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m. zmar
Martin Klewar

PS: pane Starý, na Vás jsem nereagoval, spolu jsme ve shodě !
-8 # Vladimír Pelíšek 2020-06-12 15:33
Kleware, Vy umíte pobavit! :lol:
Dát jako odkaz na "prokázanou skutečnost" svůj vlastní článek, to se jen tak nevidí.
Vaše pečlivě vytříděné zdroje typu: v Americe byl panem Brownem zaznamenán přenos kůrovcovitých na 100 mil, a to dokonce hned ve dvou případech, vzdálených pět let od sebe" pro mě a asi pro nikoho soudného důkazem, že toto se nejen může dít, ale dokonce běžně děje, i v Evropě, nejsou.
Ale jako řediteli zeměkoule Vám dávám velké plus! ;-)
+2 # najše 2020-06-12 17:08
skvěle :-) Vy jste to snad i otevřel. Teď to ještě musíte podrobně přečíst. Není jenom Klewar a Brown, ale i další. Pelíšek tam žádný není :-) , což je ale tím, že výherce středoškolských soutěží jsem tam nedával :-)
Tak hurrá do čtení Vladimíre, studium je okno k moudrosti.

Lesu zdar, b.l.b.c.ů.m zmar !
Martin Klewar

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě