Vědci: Pokus o zastavení kůrovcové gradace kácením v NPR Boubín zničí rezervaci, ale lesy v okolí nezachrání
Otevřená výzva ministrům životního prostředí a zemědělství a jejich odpovědným náměstkům: Pokus o zastavení kůrovcové gradace kácením v NPR Boubín zničí rezervaci, ale lesy v okolí nezachrání.
Ekologicky cenné lesy v národní přírodní rezervaci (NPR) Boubín v CHKO Šumava jsou ohroženy plánovanými intenzivními zásahy proti kůrovci ze strany státního podniku Lesy ČR. Navrhované zásahy ohrožují existenci cenných starých lesů v unikátním území v podhůří Šumavy. Podle terénních výzkumů se zde vyskytují buky a smrky, které jsou až 500 let staré a mají vysokou biologickou hodnotu. Efektivita zásahů, navržených ze strany státního podniku je ale z hlediska boje proti kůrovci velmi diskutabilní. Na podstatné části hospodářských lesů v ČR dnes probíhá nezvládnutá kůrovcová kalamita. V hospodářských lesích zůstávají miliony napadených stromů, které jsou zdrojem kůrovce pro okolí.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Vidíte sám na této diskusi, že někteří to tak neustále dělají.
Nekompetentní hlupáci jsou v každé z těchto skupin, stejně, jako lidé se zajímavými a podloženými názory.
Polemizujme s názory, ne s nějakými neexistujícími "skupinami".
V jakém pořadí o tom informovala ,,zeleným" nakloněná media je nepodstatné.
Je legrační, jak tito hloupí diletanti ve své svaté válce proti skutečným odborníkům sami sebe usvědčují ze lži.
A pro toho ,,specialistu" který prohlásil, že ,,les vysušuje krajinu" by se hodil ještě i jiný výraz.
Pro někoho, kdo s trsem metlice křivolaké v ruce tvrdí, že ,,to semínko stromu se i v té metličce krásně ujme a bez problémů odrůstá..." také svěrací kazajku.
Pomáhat zničit jeden z nejcennějších lesních ekosystémů, vytrvale lhát dál, ještě ke všemu drze žalovat a vláčet po soudech poctivé lidi za to, že napíší pravdu o skutečných pohnutkách jejich počínání - a i přes všechny ty následky dále ve svém zlovolném počínání pokračovat - to je známka nejen ,,vytříbeného charakteru" oněch tvorů ale i neschopnosti současné společnosti čelit demagogům a všeobecně - zlu.
---------
Mimochodem - bojovníci za tento ,,Nový světový řád" v ochraně přírody se patrně snaží jen na sebe upozornit, protože moc dobře vědí, že s ministrem, který se nechá právě jimi ovládat, nemusí mít o osud boubínských i okolních lesních porostů, resp.o ochranu kůrovcových práv, žádné obavy...
Ale u některých jedinců, zvláště těch ,,zelených" to tak je. Ať už jsou z Prahy, Vimperka nebo třeba z Beskyd...
Ukládat si do paměti kdy a kde jsem četl blábol toho či onoho ,,zeleného" pavědce kvůli někomu, kdo místo argumentu klade otázky je škoda každého neuronu.
A abych kvůli vyhledávání 2 nebo 3 roky starého blábolu musel znovu procházet stovky dalších, které onen pavědec za tu dobu vyprodukoval, to už je duševní masochismus, který kvůli omezencům vašeho typu podstupovat rozhodně nehodlám...
Kdo tady tvrdí něco bez argumetů, bez důkazů? Kdo pořád, bez jediného dokladu, bez jediné opory ve validní studii, mele něco o dálkových přenosech kůrovce? Kdo dělá ze svých domněnek či spíše zbožných přání prokázaná fakta?
A pokud jde o tuto diskusi. Nevím, jak a za co je placen administrátor, ale zjistil jsem, že v příslušném časovém odstupu a s využitím více zařízení může libovolný člověk libovolný příspěvek ohodnotit třeba desetkrát.
Nebo jiný příklad. Kdysi byla blokáda Šumavy a je nepochybné, že se jí - kromě jiných - účastnili i lidé označovaní dnes jako "extrémní levice". Dále je nepochybné, že lesnická tématika je - kromě jiných - zajímavá i pro pár "neziskových" sdružení.
No a tak z toho Hroši udělají pravidlo. Od té doby každý, kdo nepíská jejich písničku, je automaticky odredovaný neomarxista žijící z grantů nebo nějaký podivín, co jaktěživ nevystrčil hlavu z ústavu.
Přitom by stačilo, aby tito lidé pohnuli svými tlustými zadky. Zjistili by, že realita je úplně jiná. Jenže oni to dělat nehodlají - a dobře ví proč.
Ale no tak. To je tak všeobecně známé, že si z toho nedávno dělali legraci i v Rudém Právu - říká úředník MŽP - " a stromy že mají vysokou spotřebu vody ? Tak to všude vybetonujeme.... "
NPŠ o tom dokonce dělal dlouhooubou studii a zjistili, že víc vody je v potocích na bezlesí.
To snad ví každej zahrádkář, že vegetaci je nutné zalejvat. A les spotřebuje tím víc, čím je větší zásoba. Takže při sucho to je fakt průšvih.
Jiná věc je, že lesy přitahují déšť.
Pro nevěřící Tomáše odkaz :
http://www.silvarium.cz/lesnictvi/jaky-vliv-ma-tezba-dreva-na-hydrologii-krajiny
A ještě citace :
Horské odtokové plochy a horská povodí ukazují při těžebních zásazích konzistentní přímý odtok.
„Lze konstatovat, že navýšení odtokového součinitele po holosečné těžbě na experimentálních odtokových a bilančních plochách existuje.
Ale to četlo tolik lidí, a tolik lidí se tim baví, že nemá cenu se to snažit zpochybňovat.
Já to četl taky, ale už jsem dávno vypustil z paměti, kde to bylo. Ono na tom "čerta starýho" záleží.
Pronesl i jiné perly.
Musil jsem si to čtyřikrát přečíst, abych uvěřil, že k tomu signace opravdu patří.
A vyvodil jsem z toho, že vážený pán tím chtěl zdůraznit nesmyslné tendry v Lčr - ostatní je jen úlet pro zdůraznění.
Jediný, s čím se asi jinak nechá souhlasit, že pro dobrý les je třeba dobrého hospodáře a to se nedá okopírovat, to člověk musí mít v krvi.
Ostatní jsou opravdu hrubé bláboly.
A tedy co ?
# vesničan 2020-03-19 05:26
Pane hroch, kde najdu tvrzení někoho , že les vysušuje krajinu. To mi nějak uniklo.
Když se nevyjádříte zřetelně, těžko debatovat.
Pěkně to popisuje klimatolog doc.RNDr.Jan Pokorný. A samozřejmě nejen on.
Něco mi říká, že zrovna Vám to nemusí nikdo říkat...
Veď hej.
Pověsil jsem to tam, jen jako vědeckou perlu. Za co se dají vyhodit peníze na projekty výzkumu.
A jen na dotaz vesničana.
No a teď, když o to dřevo navíc nebude mít nikdo zájem, se do takového nejpřísněji střeženého území vjede s traktorem, uhutní se půda, zválcuje podrost ... a to všechno proč? No přece aby smrkoplantáže všude v okolí uschly o něco později, než by uschly bez těžby.
Bude to stát mraky peněz a bude to totálně k ničemu. Soudruzi z LČR, když máte takový strach o unikátní boubínský smrk a chcete ho i smrk v okolí zachránit, proč jste podobně nepostupovali a nepostupujete i v případě jedle?? Kolik jedlí jste zbavili jmelí, kolik porostů těžili šetrně tak, aby se jedle mohla zmlazovat? Kolik holosečí jste odmítli kvůli jedli provést? Jaký máte management jedle na nejbližší období? Výsadbu do oplocenek na holiny? Už jste viděli, jak se pak taková přerychlená jedle v dospělosti láme, když obnažíte porostní stěnu?
V NPR by měl být ze zákona umožněn pouze jediný typ umělých zásahů, a to mechanická či repelentní ochrana náletů. To, co chtějí chlapci z LČR na Boubíně udělat, naprosto uměle vymaže důvod jeho ochrany, protože to už prostě nebude NPR.
A protože zákon o lesích je norma speciální, navíc vydaná později než zákon o ochraně přírody a krajiny, přednost má ochrana lesa před škůdci, orgánu ochrany přírody a krajiny zbývá pouze vydat souhlas a určit rozsah (=kde, kolik, kdy, jak a čím), čímž ale nesmí zabránit ochraně lesa. Jinak by takovému orgánu hrozil postih od Inspekce za to, že vlastní vinou umožní působení škodlivých činitelů.
Tak tomu bylo i v národních parcích do doby novely zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou byla ustanovení lesního zákona potřena.
Jo, že Inspekce nepostupovala v souladu se zákonem i proti orgánům ochrany životního prostředí, je věc jiná - ředitel Inspekce je jmenován ministrem ŽP a jak mi řekl jiný úředník v jiném případě: to bych udělal jen jednou a pak bych se šel postavit do fronty před úřad práce.
Vytvoříte domněnku, nepravdivé tvrzení a na jeho základě začnete konstruovat fakta.
Co je to "ochrana lesa" v NPR? Tam určitě jurisdikce LZ nehraje roli, ale rozhoduje zákon o ochraně přírody. V které své části tento zákon předepisuje lesnickou tvorbu holosečí v NPR?
Zadejte si do vyhledávače např. heslo "kolisní pravidla" nebo "zvláštní a obecný" a uvidíte sám.
A já myslil, že každý u nás chápe, že rezervace nebo národní park je jen zelené maskování celkem normálního lesního hospodaření. ?
Pro zajímavost přikládám plán péče u nově zřizované NPR Soutok - daleko cennějšího území, než ochranného pásma Boubína. To budete teprve valit oči . Holoseč a frézování má být standartní péče.
https://www.mzp.cz/cz/plan_pece_soutok
plus citace toho nejzajímavějšího :
Závěry pro další postup: Jak bylo uvedeno výše, je nutné co nejdříve přistoupit k aktivním zásahům v lesních porostech s cílem přehoustlé porosty prosvětlit a uvolnit stromy, které se stanou vhodným biotopem pro chráněné druhy. Návrh způsobu hospodaření, který by zajistil náležitou péči, je uveden v kapitole 3.1.1.a). Mimo nejvýznamnější porosty se zastoupením dubu nad 50 % je i v ostatních porostech nutné přizpůsobit hospodaření dalším předmětům ochrany. Velikost obnovního prvku by v těchto porostech neměla přesahovat 1 ha a na obnovované ploše by měly být ponechávány výstavky ve vyšším počtu než doposud, část pařezů a příprava plochy pro zalesnění by měla probíhat pouze v pruzích. Způsob výběru výstavků při jejich vyšším počtu by měl být volen tak, aby byla umožněna i obnova porostu. Výstavky by měly být přednostně soustředěny ve skupinách a kromě starých biologicky hodnotných stromů by měly být ponechávány i stromy z nižšího patra jako adepti na budoucí výstavky. Mezi výstavky by měly být přednostně stromy s dutinami, stromy s přítomností hmyzích PO a adepti, kteří tyto 65 stromy mohou v budoucnu nahrazovat. Přednostně je vhodné tyto stromy ponechávat při okrajích pasek, kolem vodotečí apod. Vyšší počet ponechaných pařezů by měl být zvolen v místech výskytu obojživelníků. Z dosavadních poznatků vyplývá, že obnova porostů pomocí obnovních bloků je z hlediska biodiverzity zcela nevhodná, jak bylo konstatováno v kap. 2.5. Z tohoto důvodu je nutné obnovu porostů realizovat jinými způsoby tak, aby byla zajištěna dostatečná prostorová i věková diferenciace lesních porostů i přes zvýšené ekonomické náklady. Cílem výchovných zásahů by mělo být nejen zachování druhové skladby lesů s vysokým zastoupením dubu,
Takže normálně hektarové paseky a dubová plantáž.
Opět mi nezbývá než volně ocitovat profesora Simanova a jeho obnovu holinami. Prý jsou pro přírodu prospěšné, protože bez nich by si ani neškrtla spousta světlomilných keřů a bylin, které si na nich užijí svých pár let slávy. Záhadou pro mě je, jak to ty keře a byliny dělaly dříve, bez holosečí? Jak vůbec mohly přežívat vrby, lísky, třtina a další unikáty v polostinném lese? Jak to, že třeba vstavačovité či jalovce se po středověce-novověkém odlesnění tak masivně rozšířily na nově vzniklá luční stanoviště? Odkud, proboha? Že by v naší krajině existovalo i něco jiného než černočerná plantáž nebo vyprahlá holina? Je to vůbec možné? Jak to, že hlavním jehličnatým stromem byla jedle?
Že by soudruhům lesnickým akademikům něco podstatného uniklo? Tomu nevěřím.
kapitola Epiatlantik.
A že buk vytlačuje smrk ze středních poloh? Vždyť to tu píšu už po několikáté. A není to jenom vitalitou, ale především způsobem rozmnožování. Pokud se to nechá na přírodě, smrk nemá šanci. Ale to lesáci vědí od prvních ročníků lesnických škol. Já se s tímto poznatkem setkal už v prvním ročníku lesnického učiliště (předmět Nauka o lese, vyučující Jan Matějka, pozdější středoškolský profesor SLTŠ Trutnov).
Rozumím tomu, že tu byl hlad po rovném stavebním dřevu. I tomu, že tu byl nadbytek náhle nyvyužívaných pastvin, úhorů, tedy zemědělské půdy, pro kterou se hledalo využití. Že do této situace nastoupil smrk a vypadalo to jako zázrak.
Jenže jsme o 200 let dále. Zeptejte se lesníků v daných oblastech (což už je dnes většina ČR), jak neuvěřitelně těžké je zalesnit všechny ty stovky, tisíce hektarů umřelých smrkových plantáží, dnes plání s třtinou. Běžte a vysvětlete těm tisícům drobných vlastníků, kteří mohli utržit za třicet, čtyřicet let milióny za stavební dřevo, a dnes sklízí padesátileté porosty na palivo do kamen, že smrk je i nadále perspektivní dřevinou.
Smrk ničí českou lesní půdu, ničí její vitalitu, biodiverzitu, zavádí boreální polopoušť do lokalit, které jsou všechno jen ne boreální, které jsou v létě i na jaře suché a celoročně příliš teplé.
A to neřeším primární ekonomiku. Kdysi byl náš dřevařský průmysl založen na nábytkářství, např. z bukového dřeva. Dnes jako rozvojová země vyvážíme za pakatel surovou dřevní hmotu, neutržíme za ni skoro nic a ještě máme platit horentní sumy za to, aby po umrlých smrkoplantážích se objevil JAKÝKOLIV jiný les?
Ta situace je neudržitelná a víte to možná ještě líp, než já. Úkol udržet u nás smrk za každou cenu už dávno není na pořadu dne. To málo rovného stavebního dřeva, bez kterého se doopravdy neobejdeme, zvládneme i s 10% zastoupením smrku v lesích, s jedlí, douglaskou a možná i těmi cedry někde v nižších polohách.
Smrk nevydrží, protože v suchých a teplých létech prostě nepřežije, s tím nikdo z nás nic nenadělá.
1) První případ se týká cca 1200 m2 jedlové oplocenky, kterou jsem založil v letech 2002-2003. Dnes už takto velké oplocenky nezakládám. Jedle roste velmi rychle a dobře (samozřejmě vím, že takto by se jedle pokud možno pěstovat neměla, ale tehdy jsem to ještě nevěděl). Jde o to, že tato jedle výrazně diverzifikuje, pokud jde o přírůst, resp. o výšku jednotlivých stromů. Některé stromy jsou už i 7 metrů vysoké, jiné sotva dva metry. Hustota výsadby: 1 metr od sebe v řádku, řádky 2 metry od sebe. Výsadba je samozřejmě už teď přehoustlá, ale do prořezávky se mi nechce, právě s poukazem na to, co jste říkal - nebezpečí odstranění sice pomaleji rostoucích, ale z jiných hledisek třeba vysoce perspektivních jedinců. Tato kultura je cenná i tím, že jde o stromky snad ze 70% posbírané jako volně rostoucí semenáče z různých míst Vsetínských vrchů, mým záměrem tedy bylo něco jako vytvoření genetické "banky" tamější jedle. Mám provést nějaký výchovný zásah, nebo i za cenu rizika přeštíhlení počkat?
2) Dnes už se v mých lesích objevuje tolik jedlového náletu, že nevysazuji, ale natírám a uvolňuji tento nálet. Oplocenky zakládám pouze do velikosti cca 200 m2. Nálety odrůstají slušně, ale opět: díky své velké hustotě jsou často přehoustlé a postupně zpomalují růst. V tuším únorové LP doporučuje p. Metzl v takovém případě ponechat nejperspektivnější jedle v určitém rozestupu, a zbytek vrškovat. Toto chápu, ale mám pochybnosti, zda je to v souladu s respektováním přírodního výběrného lesa - v takovém lese jsou za nízkých stavů zvěře takovéto kobercové nálety jedle běžné a nikdo je přece nevrškuje.
Je to pro mě těžké dilema, začínal jsem kdysi s několika jedlemi a dnes jich mám do stavu mimo ohrožení zvěří převedených několik tisíc, provádím to i některým sousedům. Chtěl bych "vychovávat" co nejméně!
Děkuji za radu.
Reininger psal, že smrk má přirozenou tendenci se diferencovat, a my to podúrovňovou výchovou potlačujeme.
V Královském hvozdu jsem po revoluci viděl, jak se chovají jedlové a smrkové nárosty ve starších smrčinách po desetiletích bez výchovy - výborně se diferencovaly..
Na Klokočné je vidět, jak se smrkové 20-30 let staré tyčkoviny s velmi proředěným horním patrem dál diferencují, tloušťkově i výškově.
Také jsem ale viděl jedlové i větší tyčoviny zcela jednoetážové, kde se už nic dělat nedá, jen rozvolnit a udržovat co nejdelší korunu. Jenže neznám jejich historii.
Osobní zkušenost s výchovou JD nárostů nemám, takže jenom dedukuji.
Jediné, co bych asi dělal ve Vašem případě, tak bych pečlivě hleděl, aby se přirozená diferenciace v těch jedlových skupinách nezastavovala, Čili aby nehynul příliš velký podíl potlačených podúrovňových jedliček. Víme, že JD dokáže přežívat i bez výškového přírůstu, přirůstá jen do boku. Než začnou podúrovňové JD z nedostatku světla usychat, bude to trvat určitě déle než u smrku. Je třeba také sledovat, aby z toho nevznikal jen dvouvrstvý porost. Takže potom zasahovat mírně a nerovnoměrně do horní vrstvy tak, aby z dolní vrstvy mohla část jedinců vytvářet vrstvu střední.
Jenže co s kulturami založenými v kotlíku nebo nedejbože na holině, to moc nevím. U Vás se diferencují, ale nemusí to tak být vždy. Když zarostou do břízy a ta se nechá hustá, tak to většinou asi diferencující zástin vytvoří. Když ne, tak se podle mě musí nejpozději po zapojení kultura JD nerovnoměrně proředit, aby zůstával prostor pro postupný vznik dalších vrstev z nových náletů čehokoliv.
Máme tady exoboru v dospělé smrčině s přimíšenou JD, kde před 20 lety vznikl kobercový nálet SM a JD. V důsledku trvajícího zástinu smrkem odrostla krásně jedle a smrk ústal úplně zavřený pod jedlovým nárostem. Ale stále tam je! Během posledního roku smrk v horní vrstvě zcela odumřel a byl vytěžen. Co to teď udělá s tou jedlí, jsem náramně zvědavý. Diferenciace je tam ale nastartovaná, takže by to mohlo být přeci jen lepší než uměle založené holosečné kotlíky.
To zmiňované vrškování se mi moc nezamlouvá, lépe by podle mě bylo vytnout a uvolnit prostor pro dodatečný nálet. Vrškování má smysl třeba u dubu, kde při náhlém uvolnění dochází k vykřivení DB. Nebo když chci zachovat neprostupnost pro zvěř nebo využít ty pahýly k přísadbě citlivější dřeviny.
Větší nebezpečí než z přeštíhlení vidím v tom, že se bude porost sunout do jediné vrstvy nebo jen do dvouvrstevné struktury. Přeštíhlená by neměla být horní vrstva, u dolní a střední by to nemělo vadit a je to přirozené.
Když budete při zásahu uvažovat tak, aby výsledkem bylo zlepšení struktury (výškové i tloušťkové), tak genetickou variabilitu nepoškodíte nebo aspoň ne příliš.
Závěrem - v JD nárostech a mlazinách a tyčkovinách je pole mě nejdůležitější dělat jen zásahy nezbytné pro zlepšení struktury porostu.
Když tak ještě zavolejte na 724523500.
Což je myslím v praxi uvolňování nejkošatějších jedinců. Jedle přeštíhluje velmi rychle - v monokultuře. Problém je, že normálně roste kotlíkově ve směsi a spíše v menším zastoupení. Pak není problém, protože z plácku sice kobercově nalétlého vyjde několik nadúrovňových a ostatní si v klidu živoří dole. To ale funguje jen v malém kotlíku. V oplocence jen s jedlí je to špatné.
Pocitově bych uvolňoval ty, co jdou do koruny a zbytek nechal. Jedle, co ztratí korunu, už znova nenastartuje ani uvolněním.
Ale jen názor.....
Ovšem kde jsou vysoké stavy zvěře, tak ani 20 letá jedle nemá vyhráno, zvláště u polí v okraji lesa.
Jedlí se zabáývám už skoro 40 let. Zažil jsem zimy, kdy byly zkousány i jedle víc než pečlivě natřené, kdy pár zajíců, co se vecpali do oplocenky, provedlo genocidu terminálů čerstvě vysázených jedlí. Zažil jsem celé oplocenky uschlých jedlí při suchých jarech 1993, 1986 či 2003. Zažil jsem výsadbu jedlí v únoru 1998, kdy se ujalo skoro všechno. Zažil jsem roky se čtyřmetrovými jedlemi, z nichž nechalo květnových -3 přežít jen vrcholový pupen terminálu.
Ale taky jsem zažil zimy, kdy jsem musel být pryč a nic jsem skoro nenatřel, a jara potom, kdy to vůbec nebylo poznat. Zažil jsem metrový (104 cm) přírůst odcloněné jedle, znám jedle s 9 i 10 ročníky jehlic.
Pořád se ale učím a dlouo ještě učit s jedlí budu. Jedno ale vím určitě: abychom jedli kamkoliv dostali, musíme tam dostat stovky, tisíce jedliček, ne doufat, že nám pár sebelépe chráněných stromků nesežere zvěř. Musíme jedli pro spárkatou zneatraktivnit tím, že jí bude přesycena, že pro ni přestane být vzácná. Musíme sami sebe učinit odolnými zklamání tím, že nám nezlomí srdce zničená nebo na Vánoce ukradená jedle, protože jich máme desítky, stovky v záloze. Musíme být o krok napřed - před myslivci, kteří tak rádi staví krmelce uprostřed jedlového náletu, před plantážníky, kteří neumí a nechtějí těžit s ohledem na jedlové nárosty, před spárkatou, která se náhle ve velké tlupě objeví uprostřed našich jedliček. Musíme být chytřejší než naši nepřátelé - jedle nám poděkuje.
Zpátky by nás od nějakých hrrr zásahů mělo držet i to, že jedle srůstá kořeny, takže likvidace podúrovňových jedliček může osekat kořenový systém i těm "perspektivním".
A v neposlední řadě: délka obnovní doby - jedlové nálety do metru výšky, které jsem začal uvolňovat se na místě objevily DVACET(!) let po smýcení původní jedliny a osázení lokality smrkem (ten likviduju) a jasanem (ten se původnímu majiteli většinou ani neujal).
Dvacet let! Kolik z dnešních plantážníkůl by čekalo tak dlouho?
Za telefon velmi děkuji, ukládám si.