Na rozsáhlé louce lemující řeku Dyji, která tady tvoří hranici s Rakouskem, se tyčí osamocená důstojná torza staletých dubů. Na jejich seschlých horních větvích, které se ještě vzpínají k obloze, mají hnízda čapí rodiny. Zchátralí velikáni patří k tomu nejcennějšímu, co přírodně mimořádně bohatá oblast soutoku řek Moravy a Dyje, známá i památkami Lednicko-valtického areálu, nabízí. Jsou symbolem její krásy, ale i pozvolného úpadku. Přírodovědci a lesníci zatím nenalezli shodu v tom, jak k tak vzácné krajině přistupovat.
Smíšené lužní lesy, táhnoucí se od Valtic až ke splynutí největších moravských řek na hranici se Slovenskem, jsou ojedinělé nejen v Česku. „Spolu s Pálavou je to naše biologicky nejbohatší území. Podobné není v celé střední Evropě, nejblíže v Chorvatsku kolem řek Sáva a Dráva," říká entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Rozmanitost hmyzu na více než 120 čtverečních kilometrech lesů a luk podle něj nemá daleko k jihoamerickým pralesům.
Jedním z důkazů je nejmohutnější dub v oblasti. Vypíná se do výšky 27 metrů, má obvod kmene přes osm metrů a je starý skoro 400 let. Dnes už polomrtvý obr stále slouží jako domov mnoha druhů hmyzu, ptáků i lišejníků. Na jeho patě jsou například vidět piliny, které mají na svědomí larvy chráněného a vymřením ohroženého tesaříka obrovského. V kůře jsou vidět i otvory, kterými brouk, který dorůstá až do šesti centimetrů, vylézá.
V lesích se pohybuje i karpatský jelen, v řekách a kanálech vzácné druhy ryb, oblast je bohatá na ptactvo. Jsou tu významní dravci, například v roce 1998 se sem dostal ze Slovenska orel královský, od roku 2005 tu hnízdí v Česku dříve zcela vymizelý orel mořský.
Za minulého režimu byla značná část území pro veřejnost kvůli blízkosti rakouské hranice nepřístupná. Dnes je však hojně navštěvovaná turisty a intenzivně využívána zejména lesníky. Jako celek se stále nedočkala důsledné ochrany. Území spravované po staletí šlechtickým rodem Lichtenštejnů je pouze od roku 2003 součástí Biosférické rezervace Dolní Morava a ze značné části patří i do celoevropské sítě chráněných území Natura 2000.
Jejich praktický význam je však podle přírodovědců malý. „Biosférická rezervace nemá oporu v našich zákonech, je to jen známka kvality území.
Podobné to je i s Naturou 2000, ochrana přírody má minimální možnosti, jak úpadku území a mizení cenných druhů zabránit," míní Čížek, který se stal po roce 2005 jedním z prvních odborníků upozorňujících na nutnost větší ochrany lužních lesů.
Od té doby se mezi ochranáři a přírodovědci na jedné straně a lesníky na té druhé prohlubuje spor o to, jak o krajinu mezi oběma řekami pečovat. Lesníci ze státního podniku Lesy ČR chtějí pokračovat v pěstování dubu a prodeji jeho dřeva. Při kácení však vytváří rozsáhlé, až dvouhektarové paseky.
Celý článek najdete v HN.
