Budeme kácet pouze výběrově, nikoliv plošně, a pokácené smrky necháme ležet na místě. Těmito slovy hájí plán na likvidaci kůrovcové kalamity na Šumavě v prvních zónách jeden z jeho autorů, písecký lesník Josef Vovesný.

Podle Vovesného, který je neoficiálním poradcem nového ředitele šumavského národního parku Jana Stráského, by se tak zásahy proti kůrovci i v chráněných oblastech Šumavy měly obejít bez poškození přírody.

Jan Stráský požádal ministra životního prostředí Tomáše Chalupu, aby vyhlásil na území parku vzhledem k rozšíření kůrovce kalamitní stav a umožnil tak zásahy proti lýkožroutovi i na některých místech, kde to dosud bylo zakázáno, včetně části nejpřísněji chráněných prvních zón.

Kácet se bude jenom výběrově   Mezi přírodovědci vzbudil návrh zděšení, jeden z jeho autorů Vovesný tvrdí, že panika vůbec není namístě. "Musíme se pokusit zastavit kůrovce tam, kde brouk ohrožuje sousední hospodářské lesy, včetně zahraničních," řekl LN Vovesný.

Z toho důvodu by tak podle něj mělo ministerstvo povolit výběrovou těžbu i v části některých bezzásahových zón. "To ale znamená, že budeme vybírat jednotlivé stromy, bez použití těžké techniky je pak dřevorubci pokácí, zbaví kůry a nechají ležet k zetlení," řekl Vovesný.  Obavy z velkoplošné těžby po hektarech jsou podle něj zbytečné.

Není možné vyhnout se těžké technice   Z 30 procent území parku, kde se dnes lesnicky nezasahuje, by navíc většina, zhruba 22 procent, měla zůstat i nadále uchráněna, pouze na zbytku by se přistoupilo k výběrovému kácení. "Pokud ale chceme zabránit ještě větším škodám na lesních porostech, nic jiného nám nezbývá," uvedl Vovesný.

Přírodovědci však slovům o výběrové těžbě nevěří. "Z bezpečnostních a technických důvodů to ani není možné. Stromy, které ještě mohou být zdrojem kůrovce, stojí často uprostřed polomů, není možné se k nim dostat jinak než s použitím těžké techniky," řekla LN Zdeňka Křenová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Vědci se proto obávají, že v přísně chráněných oblastech hrozí rozsáhlé velkoplošné těžby, narušující samotnou podstatu národního parku. Už dnes se přitom podle nich ukazuje, že příroda si dokáže pomoci sama a pod uschlými pahýly vzniká nový, odolnější porost.   Nechte ten les na pokoji   "Každý zásah by mohl tento přirozený vývoj lesních ekosystémů velmi poškodit," uvedl emeritní profesor univerzity v nizozemském Wageningenu a mezinárodně uznávaný lesní odborník Josef Fanta. Česká společnost pro ekologii (ČSPE), sdružující desítky vědců z Jihočeské univerzity, Botanického ústavu a dalších odborných pracovišť, proto v otevřeném dopise vyzvala premiéra, vládu i vedení parlamentních stran, aby nedovolili na Šumavě vyhlášení kalamitního stavu, požadovaného Stráským.

"Vedlo by to k likvidaci parku jako velkoplošného území s nejvyšším stupněm ochrany," uvedla předsedkyně ČSPE Hana Šantrůčková. Že by se v současných bezzásahových územích mělo kácet, přitom nejsou přesvědčeni ani zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VULHM).

"Jsem spíše toho názoru, že za takového stavu je lepší nechat les být," řekl už dříve LN Jan Liška z Útvaru ochrany lesa VULHM. Absolutní podporu návrhům Jana Stráského v boji s kůrovcem naopak v pondělí vyjádřilo Sdružení obcí národního parku Šumava, kroky nového ředitele parku podporuje i vedení Jihočeského a Plzeňského kraje.

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa je zatím v prohlášeních opatrný. "Zatím existuje návrh opatření proti kůrovci, který je skutečně pouze návrhem a jako takový prochází oponenturou. Na jeho zpracování se právě i vědci a experti podíleli," řekl.