Dřevní štěpka, biomasa... Palivo jako každé jiné. Například jen ve společnosti Veolia Energie ČR se jí v roce 2014 spotřebovalo pro účely teplárenských provozů 158 934 tun, v roce 2015 pak 151 445 tun. Zbytky po vytěženém dřevu energeticky využívají konkrétně v této společnosti teplárny v Krnově nebo Frýdku-Místku, dále pak výtopny Anenská, Horní Planá, Pila ve Vlašimi a výtopna v Mariánských Lázních. Jak je to vlastně s dostatkem paliva, čili dřevní štěpky? I na toto téma jsme hovořili s Ing. Václavem Lidickým, výrobně-technickým ředitelem podniku Lesy ČR, s.p.
* Pane řediteli, na jak rozsáhlé ploše nyní hospodaří Lesy ČR? Porovnejte tuto plochu s minulým obdobím?
V současnosti výměra lesních pozemků ve správě Lesů ČR činí 1 245 tisíc hektarů lesa, což je zhruba polovina lesní plochy v Česku. Za posledních 5 let se snížila o zhruba 100 tisíc hektarů. Výměra Lesů ČR se v čase postupně vyvíjela zejména s ohledem na restituční proces. Posledním významným vlivem na výměru spravovaných lesů bylo navracení majetku církvím a náboženským společnostem.
* Jaký vidíte vývoj v této oblasti... Bude plochy spravované Lesy ČR přibývat, nebo spíše ubývat a proč?
Proces vydávání pozemků je z velké části ukončen a lze předpokládat, že se majetková držba státních lesů LČR ustálí. Mohou probíhat spory, ale dramaticky by se neměla měnit. Jedna z variant vrácení počítá s tím, že by šlo o maximum v desítkách tisíc hektarů. Další pohyby rozlohy předpokládáme již jen s ohledem na Arondační program.
* Kolik tun dřeva je ročně vytěženo a opět prosím o vývoj a o výhled?
Evidence vytěženého dříví se vede v objemových jednotkách, dlouhodobě se těžba dříví Lesů ČR pohybuje okolo 8 milionů m3, v r. 2015 bylo vytěženo cca 7,7 milionů m3.
* Kolik tun větví ročně Lesy ČR prodají a jaký je maximální potenciál?
Mimo vlastní dříví se Lesy ČR zabývají prodejem těžebních zbytků, které představují biomasu zbývající v lesních porostech po těžbě dříví nebo po provedených prořezávkách. Tuto hmotu evidujeme v m3 a takto jí i obchodujeme. V roce 2014 jsme zobchodovali 1,3 miliony m3, v roce 2015 cca milion m3. Jde o kůru, větve, hmota z výchovy mladých lesních porostů – tzv. prořezávky. Maximální množství štěpky nelze v tuto chvíli přesně stanovit. Neexistuje totiž metodika jak určit celkovou disponibilitu, například ve vztahu k současné úrovně lesní techniky. Je to velice složitá otázka, kterou se zabývají špičkové výzkumné týmy, akademici... Ne všechny těžební zbytky je přínosné z lesa vyklidit, protože mají pozitivní vliv na rozvoj lesa a v některých lokalitách není možné biomasu z lesa odstranit.
* Je prodej větví pro štěpku pro firmu významný zdroj financí? Prosím o nějaký příměr...
Jedním ze základních pilířů zdravé obchodní politiky je využívání všech dostupných zdrojů. Z toho pohledu je obchod s biomasou pro štěpku důležitou součástí obchodního portfolia našeho podniku. Netvoří však podstatnou příjmovou položku. Bavíme se ale o řádu procent celkového obratu firmy Lesy ČR.
* Jakým způsobem probíhá prodej větví, a víte, pro jaký účel jsou větve dále využívány?
Prodej těžebních zbytků u Lesů ČR probíhá v současnosti třemi obchodními kanály. Nejvýznamnější jsou rámcové kupní smlouvy a elektronické aukce. Menší objem pak je obchodován dalšími způsoby (například jde o prodej fyzickým osobám). Těžební zbytky si mohou kupci odebrat přímo z těžebních ploch nebo z odvozních míst.
* Jaké kladete na své partnery nároky?
Naši kontraktoři jsou smluvně vázáni uvést pracoviště do původního stavu. To je základ jakékoliv dohody. Nelimitujeme použitou technologii, ona se limituje sama, například sklonem svahu.
* Předpokládám, že i pro potřeby elektráren na biomasu (štěpku) nebo pro výrobu peletek. Je to tak?
Lesy ČR primárně nesledují další použití takto zobchodované biomasy, nerozlišují obchodování této hmoty podle jejího následného využití. Podle nám dostupných informací je převážná část této biomasy určena pro energetické účely, zejména jako lesní štěpka, která je pro teplárny nejlepší. V tomto směru sledujeme zvyšující se zájem. Samozřejmě monitorujeme všechny typy biomasy. Zatím ale neplánujeme například plantáže rychlerostoucích dřevin.
* Máte informace o tom, z jak velké vzdálenosti si firmy pro větve na štěpku jezdí?
Informace tohoto druhu nejsou součástí údajů v obchodním styku, tedy oficiální informace nemáme. Obecně lze říci, že vzdálenost je jedním z limitů ekonomické výhodnosti kontraktu pro kupujícího. Každý kontraktor však k danému obchodu přistupuje s trochu jiným know-how, při konkrétním obchodním případu je často veden jinou motivací. Svůj vliv má objem obchodované biomasy, její charakter a nákladovost vyklizení z lesních porostů, ale často má vliv potřeba naplnit kontrakty na cílového odběratele i za zvýšených nákladů. Zájem o těžební zbytky obecně významně stoupá se zkracující se vzdáleností na cílového odběratele.
* Zvažují Lesy ČR, že byste si větve štěpkovaly samy a prodávaly již jako „výsledný produkt?
Lesy ČR trvale monitorují způsoby nakládání s dřevní hmotou a obchodní kanály. Vzhledem k významným specifikům obchodu se štěpkou v nejbližší budoucnosti nezvažujeme investice do výroby štěpky a jejího obchodování jako výrobku přímo k cílovým zpracovatelům. Domníváme se, že tento segment trhu má být v současnosti přednostně určen privátním subjektům, nicméně v dlouhodobém horizontu nelze vyloučit případnou změnu obchodní politiky Lesů ČR.
***
Václav Lidický (48 let) V roce 1990 absolvoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Poté nastoupil k podniku Západočeské státní lesy. U Lesů ČR pracuje od roku 1992. Začínal jako revírník, byl zástupcem krajského ředitele a do června 2014, kdy uspěl ve výběrovém řízení na výrobně-technického ředitele podniku, působil jako lesní správce Lesní správy Přimda. Václav Lidický je ženatý, má jednoho syna.
