Geolog, klimatolog a popularizátor vědy V. Cílek říká, že by vojenský újezd zakonzervoval pro případ, že by ho armáda někdy potřebovala

Rozhovor deníku

Příbram – Geologa, klimatologa a popularizátora vědy Václava Cílka zná, přinejmenším z nějakého televizního pořadu, v Čechách snad každý.

RNDr. Václav Cílek, CSc., je ředitelem a vědeckým pracovníkem Geologického ústavu AV ČR a byl také spoluautorem a vedoucím téměř šedesátihlavého autorského kolektivu dosud nejrozsáhlejší publikace pojednávající o přírodě a krajině brdského vojenského prostoru, která byla vydána v roce 2005 pod názvem Střední Brdy. O krajinu Brd se dlouhodobě zajímá.

Václav Cílek také nedávno zaslal své vyjádření k budoucnosti Středních Brd občanské iniciativě SOS Brdy, která vidí cestu k udržení nezastavěnosti území vojenského újezdu především v důsledném prosazování nezastavitelnosti na všech úrovních územního plánování.

„K praktickému zajištění nezastavitelnosti, kterou deklaruje statut přírodního parku, je podle nás nejdůležitější zakotvit ji do zásad územního rozvoje kraje (krajů) a do vlastních územních plánů jednotlivých obcí, k nimž se podle záměru ministerstev možná budou přičleňovat jejich historické katastry,” prohlašuje iniciativa.

V souvislosti se záměrem zrušit Vojenský újezd Brdy jsme Václavu Cílkovi položili několik otázek.

Zajímal nás také jeho názor na případné vyhlášení CHKO Brdy.

* Co říkáte na záměr zrušit Vojenský újezd Brdy?

Osobně bych ho spíš zakonzervoval. On se totiž může hodit z nejméně dvou důvodů – je možné jej pronajímat armádám jiných spřátelených zemí a druhá věc je složitější. Co když to za dvacet let bude opět vypadat na válku třeba kvůli nedostatku ropy nebo z jiných důvodů a my vojenská cvičiště opět budeme potřebovat?

* Pokud by byl vojenský újezd opravdu zrušen, jak by se s tímto územím mělo naložit?

Měl by fungovat zhruba jako za vojáků. To znamená veškerá sídla jako kasárny, penziony, hotely by měly zůstat vně pásma a uvnitř by se mohlo jezdit na kole, chodit na procházky, prostě provozovat měkkou turistiku.

* V současnosti se debatuje o dvou možných způsobech ochrany přírody a krajiny. Jedním je vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) – přestože ještě donedávna příslušné instituce dokládaly různými studiemi, že Brdy pro tento stupeň velkoplošné ochrany nesplňují kritéria. Druhou možností je vyhlášení sítě maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) doplněných ochranou krajinného rázu zřízením přírodního parku. Které z těchto možností byste dal přednost?

Pro mě mají Střední Brdy největší sílu právě v té opuštěnosti, že uvnitř nejsou prakticky žádné domy, že padrťská pláň je holá. Skaliny sevesměs ochrání samy, les je na většině území podprůměrný, holé plochy budou zarůstat, ale důležité je nestavět uvnitř pohoří, nechat jej být. Představuji si, jak krásná musela být Sněžka dřív, když nahoře byla jenom kaple. Kdyby to dnes šlo, tak bych tam zrušil silnici, lanovku a skoro všechny stavby, jenom tu historickou kapli bych tam, trochu nerad, nechal. V podobné situaci jsou Střední Brdy, teď jsou krásné, ale pokud je začnete rozvíjet, tak je zkazíte. Naopak co se může a má rozvíjet jsou obce na okraji újezdu.

* Myslíte si, že by byla pro Střední Brdy vhodná varianta ochrany spočívající ve vyhlášení sítě maloplošných zvláště chráněných území současně s vyhlášením přírodního parku v případě zrušení Vojenského újezdu Brdy?

Myslím si, že to je jedna z dobrých voleb, jejíž úspěch záleží na tom, zda se neobjeví developer, který neurčitý právní statut přírodního parku snadno obejde.

Z pánve padrťských rybníků se nesmí stát druhé Máchovo jezero, varuje známý geolog

Příbram – Václav Cílek také nedávno zaslal své vyjádření k budoucnosti Středních Brd iniciativě SOS Brdy, kterou podpořil příbramský výtvarník a spisovatel Jan Čáka.

Vyjádření Václava Cílka:

„Každá země unese jen určité množství chráněných území. Je­li jich příliš mnoho jako v Rumunsku, není schopná je účinně chránit. Plocha velkoplošných chráněných území ČR je téměř nasycena. Kdybych měl podporovat stávající projekty, tak to je rozšíření CHKO Kokořínsko o úžasné Kumerské pohoří, jinou evropsky významnou lokalitou je jihovýchodní cíp ČR se soutokem Moravy a Dyje. To je doopravdy prioritní objekt navazující na lednicko-­valtický areál. Kromě toho jsem vždy snil o velkoplošném chráněném území v kulturní krajině např. v pruhu starých hradišť mezi Labem a Kouřimí.

Nejsem si jist, zda by se Střední Brdy měly stát chráněnou krajinnou oblastí, ale jsem si jist, že by měly být chráněny. Je to území mimořádně vhodné pro měkké formy turistiky, to znamená, že turistika by měla kopírovat vojenský vzor, kdy kasárna a různé objekty byly na hranicích Brd a uvnitř bylo cvičiště bez staveb. Je to vhodné i kvůli vodním nádržím. Zvláštní ochranu, to znamená nepostavit zde ani budovu, by měla požívat pánev padrťských rybníků, ze které se nesmí stát druhé Máchovo jezero.

Hlavním hodnotným rysem Středních Brd je krajinná opuštěnost, bez staveb a drátů. Nevím, jak jí udržet, ale řešení vidím právě ve výstavbě případných penzionů v okolních vsích jako je Dobřív, Strašice a Komárov, které mají navíc co nabídnout -­ hospodu, hamr, muzeum, duchovní centrum ve Svaté Dobrotivé, středověkou zříceninu apod. Dál je nutné si uvědomit, že jedny z nejcennějších ploch druhotného bezlesí -­ dopadové plochy -­ tak jako tak zarostou, jako zarůstají Milovice i mnohem důležitější Bílé Karpaty či Český kras. Nelze je dlouhodobě uchránit.

Další věc, která by měla být každému jasná, je ta, že málokteré české pohoří bývá tak „sněhu prosté” jako střední Brdy. Je to typický kraj pro cyklistiku, pěší turistiku, sbírání hub a návštěvu několika okolních památek jako je například Plešivec, Valdek, Rožmitál či Svatá Hora nad Příbramí a březohorské doly.”