OTÁZKA: Lesy kolem naší obce byly vráceny původním vlastníkům. Ti se však snaží omezovat vstup do lesa a volně se v něm pohybovat. Vyskytly se i snahy zakázat sběr lesních plodin. Majitel dokonce sleduje, zda neprodáváme nasbírané houby a borůvky. Opravdu má soukromý vlastník lesa větší možnosti zakazovat a nařizovat oproti majitelům lesů, které jsou ve vlastnictví státu?

ODPOVĚĎ: Představa, že soukromý vlastník lesa má větší práva omezovat užívání svých lesů, je mylná. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích nezná žádné rozdíly mezi vlastníky a nepreferuje některé z nich.

Jednotně je stanoveno, že každý má právo na vlastní nebezpečí vstupovat do lesa, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

Vedle tohoto obecného vymezení definuje zákon celou sérii zákazů toho, co se v lesích nesmí: např. rušit klid a ticho, znečišťovat les odpady a odpadky, nenarušovat půdní kryt, nevyzvedávat semenáčky a sazenice stromků a keřů lesních dřevin.

V lese je také zakázáno sbírat semena lesních dřevin a jmelí, vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, jezdit a stát s motorovými vozidly, mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, narušovat vodní režim a hrabat stelivo, pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty atd.

Návštěvník lesa samozřejmě není oprávněn těžit stromy a keře nebo je poškozovat a vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví.

Pokud se v lese chováte v rozporu s výše uvedenými zákazy nebo navíc ještě v lese kouříte, rozděláváte ohně či odhazujete hořící nebo doutnající předměty, nemůžete se divit, že vlastník se takové činnosti brání a dožaduje se ochrany. Jeho jednání však nemůže být svévolí a šikanou.

Zakázat vstup do lesa nebo ho omezit nemůže vlastník z vlastního rozhodnutí, ale musí se tak stát rozhodnutím orgánů státní správy lesů (obecní úřady s rozšířenou působností, kraje, ministerstvo), a to z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů Rozhodnutí může být jen dočasné, nejvýše na tři měsíce.

Přísnější režim je u vojenských lesů a u těch lesů, které podléhají ochraně jako zvlášť chráněné území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace atd.) podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Při porušování lesního zákona neukládá sankce a neřeší přestupky majitel lesa, ale příslušný orgán státní správy způsobem, který garantuje objektivní posouzení věci a spravedlivé rozhodnutí.