Praha 24. listopadu (ČTK) - Na území Prahy je nyní 91 zvláště chráněných území o rozloze více než 2200 hektarů, což je na 4,4 procenta z celkové rozlohy města. Tato území, která tvoří široké spektrum od geologických lokalit přes botanické, zoologické, entomologické až po lokality lesní, tvoří osm národních přírodních památek (NPP), 16 přírodních rezervací (PR) a 67 přírodních památek (PP). Kromě toho je v Praze také 12 přírodních parků, které se rozkládají na asi 20 procentech rozlohy města, do Prahy částečně zasahuje i Chráněná krajinná oblast (CHKO) Český kras. Před půl stoletím, 26. listopadu 1964, byla Divoká Šárka vyhlášena jako první pražská lokalita chráněným přírodním útvarem, přírodní rezervací.
Národní přírodní památkou (NPP) se rozumí menší přírodní útvar, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem. Často jde o geologicky cennou oblast, o naleziště zkamenělin, místo s výskytem ohrožených živočišných druhů nebo o vzácné ekosystémy. Na území Prahy je jich osm: Barrandovské skály, Cikánka I, Černá rokle, Dalejský profil, Letiště Letňany, Lochkovský profil, Požáry a U Nového mlýna.
Na území Prahy je 16 přírodních rezervací (PR), což jsou menší území mimořádných přírodních hodnot s přirozenými ekosystémy: Cyrilov, Divoká Šárka, Homolka, Chuchelský háj, Klánovický les, Klapice, Mýto, Podhoří, Prokopské údolí, Radotínské údolí, Slavičí údolí, Staňkovka, Šance, Údolí Únětického potoka, V Pískovně, Vinořský park. Do Prahy zasahuje i PR Roztocký háj - Tiché údolí.
V Praze je také 67 chráněných území v kategorii přírodní památka (PP), což je území obvykle menší rozlohy zřízené k ochraně určitých přírodních objektů místní až státní hodnoty. Jako dosud poslední, ale také první po roce 1989, přibylo v roce 2009 Prameniště Blatovského potoka v Klánovicích. Některé přírodní památky, ale i přírodní rezervace byly v minulých letech rozšířeny.
V Praze je vyhlášeno také 12 přírodních parků. Jsou to Modřanská rokle - Cholupice, Botič - Milíčov, Hostivař - Záběhlice, Říčanka, Rokytka, Klánovice - Čihadla, Drahaň - Troja, Šárka - Lysolaje, Košíře - Motol, Prokopské a Dalejské údolí, Radotínsko - Chuchelský háj a Smetanka. Tento park, který leží na území Hloubětína, Kyjí, Hrdlořez a Vysočan, byl jako dosud poslední vyhlášen v roce 2010.
Přírodní rezervace Divoká Šárka se nachází v romantické oblasti v Praze 6 na skalnatých úbočích Šáreckého potoka (mezi soutěskou Džbán a Čertovým mlýnem) a na okolních stepích a loukách. Je to unikátní prvek pražské přírody, a to jak z geologického, tak i botanického či zoologického hlediska. Území Divoké Šárky bylo osídleno již v době paleolitu, našly se tu jedny z nejstarších zkamenělin v Čechách. Největšího rozkvětu dosáhla tato oblast v 7. a 8. století, kdy zde vzniklo rozsáhlé slovanské hradiště, jehož valy jsou dosud znatelné nad soutěskou Džbán.
K pojmenování Šárka nabízejí místopisci více výkladů, pravděpodobně souvisí se známou pověstí o Šárce a Ctiradovi, která se odehrála údajně v tamních lesích. V Divoké Šárce žije na rozloze 25,35 hektaru asi 80 druhů ptáků, vyskytovat by se zde měly i drobné šelmy či chráněná zmije obecná.
I když nejdříve vyhlášeným chráněným přírodním územím v Praze se stala v roce 1964 Divoká Šárka, prvenství v ochraně patří Barrandovským skalám mezi Malou Chuchlí a Hlubočepy. Již v roce 1884 přešla do správy Národního muzea Barrandova skála jakožto unikátní ukázka zvrásnění prvohorních vápenců. Národní přírodní památkou byly Barrandovské skály vyhlášeny v roce 1982.
